Stát by podle Novákové nemusel ČEZ nutit do stavby jaderných bloků, ve hře je prodloužení životnosti

Česká vláda může podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) odložit rozhodnutí, zda bude společnost ČEZ stavět nové reaktory v hodnotě několika miliard dolarů. Uvedla to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Jako variantu vidí prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že odklad rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů je jednou z možností.

„O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem, nechceme být pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů,“ uvedla Nováková v rozhovoru s agenturou, který se uskutečnil minulý týden a agentura ho zveřejnila nyní. „Ministerstvo financí také analyzuje rizika potenciálních soudních sporů,“ dodala.

Babiš uvedl, že o odložení výstavby reaktorů jednal s energetickým koncernem ČEZ, jehož je stát většinovým vlastníkem. „Odklad je jedna z alternativ, kterou jsme diskutovali na posledním jednání se zástupci společnosti ČEZ,“ řekl premiér Deníku N.

Menšinoví akcionáři ČEZu dlouhodobě tvrdí, že zatížení podniku náklady na jadernou expanzi by prakticky vynulovalo jejich zisky a dividendy. Část jich je sdružena kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra. „Náš postoj není vyloženě protijaderný. Celou dobu jen říkáme, že nás nikdo nemůže postavit před hotovou věc, a říct: Milí minoritní akcionáři, vy tady (v ČEZu) máte peníze. My ty vaše peníze použijeme, a vy buďte zticha, a to, že o ně možná přijdete, to vám vlastně vadit nemusí,“ řekl ČTK Šnobr.

Možné odložení rozhodnutí o stavbě nového bloku vítá. „V tomto okamžiku tady není nikdo, kdo umí postavit technologicky vyspělou jadernou elektrárnu za rozumné peníze a v rozumném čase uvnitř Evropské unie,“ uvedl. Souhlasí s Novákovou, že variantou může být prodloužení životnosti současných jaderných elektráren.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Podle Šnobra je možné životnost prodloužit až na 60 let. „Podobnou cestu plánuje podstoupit také Francie, Švédsko nebo USA,“ podotkl. Dodal, že možností je například i stavba nové plynové elektrárny.

Jako realistický hodnotí postoj Novákové analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „Ani podstatné zvýšení cen elektřiny, kterého jsme v posledním roce svědky, neposouvá nový jaderný blok do pozice komerčně zajímavého projektu pro podnikatelský subjekt,  jakým je ČEZ, který přes většinové státní vlastnictví je povinen dbát na zájmy všech akcionářů,“ řekl ČTK. Špatný investiční a finanční model podle něj může znamenat buď vleklé soudní spory s nejistým výsledkem pro stát, nebo zamítnutí ze strany Bruselu. „Odklad finálního rozhodnutí by mě proto nepřekvapil,“ dodal.

Vyhnout se soudním sporům

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) si společnost ČEZ, která je ze 70 procent státní, může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok. Nováková agentuře řekla, že se spolu s právníky, s premiérem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) snaží najít řešení, které by se vypořádalo se soudními spory a minimalizovalo náklady státu.

„Uvědomujeme si, že existují reálná rizika osobní právní odpovědnosti nejen pro vedení ČEZu, ale i pro předsedu vlády, pro mě a pro ministryni financí,“ uvedla Nováková. „Samozřejmě doufáme, že pro výstavbu nových reaktorů najdeme model, který by tato rizika eliminoval,“ dodala. Už v srpnu ministryně uvedla, že o finančním modelu stavby by se mělo rozhodnout do konce letošního roku.

Celkem se o stavbu jaderného bloku v Česku podle dřívějších informací zajímá šest firem. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...