Maloobchodní tržby v listopadu zpomalily meziroční růst na 6,1 procenta po říjnových 6,4 procentech. Prodeje podpořily různé předvánoční a slevové akce. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ten také potvrdil své údaje z konce listopadu o tom, že česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 procenta a oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta.
Oproti listopadu 2017 měl loňský předposlední měsíc o jeden pracovní den více. Při zohlednění tohoto kalendářního vlivu vzrostly tržby meziročně o pět procent. Jak říjen, tak listopad loňského roku však podle hlavního analytika ING Bank Jakuba Seidlera vykázaly nadprůměrnou dynamiku.
„Maloobchodní tržby bez automobilů tak v listopadu opět příjemně překvapily. To je příznivá zpráva, jelikož listopadová důvěra mezi spotřebiteli byla nejnižší za více než rok z titulu obav ohledně udržitelnosti současného pozitivního ekonomického vývoje. Listopadové maloobchodní tržby však naznačují, že se slabší důvěra na spotřebitelském apetitu domácností příliš neprojevila. Částečně patrně i tím, že prodeje byly v listopadu podpořeny také předvánočními slevovými akcemi typu Black Friday,“ konstatuje Seidler.
Na celkový vývoj maloobchodních tržeb měl největší vliv růst prodeje zboží internetových obchodů a zásilkových služeb, který vzrostl o 22,6 procenta. Meziměsíčně se pak tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel po očištění o sezonní vlivy zvýšily o 1,4 procenta.
Problémem jsou auta. Letos přijde zpomalení
V případě růstu ekonomiky pak meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí. Podle sezonně očištěných údajů mezičtvrtletně vzrostl příjem a spotřeba domácností a mírně poklesla míra úspor. Firemní investice se snížily.
Spotřeba domácností zůstane podle analytiků nadále hlavním tahounem české ekonomiky i v letošním roce, neboť reálné mzdy by měly růst jen nepatrně pomaleji než loni. „Zatímco za rok 2018 se zvýšily nominálně o více než osm procent, letos bude jejich růst přibližně o půldruhého procentního bodu nižší. To vše při stále poměrně dobře ukotvené inflaci, takže reálná kupní síla obyvatelstva vzroste letos v Česku o čtyři až pět procent,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Pokles tržeb může naopak podle Kovandy očekávat automobilový segment, a to poprvé od roku 2012. „Zatímco maloobchod jako takový těží z pokračujícího růstu mezd, automobilový segment naráží na limity dané nasycením trhu a také zápolí s novými homologačními kritérii. Ta způsobují jeho zadrhávání. Maloobchod bez automobilového segmentu za celý loňský rok vykáže růst čítající 5,2 procenta, kdy za rok 2017 to bylo 5,5 procenta, v letošním roce pak zpomalí na 4,4 procenta,“ dodává Kovanda.
Práce si žádá vyšší odměny, zisky trpí
„Očekávám, že za celý rok 2018 vykáže česká ekonomika růst HDP 2,8 %, což bude znamenat výrazné zpomalení v porovnání s růstem na úrovni 4,5 %, vykázaným v roce 2017. Příčinou tohoto zpomalení byla jednak vysoká srovnávací základna představovaná rokem 2017, další zrychlení růstu bylo v takové situaci velmi obtížné,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Dále se podle ekonomů ve zpomalení projevuje skutečnost, že česká ekonomika operuje nad svým potenciálem, což vede k nedostatku výrobních kapacit včetně pracovní síly. A také slabší hospodářský růst v eurozóně, která je hlavním obchodním partnerem Česka. Růst vývozů z české ekonomiky v loňském roce zpomalil.
„V této situaci se snižuje míra zisku nefinančních podniků a naopak akceleruje růst mzdových nákladů. Nižší ziskovost podniků bude působit jako faktor, jenž bude působit proti dalšímu zrychlování růstu mezd. Míra zisku nefinančních podniků ve třetím čtvrtletí klesla na své mnohaleté minimum, i tak ale ziskovost tuzemských podniků zůstává v rámci Evropské unie nadprůměrná,“ říká Jáč.
Konkrétně, míra ziskovosti tuzemských nefinančních podniků činila 46,8 %, zatímco v Evropské unii se tento ukazatel dlouhodobě pohybuje okolo 40 %. „Ve třetím čtvrtletí se zároveň mírně snížila míra investic podniků, i tak ale byla na druhé nejvyšší úrovni od konce roku 2016,“ dodává Jáč.
V porovnání s Polskem, Maďarskem a Slovenskem byl český hospodářský růst skromnějším, souhlasí i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Nicméně podíváme-li se na nepříznivou situaci, která vládla ve třetím čtvrtletí v Německu, hodnotíme výkon domácí ekonomiky jako relativně slušný,“ říká.
Meziroční růst HDP Česka je tak sice vyšší než v Německu, kde HDP vzrostl o 1,1 %, ale nižší než u ostatních sousedů – v Rakousku 2,6 %, v Polsku 5,1 %, v Maďarsku 4,9 % i na Slovensku 4,6 %.
„Do výsledků české ekonomiky se zřejmě promítá více nedostatek pracovních sil než jinde, protože nezaměstnanost je v celém regionu rekordně nízká, ale u nás ještě o něco nižší. A určitý vliv mohou mít i vyšší krátkodobé úrokové sazby, které u nás v roce 2018 vzrostly, zatímco v regionu stagnovaly,“ konstatuje portfolio manažer NN Investment Partners Michal Špaček.
Paradoxně tak podle něho česká ekonomika kopíruje slábnoucí ekonomiku jádra eurozóny, tedy Německa, Francie a Itálie, věrněji než některé členské země eurozóny, například zmíněné Rakousko či Slovensko. „Automobilový průmysl, který nás před deseti lety pomohl vytáhnout z krize, má nyní problémy a stahuje nás dolů,“ dodává.
„A protože jádro eurozóny patrně sláblo i v posledním čtvrtletí, obáváme se, že v tento okamžik všeobecně očekávaný tříprocentní růst české ekonomiky pro celý rok 2018 je příliš optimistický a skutečná čísla budou ještě nižší,“ říká Špaček.
Celkově tak česká čísla zatím podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše ukazují na zrychlení české ekonomiky v závěru roku o „slušné“ jedno procento. „Což ostře kontrastuje s mizernými výsledky průmyslu v Německu, které zvyšují šanci pádu největší evropské ekonomiky do dočasné technické recese – podle našeho německého nowcastu je šance zhruba 25%,“ předpovídá Bureš.
I když poslední čísla z Česka tak vypadají poměrně povzbudivě a i komentáře z centrální banky potvrzují spíše růst úrokových sazeb v únoru, slabší růst v eurozóně se pravděpodobně bude dříve nebo později podle anylytiků na české ekonomice podepisovat. „Proto lehce snižujeme i náš odhad českého růstu pro rok 2019 z 2,7 na 2,6 % v tomto roce a předpokládáme, že si ČNB po únorovém růstu sazeb vybere na delší dobu pauzu,“ dodává Bureš.
Koruna si drží zatím své zisky
Koruna si zatím drží své čtvrteční zisky a zůstává pod hladinou 25,60 CZK/EUR. „Česká národní banka (ČNB) se snaží vytvořit zdání, že úrokové sazby mohou v letošním roce dál růst. Tento plán má ale podle nás trhliny. Kupříkladu německá ekonomika podle posledních dat pravděpodobně míří do recese. Za této situace Evropská centrální banka těžko zvedne své sazby od nuly,“ konstatuje ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
A to podle něho bude mít odraz i v politice ČNB. „Ta nebude moci zvýšit své úrokové sazby letos dvakrát, což připouští guvernér ČNB Jiří Rusnok. Únorové zvýšení sazeb ČNB stále není úplně vyloučené, ale podle nás by bylo velice riskantní. Během měsíce počítáme s mírným oslabením koruny,“ dodává.
