Mračna nad bitcoinem? Po Číně nyní chystá omezení i Rusko

Ruská centrální banka se chystá zablokovat stránky, které nabízejí kryptoměny, tedy i bitcoiny. Považuje je za pochybné a příliš rizikové finanční nástroje. Podle agentury Reuters to na konferenci o finančních derivátech řekl viceguvernér centrální banky Sergej Švecov. Kryptoměny kritizoval i ruský prezident Vladimir Putin, který poznamenal, že jsou rizikové a že se používají pro kriminální účely.

Zdroj: ČTK/ITAR-TASS Autor: Alexander Demianchuk

Ruské finanční instituce kryptoměny nejprve považovaly za nelegální, stejně jako jiné typy peněz, které nevydávají státy. Říkaly o nich, že je lze používat k praní špinavých peněz. Později vzkvétající globální trh s kryptoměnami akceptovaly, chtěly ale buď kontrolovat jejich obrat, nebo jim omezit přístup na klasický peněžní trh.

Centrální banka podle Švecova nemůže jen přihlížet a zpřístupnit tak pochybné finanční nástroje drobným investorům, jako jsou domácnosti. Banka prý zaznamenala, že zájem o kryptoměny se zvyšuje, protože jejich nákup slibuje vysoký zisk. Takové transakce s sebou ale podle Švecova nesou příliš vysoká rizika.

Putin později uvedl, že Rusko by mělo zřídit regulační základnu pro kryptoměny, která by chránila ruské občany a podnikatele před riziky, jež tyto měny představují. „Použití kryptoměn s sebou nese vážná rizika,“ řekl a upozornil, že virtuální měny mohou být použity k praní špinavých peněz, k daňovým únikům a k financování terorismu. „Kryptoměny vydává neomezený počet anonymních subjektů. Takže kupci kryptoměn mohou být zapojeni do protiprávní činnosti,“ dodal ruský prezident.

Video Studio ČT24
video

Stroukal: Kryptoměny nepředstavují nebezpečí

Na začátku byl bitcoin za dolar

Nejznámější kryptoměna bitcoin se v úterý večer prodávala za zhruba 4900 dolarů (107 300 korun). Při svém vzniku v roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.

Cenu nyní žene nahoru i situace v Katalánsku, kde se množí firmy, které uvažují o přesunu svého sídla a údajně také víc lidí převádí peníze mimo Katalánsko. „Něco podobného jsme před pár lety pozorovali na Kypru. To tehdy pomohlo bitcoinu k ohromnému zhodnocení. Asi nepřekvapí, že teď je to stejné. Čím je svět méně přehledný a bezpečný, tím větší je zájem o kryptoměny,“ konstatuje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Zatímco ještě před pěti dny byla cena bitcoinu kolem 4300 dolarů, nyní je o cca 600 dolarů vyšší. „Dvanáct procent za pět dní je slušné zhodnocení. Jestli situace v Katalánsku dál eskaluje, půjde kurz ještě výš, a to i přes oznámené snahy ruské centrální banky omezit používání kryptoměn,“ dodává Pikora.

Tvrdý postoj vůči bitcoinu ale zaujala například i čínská vláda. V polovině září nařídila některým kryptoměnovým burzám zastavit obchodování. Naopak japonská vláda v dubnu uznala bitcoin za zákonné platidlo. Regulaci kryptoměn chystá rovněž Evropská centrální banka (ECB).

Ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal se domnívá, že velké kryptoměny, jako je bitcoin, nepředstavují  nebezpečí. „Existují kryptoměny, které jsou zvláštní a dá se na nich hodně prodělat, ale bitcoin má za sebou spoustu let, je to otevřená transparentní měna, do které všichni vidí, mohou se podívat, zda to není nějaký podvod,“ říká.

Pokud skutečně Rusko stránky, které nabízejí kryptoměnu, zakáže, pak to bude v praxi znamentat to, že nebude tak snadné si bitcoiny pořídit. „Nicméně poptávka po nich existuje, takže lidé to budou muset udělat jinak. Buď si je pořídí v zahraničí, což je možné, jenom to nebude na ruských serverech. Nebo se budou muset připojovat přes speciální prohlížeče a obejít to. Anebo to budou muset dělat tak, jako jsme to dělávali ještě před několika lety, tedy najít někoho, kdo je chce prodat přímo na ulici,“ dodává Stroukal.