Stát by podle Novákové nemusel ČEZ nutit do stavby jaderných bloků, ve hře je prodloužení životnosti

Česká vláda může podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) odložit rozhodnutí, zda bude společnost ČEZ stavět nové reaktory v hodnotě několika miliard dolarů. Uvedla to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Jako variantu vidí prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že odklad rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů je jednou z možností.

„O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem, nechceme být pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů,“ uvedla Nováková v rozhovoru s agenturou, který se uskutečnil minulý týden a agentura ho zveřejnila nyní. „Ministerstvo financí také analyzuje rizika potenciálních soudních sporů,“ dodala.

Babiš uvedl, že o odložení výstavby reaktorů jednal s energetickým koncernem ČEZ, jehož je stát většinovým vlastníkem. „Odklad je jedna z alternativ, kterou jsme diskutovali na posledním jednání se zástupci společnosti ČEZ,“ řekl premiér Deníku N.

Menšinoví akcionáři ČEZu dlouhodobě tvrdí, že zatížení podniku náklady na jadernou expanzi by prakticky vynulovalo jejich zisky a dividendy. Část jich je sdružena kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra. „Náš postoj není vyloženě protijaderný. Celou dobu jen říkáme, že nás nikdo nemůže postavit před hotovou věc, a říct: Milí minoritní akcionáři, vy tady (v ČEZu) máte peníze. My ty vaše peníze použijeme, a vy buďte zticha, a to, že o ně možná přijdete, to vám vlastně vadit nemusí,“ řekl ČTK Šnobr.

Možné odložení rozhodnutí o stavbě nového bloku vítá. „V tomto okamžiku tady není nikdo, kdo umí postavit technologicky vyspělou jadernou elektrárnu za rozumné peníze a v rozumném čase uvnitř Evropské unie,“ uvedl. Souhlasí s Novákovou, že variantou může být prodloužení životnosti současných jaderných elektráren.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Podle Šnobra je možné životnost prodloužit až na 60 let. „Podobnou cestu plánuje podstoupit také Francie, Švédsko nebo USA,“ podotkl. Dodal, že možností je například i stavba nové plynové elektrárny.

Jako realistický hodnotí postoj Novákové analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „Ani podstatné zvýšení cen elektřiny, kterého jsme v posledním roce svědky, neposouvá nový jaderný blok do pozice komerčně zajímavého projektu pro podnikatelský subjekt,  jakým je ČEZ, který přes většinové státní vlastnictví je povinen dbát na zájmy všech akcionářů,“ řekl ČTK. Špatný investiční a finanční model podle něj může znamenat buď vleklé soudní spory s nejistým výsledkem pro stát, nebo zamítnutí ze strany Bruselu. „Odklad finálního rozhodnutí by mě proto nepřekvapil,“ dodal.

Vyhnout se soudním sporům

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) si společnost ČEZ, která je ze 70 procent státní, může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok. Nováková agentuře řekla, že se spolu s právníky, s premiérem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) snaží najít řešení, které by se vypořádalo se soudními spory a minimalizovalo náklady státu.

„Uvědomujeme si, že existují reálná rizika osobní právní odpovědnosti nejen pro vedení ČEZu, ale i pro předsedu vlády, pro mě a pro ministryni financí,“ uvedla Nováková. „Samozřejmě doufáme, že pro výstavbu nových reaktorů najdeme model, který by tato rizika eliminoval,“ dodala. Už v srpnu ministryně uvedla, že o finančním modelu stavby by se mělo rozhodnout do konce letošního roku.

Celkem se o stavbu jaderného bloku v Česku podle dřívějších informací zajímá šest firem. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 3 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 11 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 13 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 20 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.