Ministryně v demisi Němcová: Důchodovou reformu začneme analýzou prvního pilíře

27 minut
Interview ČT24 s Jaroslavou Němcovou
Zdroj: ČT24

Na příští rok chystá vláda v demisi největší zvýšení důchodů v historii Česka. Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO) by však chtěla, aby po dílčích krocích následovala důchodová reforma. Začít chtějí analýzou prvního pilíře, ze kterého se nyní vyplácí starobní důchody. Uvedla to v pořadu Interview ČT24.

Postavení seniorů označuje Němcová za jednu z vládních priorit. „Právě kvůli otevírajícím se nůžkám mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem jsme přistoupili ke zvýšení základní výměry o jeden procentní bod, aby se nůžky neotevíraly ještě víc,“ řekla. Celkově by se průměrný důchod mohl příští rok zvýšit o 918 korun měsíčně. Návrh má podporu i v parlamentu.

Němcová by si nicméně přála, aby k dílčím krokům následovala skutečná důchodová reforma. „Abychom všichni, kteří odvádíme na důchodovém pojištění, byli schopní si predikovat, co nás čeká,“ upozorňuje.

Reformu by chtěli začít připravovat jinak, než jak k ní přistupovaly předchozí vlády. Podle ministryně je třeba analýza prvního pilíře, z kterého jsou vypláceny základní starobní důchody.

„Chceme se podívat zejména na skupiny lidí, které neodvádí do systému, ale ne vlastní vinou. Dnes za ně stát neodvádí (sociální pojištění) tak, jako je to ve zdravotním pojištění, kde za státní pojištěnce odvádí stát,“ uvedla. „V prvním pilíři máme i maminky, co byly dlouhodobě na mateřské nebo dlouhodobě pečovaly o nemocné děti,“ dává příklad.

„Stát za ně neodvádí ani korunu, nárok na důchod ale mají. Když se dostanou do důchodového věku a začnou pobírat starobní důchod, tak jsou pak odkázány na úplně minimální penzi,“ přiblížila ministryně v demisi.

Prvním krokem oddělení od státního rozpočtu

Jako jeden z prvních kroků označila oddělení účtu důchodového pojištění od státního rozpočtu. „Třeba formou samostatné kapitoly. Abychom zajistili financování, když jsou horší roky, ale zároveň abychom zajistili to, že peníze, které se naspoří během dobrých let, kdy ekonomika roste, na důchodovém účtu zůstaly,“ dodala.

Člověk se ale zřejmě nevyhne i nějakému vlastnímu spoření na důchod. Říct, kolik by si člověk v produktivním věku měl spořit, aby se neocitl na sociálním dně, ovšem není jednoduché. „Je to otázka nastavení parametrů velké důchodové reformy a záleží od majetkových poměrů každého z nás,“ míní Němcová. Záleží i na tom, jak si kdo představuje, že bude důchod trávit, doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 13 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...