Průplav Dunaj–Odra–Labe by silnicím ulevil o pět tisíc kamionů denně, tvrdí Ťok

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba pět tisíc nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent. Podrobné výsledky studie v pátek společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejdříve by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy.

Projekt, který má stát 582 miliard korun, dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti jsou naopak ekologové. Ministr v pátek upozornil, že projekt je zatím ve fázi šetření jeho možných dopadů.

„Studie řekla, že je to realistický projekt, má smysl se jím zabývat, ale že abychom v tuhle chvíli rozhodli, že se bude stavět, tak v takové situaci rozhodně nejsme,“ dodal.

Propojení tří řek by bylo podle studie ekonomicky efektivní. Ťok řekl, že koridor není možné posuzovat pouze z dopravního hlediska, ale má i své hydrologické a ekologické výhody. „Námitky, že kanál odvede vodu a bude tady sucho, nejsou pravdivé,“ prohlásil. Podle šéfa plánování na ministerstvu dopravy Luďka Sosny se studie ekologickým námitkám věnovala nad rámec klasických studií proveditelnosti. Projekt bude hodnocen i v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA.

Podle tvůrců studie se ukázalo, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Jejich napojení by vyšlo na 281 miliard korun. Labská větev by stála 301 miliard korun a v některých metodických posouzeních vyšla jako neefektivní. Studie počítá na přímých úsecích s průměrnou rychlostí deset kilometrů v hodině. Lodě by mohly převážet zejména sypké materiály, hnojiva, ocel, dřevo nebo obilí a kontejnery.

Polsko už spolupráci nabídlo, se Slovenskem se bude jednat

84 minut
Devadesátka ČT24: Spor o kanál Dunaj–Odra–Labe
Zdroj: ČT24

Stát by na případné realizaci kanálu chtěl spolupracovat i s evropskými státy. Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk zájem své země na mezinárodním spojení nedávno potvrdil. Ministerstvo bude jednat také se Slovenskem, jehož část Dunaje chce studie využít. Ťok se nebrání pomoci ani dalších evropských zemí jako například Francie, která staví nový průplav Seina-sever.

Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a dalších subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Vláda by studii měla dostat v únoru příštího roku.

Ekologové si myslí, že by projekt zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl již dříve Jan Piňos z Hnutí Duha.

iRozhlas: Samotná studie není hotová

Zpravodajský server iRozhlas upozornil, že ministerstvo dopravy odmítá zveřejnit studii ekonomické proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Důvodem má být fakt, že studie není hotová a čeká ji několik kol připomínek, výsledky se tak prý ještě mohou změnit,“ uvádí. Navzdory tomu ale ministerstvo už v polovině října informovalo a ministr Dan Ťok to uvedl i na svém Twitteru, že projekt ze studie vyšel jako ekonomicky efektivní.

Jak ale píše iRozhlas, ministerstvo se ve svém odmítavém rozhodnutí odvolává na výjimku ze zákona o svobodném přístupu k informacím, podle níž úřad nemusí zveřejňovat informace, které vznikly v souvislosti s přípravou nového rozhodnutí. Po uplatnění této výjimky ale podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu musí úřad přesvědčivě zdůvodnit, proč by bylo zveřejnění informace nežádoucí. Ministerstvo se ale omezuje jen na konstatování, že „diskuse o nehotové, nepřipomínkované studii by byla zavádějící a věcně nesmyslná“, konstatuje se na webu iRozhlasu.

Podle experta na informační právo Adama Ruta z Otevřené společnosti je takové chování problematické. „Oni sami, tím, že zveřejnili výsledky studie, zahájili veřejnou debatu,“ potvrdil serveru. A připomíná, že údajnou pracovní verzi studie zveřejnil server Zdopravy.cz, kterému ji ministerstvo rovněž odmítlo poskytnout, portál ji pak „získal z jiných zdrojů.“

Ministerstvo se bránilo tím, že „základní závěry“ zveřejní právě na setkání s novináři v pátek. 

Na zpracování studie rentability vodního díla Dunaj–Odra–Labe, za níž stát zaplatil 22 milionů korun, se podílely tři firmy: Sweco Hydroprojekt, Aquatis a Vodní cesty. Podle serveru Deník N se všechny tři společnosti zabývají projektováním a realizací vodních staveb, vybudování průplavu by pro ně tak znamenalo významnou obchodní příležitost. Firmy střet zájmů odmítly, připomněl na stránkách iRozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...