Rostoucí cena a nedostatek másla se staly velkým tématem i ve Francii. Zdejší pekaři si stále víc lámou hlavu nad tím, jak upéct potřebné množství croissantů – ty opravdové jsou totiž másla plné. Francie navíc ukazuje, že máslová krize má mnohem hlubší kořeny, než se na první pohled může zdát.
Francouzi jsou navíc největšími konzumenty másla na světě. Jeden člověk ho tu ročně sní na osm kilogramů. Jestli někde nedostatek znamená krizi, pak je to tady.
Francouzská média přinášela fotografie prázdných regálů v supermarketech a tvrdila, že takový nedostatek másla země nezažila od druhé světové války. Situace je podle nich důsledkem nejen rostoucí světové poptávky, ale také sporu o ceny mezi mléčným průmyslem a obchodními řetězci.
Nezanedbatelnou roli v současné situaci hrají rozhodnutí francouzských vlád v posledních letech. Kolísavé dotování mléčné výroby vedlo logicky k rozkolísaní zásob i cen.
- Francie 8
- Německo 6
- Česko 5,4
- Průměr EU 3,8
- Slovensko 3,5
- Zdroj: ČTK
Zdražuje i pařížský pekař Christophe Vasseur. Tradiční croissant, který z třetiny tvoří právě máslo, prodává v přepočtu o 2,50 koruny dráž než před měsícem. Zájem o máslo ale neslábne. Podle pekaře do toho zasáhli i vědci se svými posledními studiemi, ve kterých živočišné tuky chválí.
„Každý teď říká: Máslo bychom měli mít v jídelníčku denně! Jen trochu, ale denně znamená, že poptávka hodně roste. A navíc k tomu poslednímu vysvětlení: otevřely se některé nové trhy jako Čína, jihovýchodní Asie nebo Japonsko,“ říká Vasseur.
A to poukazuje na globální rozměr celého problému. Stále více mléčných výrobků potřebuje Čína. Například pro děti, kterých se teď – po uvolnění politiky jednoho dítěte – rodí víc. Cenu, jakou jsou ochotní Číňané platit, ale ovlivňuje mimo jiné Austrálie, od které mléčné výrobky kupují také.
Asijský zájem navíc Evropu zastihl zcela nepřipravenou. Po anexi Krymu přišly protiruské sankce, na které Moskva odpověděla embargem na evropské potraviny. Čtvrtina evropského exportu másla přitom směřovala právě do Ruska. Vlivem nezájmu klesla i produkce – s podporou Bruselu – a teď je tu boj s tím, jak opětovný zájem napříč světem řešit.
Nejen máslová krize ale mění jídelníčky. Například Nový Zéland – mimochodem také významný exportér mléčných výrobků – má krizi vlastní. Přezdívá jí „čipsokalypsa“ – kvůli neúrodě brambor chybí v obchodech smažené lupínky. Nový Zéland ale tvrdí, že se se svou krizí prozatím vypořádá sám.
Ke zdražování másla došlo i v Česku a vedlo v minulých týdnech k diskusi, kdo za to může. Například podle ministerstva zemědělství se v srpnu cena másla od průmyslových výrobců meziročně zvýšila o 53,5 procenta na 145,51 Kč za kilogram. Spotřebitelská cena vzrostla pomaleji, meziročně o 45,2 procenta na 209,24 koruny za kilogram.
Před volbami pak předseda vlády Bohusla Sobotka požádal ministerstvo financí o kontrolu producentů a obchodníků.
