Navzdory ekonomickému růstu navrhla vláda státní rozpočet pro příští rok s deficitem 40 miliard korun. To vyvolalo kritiku ze strany opozice i některých ekonomů. Naopak prezident Miloš Zeman by rozpočet oznámkoval jedničkou s hvězdičkou, přestože k němu má drobné výhrady. Tři ekonomové se v diskusi v pořadu Události, komentáře shodli na horší známce: dva až dva méně. Hlavně kvůli nedostatečně připraveným investicím.
Horší dvojka, oznámkovali ekonomové návrh státního rozpočtu
Ekonomové v Událostech, komentářích hodnotili státní rozpočet (zdroj: ČT24)
Prezidentovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhému nevadí čtyřicetimiliardový schodek sám o sobě, protože česká ekonomika podle něj dokáže levně financovat svůj v porovnání s ostatními nevelký dluh a chce dohánět vyspělejší státy. Kritizuje však, kam peníze jdou: na podle něj neefektivní státní správu a přebujelý sociální systém.
Špicar: Trump zavede cla a budou problémy
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar schodek kritizuje. „Teď to vypadá jako něco, co si můžeme dovolit, což je sice pravda, ale pokud za rok či za dva přijde hospodářská krize, bude to velká zátěž, které se budeme těžko, těžko zbavovat,“ míní.
Že horší časy nastanou, je podle něj jasné, byť nikdo neví kdy. „Tak jako je potřeba se v osobním životě v letech hojnosti připravovat na léta hubená, tak je to potřeba i v hospodářském životě,“ argumentoval Špicar a varoval, že stačí, aby americký prezident Donald Trump zvýšil o 20 procent dovozní cla na evropské automobily, a Česká republika se ocitne v těžkých problémech.
Kromě toho ekonomům vadí, že rozpočet není ambicióznější, co se týče reforem. „Vlády před sebou neustále tlačí důležité strukturální reformy, ke kterým musí dojít, to znamená zefektivnění financování českého zdravotnictví, důchodovou reformu a tak dále. To se stále v rozpočtu, bohužel, neobjevuje,“ vyčetl Špicar.
„Neodstranili jsme žádný ze strukturálních problémů české ekonomiky,“ souhlasí hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník s tím, že se nedaří zahájit a provádět investice. „Notoricky to bylo vidět v roce 2015, kdy se na poslední chvíli dočerpávalo. Asi si nemusíme říkat, že když se šturmuje, tak se to nedělá efektivně. Mám pocit, že se zase dostaneme do stejné situace, kdy se bude dělat všechno najednou a na poslední chvíli,“ uvedl.
Mít peníze a umět je investovat je rozdíl
Dlouhý se domnívá, že je potřeba především zrychlit rozhodování o investicích a mít je připravené. „Zoufalá připravenost rychleji investovat ze strany státu do především infrastrukturních projektů volá po přepsání stavebního práva a všeho, co s tím souvisí,“ apeloval prezident Hospodářské komory.
I Špicar považuje způsob, jakým se v České republice investuje, za nedostatečný. „To, že je na něco hodně peněz, v současném rozpočtu třeba na infrastrukturu či podporu výzkumu a vývoje, neznamená, že se peníze dostanou do ekonomiky. Máme peníze, ale nejsme schopni je proinvestovat. Posypat něco penězi neznamená, že se v určité oblasti budu chovat efektivně,“ poznamenal Špicar.
„To znamená, že můžeme nalít ještě více peněz do vědy a výzkumu, ale pokud se ministerstvo financí a finanční úřady vůči soukromým podnikům, které se snaží investovat do výzkumu a do vývoje a využívat k tomu odečitatelné položky, budou chovat tak, jak se v posledních měsících chovaly, tak potom výzkum a vývoj v České republice nebude fungovat dobře. Přestože je na něj hodně peněz,“ uvedl příklad.
Zámečník se pozastavil nad tím, že hlavnímu městu Praze, která představuje čtvrtinu české ekonomiky, se nepodařilo udržet investiční výdaje. To je důvod, že městské samosprávy mají přebytkové hospodaření, jak často při obhajobě schodku připomíná ministryně financí Alena Schillerová. Fakt, že Praha přestala investovat, přitom podle ekonoma působí celorepublikové škody velkého rozsahu.