Stát by podle Novákové nemusel ČEZ nutit do stavby jaderných bloků, ve hře je prodloužení životnosti

Česká vláda může podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) odložit rozhodnutí, zda bude společnost ČEZ stavět nové reaktory v hodnotě několika miliard dolarů. Uvedla to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Jako variantu vidí prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že odklad rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů je jednou z možností.

„O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem, nechceme být pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů,“ uvedla Nováková v rozhovoru s agenturou, který se uskutečnil minulý týden a agentura ho zveřejnila nyní. „Ministerstvo financí také analyzuje rizika potenciálních soudních sporů,“ dodala.

Babiš uvedl, že o odložení výstavby reaktorů jednal s energetickým koncernem ČEZ, jehož je stát většinovým vlastníkem. „Odklad je jedna z alternativ, kterou jsme diskutovali na posledním jednání se zástupci společnosti ČEZ,“ řekl premiér Deníku N.

Menšinoví akcionáři ČEZu dlouhodobě tvrdí, že zatížení podniku náklady na jadernou expanzi by prakticky vynulovalo jejich zisky a dividendy. Část jich je sdružena kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra. „Náš postoj není vyloženě protijaderný. Celou dobu jen říkáme, že nás nikdo nemůže postavit před hotovou věc, a říct: Milí minoritní akcionáři, vy tady (v ČEZu) máte peníze. My ty vaše peníze použijeme, a vy buďte zticha, a to, že o ně možná přijdete, to vám vlastně vadit nemusí,“ řekl ČTK Šnobr.

Možné odložení rozhodnutí o stavbě nového bloku vítá. „V tomto okamžiku tady není nikdo, kdo umí postavit technologicky vyspělou jadernou elektrárnu za rozumné peníze a v rozumném čase uvnitř Evropské unie,“ uvedl. Souhlasí s Novákovou, že variantou může být prodloužení životnosti současných jaderných elektráren.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Podle Šnobra je možné životnost prodloužit až na 60 let. „Podobnou cestu plánuje podstoupit také Francie, Švédsko nebo USA,“ podotkl. Dodal, že možností je například i stavba nové plynové elektrárny.

Jako realistický hodnotí postoj Novákové analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „Ani podstatné zvýšení cen elektřiny, kterého jsme v posledním roce svědky, neposouvá nový jaderný blok do pozice komerčně zajímavého projektu pro podnikatelský subjekt,  jakým je ČEZ, který přes většinové státní vlastnictví je povinen dbát na zájmy všech akcionářů,“ řekl ČTK. Špatný investiční a finanční model podle něj může znamenat buď vleklé soudní spory s nejistým výsledkem pro stát, nebo zamítnutí ze strany Bruselu. „Odklad finálního rozhodnutí by mě proto nepřekvapil,“ dodal.

Vyhnout se soudním sporům

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) si společnost ČEZ, která je ze 70 procent státní, může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok. Nováková agentuře řekla, že se spolu s právníky, s premiérem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) snaží najít řešení, které by se vypořádalo se soudními spory a minimalizovalo náklady státu.

„Uvědomujeme si, že existují reálná rizika osobní právní odpovědnosti nejen pro vedení ČEZu, ale i pro předsedu vlády, pro mě a pro ministryni financí,“ uvedla Nováková. „Samozřejmě doufáme, že pro výstavbu nových reaktorů najdeme model, který by tato rizika eliminoval,“ dodala. Už v srpnu ministryně uvedla, že o finančním modelu stavby by se mělo rozhodnout do konce letošního roku.

Celkem se o stavbu jaderného bloku v Česku podle dřívějších informací zajímá šest firem. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 17 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 19 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:15

Evropský pohled