Víc peněz pro obce, ale dražší dovolené: Vyšší poplatek za ubytování by podle ministerstva dopadl i na Airbnb

Nahrávám video

Poplatek placený za ubytování v Česku se zřejmě zvýší. Podle novely projednávané sněmovnou by se měl sloučit s rekreačním a lázeňským poplatkem. Už od roku 2020 by tak i obce, které nejsou lázeňským centrem nebo výrazným cílem turistů, mohly získat až 21 korun za každý nocleh místo současných šesti korun. A o rok později by maximální taxa mohla stoupnout až na 50 korun. Podle ministerstva financí by měna měla mít dopad i na alternativní ubytovací služby typu Airbnb.

Všichni, kdo se u nás chtějí ubytovat, zaplatí poplatek z ubytovací kapacity – ten se platí bez ohledu na místo nebo účel pobytu, v současnosti je ale maximálně šest korun za každý nocleh. 

Lázeňský a rekreační poplatek je pak maximálně 15 korun na osobu a den, oba poplatky ale mohou aplikovat jen některé obce – třeba Praha nebo Karlovy Vary. Pokud tam člověk přijede za turistikou či odpočinkem, lázeňský poplatek zaplatí. Nevztahuje se ale například na služební cesty.  

Šumavská Kvilda rovněž patří mezi turisticky vyhledávané cíle. Poplatek tam činí 19 korun, a tak si Kvilda ročně přijde na zhruba 700 tisíc, což je desetina jejího rozpočtu. „Poplatky velkým dílem dopomáhají tomu, abychom realizovali různé projekty, jako je třeba rozšíření muzea, galerie či cyklostezka,“ přiblížil starosta Václav Vostradovský (Naše Kvilda).

Nyní resort financí navrhuje oba typy poplatků spojit s tím, že jeho maximální výši – 21 korun – budou moct využít všechny obce. „Samozřejmě je to na obci, jak si částku stanoví,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Od roku 2021 by byla maximální denní sazba dokonce 50 Kč.

Místní poplatky – ubytovací, lázeňský, rekreační
Zdroj: ČT24

Předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) připomíná, že se problematika dlouho neřešila, a tak obcím vznikaly nové a další zvýšené náklady, například na zajištění bezpečnosti nebo odpadků.

Resort slibuje, že se novela dotkne i ubytování v soukromí. Dnešní situace podle Schillerové znevýhodňovala například hotely, které musely odvádět oba dva poplatky. „Naopak různé platformy, typicky Airbnb, do té ceny promítaly jenom jeden poplatek,“ doplnila.

Řešení AIrbnb je nedostatečné, říkají kritici

Zákon teď čeká ve sněmovně projednání ve druhém čtení. I přesto, že ho politici vesměs podporují, zaznívají i výhrady. Třeba, že právě ubytování v soukromí norma neřeší dostatečně.

„Počítá pouze s tím, že Airbnb bude mít možnost, pokud bude dobrovolně chtít, vybírat poplatky za poskytovatele pobytu,“ upozorňuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti však chtějí prosadit, aby poplatek mohla hradit přímo ubytovací platforma a aby se řešilo i občanské právo.

  • Poplatku nepodléhá přechodné ubytování pro studenty a žáky, tedy například vysokoškolské koleje. Poplatek není třeba hradit také za zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, a za zařízení sloužící sociálním a charitativním účelům.

Novela může dopadnout také na provozovatele dětských táborů. Ubytovací poplatek by mohla platit část dospělých, kteří tam na děti dohlížejí. „Pokud si dobrovolníci, kteří pojedou například na tábor, kde se starají o svěřené děti, něco přispějí za to, že na tom táboře jsou čili rekreují se za úplatu, tak by se na ně vztahovala povinnost odvést poplatek,“ podotkl Aleš Sedláček z České rady dětí a mládeže.

Změna v placení poplatků by měla sněmovnou projít do jara, resort financí počítá s tím, že začne platit od ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 48 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 9 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 16 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...