Stát by podle Novákové nemusel ČEZ nutit do stavby jaderných bloků, ve hře je prodloužení životnosti

Česká vláda může podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) odložit rozhodnutí, zda bude společnost ČEZ stavět nové reaktory v hodnotě několika miliard dolarů. Uvedla to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Jako variantu vidí prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že odklad rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů je jednou z možností.

„O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem, nechceme být pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů,“ uvedla Nováková v rozhovoru s agenturou, který se uskutečnil minulý týden a agentura ho zveřejnila nyní. „Ministerstvo financí také analyzuje rizika potenciálních soudních sporů,“ dodala.

Babiš uvedl, že o odložení výstavby reaktorů jednal s energetickým koncernem ČEZ, jehož je stát většinovým vlastníkem. „Odklad je jedna z alternativ, kterou jsme diskutovali na posledním jednání se zástupci společnosti ČEZ,“ řekl premiér Deníku N.

Menšinoví akcionáři ČEZu dlouhodobě tvrdí, že zatížení podniku náklady na jadernou expanzi by prakticky vynulovalo jejich zisky a dividendy. Část jich je sdružena kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra. „Náš postoj není vyloženě protijaderný. Celou dobu jen říkáme, že nás nikdo nemůže postavit před hotovou věc, a říct: Milí minoritní akcionáři, vy tady (v ČEZu) máte peníze. My ty vaše peníze použijeme, a vy buďte zticha, a to, že o ně možná přijdete, to vám vlastně vadit nemusí,“ řekl ČTK Šnobr.

Možné odložení rozhodnutí o stavbě nového bloku vítá. „V tomto okamžiku tady není nikdo, kdo umí postavit technologicky vyspělou jadernou elektrárnu za rozumné peníze a v rozumném čase uvnitř Evropské unie,“ uvedl. Souhlasí s Novákovou, že variantou může být prodloužení životnosti současných jaderných elektráren.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Podle Šnobra je možné životnost prodloužit až na 60 let. „Podobnou cestu plánuje podstoupit také Francie, Švédsko nebo USA,“ podotkl. Dodal, že možností je například i stavba nové plynové elektrárny.

Jako realistický hodnotí postoj Novákové analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „Ani podstatné zvýšení cen elektřiny, kterého jsme v posledním roce svědky, neposouvá nový jaderný blok do pozice komerčně zajímavého projektu pro podnikatelský subjekt,  jakým je ČEZ, který přes většinové státní vlastnictví je povinen dbát na zájmy všech akcionářů,“ řekl ČTK. Špatný investiční a finanční model podle něj může znamenat buď vleklé soudní spory s nejistým výsledkem pro stát, nebo zamítnutí ze strany Bruselu. „Odklad finálního rozhodnutí by mě proto nepřekvapil,“ dodal.

Vyhnout se soudním sporům

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) si společnost ČEZ, která je ze 70 procent státní, může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok. Nováková agentuře řekla, že se spolu s právníky, s premiérem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) snaží najít řešení, které by se vypořádalo se soudními spory a minimalizovalo náklady státu.

„Uvědomujeme si, že existují reálná rizika osobní právní odpovědnosti nejen pro vedení ČEZu, ale i pro předsedu vlády, pro mě a pro ministryni financí,“ uvedla Nováková. „Samozřejmě doufáme, že pro výstavbu nových reaktorů najdeme model, který by tato rizika eliminoval,“ dodala. Už v srpnu ministryně uvedla, že o finančním modelu stavby by se mělo rozhodnout do konce letošního roku.

Celkem se o stavbu jaderného bloku v Česku podle dřívějších informací zajímá šest firem. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 16 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...