Poslanci Evropského parlamentu schválili novelu směrnice o vysílání pracovníků v EU. Jejím cílem je zajistit spravedlivé platové podmínky pro pracovníky, kteří působí v jiné zemi Unie. Podle kritiků ale zavádí překážky na jednotném trhu EU. Většina českých europoslanců hlasovala proti.
Europarlament schválil změny v odměňování pracovníků posílaných do zahraničí. Češi byli proti
Za vyslané pracovníky se označují zaměstnanci, které jejich zaměstnavatel vyslal do jiného členského státu EU za účelem dočasného výkonu práce. Na základě schválené směrnice by se na tyto pracovníky měla v budoucnu vztahovat stejná pravidla o odměňování, která platí v hostitelské zemi. Cílem je zajistit lepší ochranu vysílaných pracovníků. Pro změnu hlasovalo 456 europoslanců, proti bylo 147.
Vyslání pracovníka může trvat maximálně 12 měsíců, je však možné vymezenou dobu ještě prodloužit o šest měsíců. I poté může pracovník v hostitelském státě zůstat a pracovat, avšak bude se už na něj pohlížet jako na domácího.
- Vysílaní pracovníci si za starých pravidel podle analýz Komise v některých případech vydělavali jenom polovinu toho, co jejich místní kolegové odvádějící stejnou práci.
Cestovní náklady, výdaje za stravování a ubytování bude hradit zaměstnavatel, nebudou se strhávat z platu zaměstnanců. Zaměstnavatelé budou muset také zajistit, aby podmínky ubytování pro vyslané pracovníky byly odpovídající a v souladu s vnitrostátními předpisy.
Na změnách směrnice o pravidlech takového vysílání, především pokud jde o platové podmínky, trvala hlavně Francie. Naopak především země střední a východní Evropy se stavěly proti.
„Odráží to sociální, hospodářskou a politickou realitu Evropské unie,“ uvedla francouzská europoslankyně Elisabeth Morin-Chartierová. „Kolegové mohou být znovu kolegy, spíše než konkurenty. Jde o důležitý krok směřující k vytvoření sociální Evropy, která chrání pracovníky,“ dodala nizozemská europoslankyně Agnes Jongerius.
Kritika z české strany
Většina českých europoslanců hlasovala proti směrnici. Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO) byla jejím přijetím porušena rovnováha mezi volným pohybem služeb a ochranou pracovníků. Ve směrnici je podle ní řada ustanovení, která budou překážkou pro české firmy a konkurenceschopnost České republiky. Za největší problém považuje dobu omezení vyslání pracovníků. Považuje jej za omezení jednoho ze základních pilířů EU.
Kvůli směrnici bude podle Dlabajové vysílání pracovníků složité. „Firmy nebudou schopné administrativně všechny ty věci řešit,“ řekla. „Na druhé straně vyslaní pracovníci netvoří velkou skupinu pracovního trhu a pracovníků v Evropě,“ upozornila.
Debata kolem vysílání pracovníků byla podle ní především symbolickou diskusí o EU. „Symbolicky je to obrovský krok k té budoucnosti Evropy, kterou já si nepředstavuju,“ dodala.
Podle poslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) europoslanci ze starých členských zemí EU připustili „budování bariér na vnitřním trhu pro volný pohyb služeb“. „To je velká hodnota, kterou Evropská unie má a která nepomáhá jen těm novým členským státům,“ řekla.
Konkurenceschopnost na vnitřním trhu je podle ní totiž užitečná pro firmy na západě i na východě. „Nesouhlasím s administrativními bariérami a s byrokracií, která umožňuje protekcionismus, umožňuje korupci,“ dodala.
Na plénu proti směrnici po hlasování protestovali také dva další čeští europoslanci. Jan Zahradil (ODS) i Jiří Pospíšil (TOP 09) byli proti jejímu přijetí a označili ji za výsledek lobbyistické práce členských zemí EU.
Podle Zahradila ruší směrnice „jednotný trh a jeho principy“ a Evropská unie se po jejím přijetí nebude moci divit, když si budou členské země z východní části EU jako nyní západoevropské státy hájit své vlastní zájmy na jiném poli – třeba v případě kvót na přerozdělování migrantů.
Mimo zůstává kamionová doprava
Prozatím se dosažené změny nebudou vztahovat na dálkovou kamionovou dopravu. O výjimku usilovala i Česká republika. Problematika se bude řešit speciální úpravou. „Ale vypadá to, že ne všichni kolegové tuto dohodu respektují při vyjednávání silničního balíčku,“ upozornila Dlabajová.
Modernizaci pravidel z roku 1996 představila Evropská komise už v březnu 2016, od té doby se o věci vyjednávalo. Na kompromisu, o kterém europoslanci hlasovali, se vyjednavači europarlamentu a členských zemí shodli v březnu. Na zohlednění nových pravidel budou mít země dva roky.