Víc peněz pro obce, ale dražší dovolené: Vyšší poplatek za ubytování by podle ministerstva dopadl i na Airbnb

Nahrávám video

Poplatek placený za ubytování v Česku se zřejmě zvýší. Podle novely projednávané sněmovnou by se měl sloučit s rekreačním a lázeňským poplatkem. Už od roku 2020 by tak i obce, které nejsou lázeňským centrem nebo výrazným cílem turistů, mohly získat až 21 korun za každý nocleh místo současných šesti korun. A o rok později by maximální taxa mohla stoupnout až na 50 korun. Podle ministerstva financí by měna měla mít dopad i na alternativní ubytovací služby typu Airbnb.

Všichni, kdo se u nás chtějí ubytovat, zaplatí poplatek z ubytovací kapacity – ten se platí bez ohledu na místo nebo účel pobytu, v současnosti je ale maximálně šest korun za každý nocleh. 

Lázeňský a rekreační poplatek je pak maximálně 15 korun na osobu a den, oba poplatky ale mohou aplikovat jen některé obce – třeba Praha nebo Karlovy Vary. Pokud tam člověk přijede za turistikou či odpočinkem, lázeňský poplatek zaplatí. Nevztahuje se ale například na služební cesty.  

Šumavská Kvilda rovněž patří mezi turisticky vyhledávané cíle. Poplatek tam činí 19 korun, a tak si Kvilda ročně přijde na zhruba 700 tisíc, což je desetina jejího rozpočtu. „Poplatky velkým dílem dopomáhají tomu, abychom realizovali různé projekty, jako je třeba rozšíření muzea, galerie či cyklostezka,“ přiblížil starosta Václav Vostradovský (Naše Kvilda).

Nyní resort financí navrhuje oba typy poplatků spojit s tím, že jeho maximální výši – 21 korun – budou moct využít všechny obce. „Samozřejmě je to na obci, jak si částku stanoví,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Od roku 2021 by byla maximální denní sazba dokonce 50 Kč.

Místní poplatky – ubytovací, lázeňský, rekreační
Zdroj: ČT24

Předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) připomíná, že se problematika dlouho neřešila, a tak obcím vznikaly nové a další zvýšené náklady, například na zajištění bezpečnosti nebo odpadků.

Resort slibuje, že se novela dotkne i ubytování v soukromí. Dnešní situace podle Schillerové znevýhodňovala například hotely, které musely odvádět oba dva poplatky. „Naopak různé platformy, typicky Airbnb, do té ceny promítaly jenom jeden poplatek,“ doplnila.

Řešení AIrbnb je nedostatečné, říkají kritici

Zákon teď čeká ve sněmovně projednání ve druhém čtení. I přesto, že ho politici vesměs podporují, zaznívají i výhrady. Třeba, že právě ubytování v soukromí norma neřeší dostatečně.

„Počítá pouze s tím, že Airbnb bude mít možnost, pokud bude dobrovolně chtít, vybírat poplatky za poskytovatele pobytu,“ upozorňuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti však chtějí prosadit, aby poplatek mohla hradit přímo ubytovací platforma a aby se řešilo i občanské právo.

  • Poplatku nepodléhá přechodné ubytování pro studenty a žáky, tedy například vysokoškolské koleje. Poplatek není třeba hradit také za zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, a za zařízení sloužící sociálním a charitativním účelům.

Novela může dopadnout také na provozovatele dětských táborů. Ubytovací poplatek by mohla platit část dospělých, kteří tam na děti dohlížejí. „Pokud si dobrovolníci, kteří pojedou například na tábor, kde se starají o svěřené děti, něco přispějí za to, že na tom táboře jsou čili rekreují se za úplatu, tak by se na ně vztahovala povinnost odvést poplatek,“ podotkl Aleš Sedláček z České rady dětí a mládeže.

Změna v placení poplatků by měla sněmovnou projít do jara, resort financí počítá s tím, že začne platit od ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 7 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 11 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.