Nezaměstnanost v srpnu klesla na čtyři procenta. V Česku je rekordní počet volných míst

Nezaměstnanost klesla v srpnu na čtyři procenta z červencových 4,1 procenta. Uchazečů o práci bylo 296 826, což je nejméně od června 1998. Informoval o tom v pátek Úřad práce. V srpnu loňského roku činila nezaměstnanost v Česku 5,3 procenta.

Vylepšení statistiky nezabránili ani čerství absolventi, kteří tradičně v letních měsících přicházejí na trh práce, uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Doplnila, že počet volných pracovních míst v srpnu dokonce zlomil další rekord, když se vyšplhal na 199 tisíc.

Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo tak dosahuje hodnoty pouhých 1,5. Na historicky nejnižších hodnotách se drží i podíl nezaměstnaných mladistvých a absolventů na celkovém počtu osob hledajících práci.

Prostor pro další snižování nezaměstnanosti je však již limitovaný, domnívá se ekonomka. Podíl nezaměstnaných by tento rok měl podle ní v průměru dosáhnout 4,2 % a příští rok klesnout na 3,8 %. Firmy tak budou stále častěji narážet na kapacitní omezení. Při snaze zvyšovat výrobu se budou muset vydávat spíše cestou investic do modernizace výroby než nabíráním nových pracovníků.

Události ČT: Nezaměstnanost je nejnižší za posledních 19 let (zdroj: ČT24)

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda upozorňuje na přehřívání pracovního trhu, mj. s poukazem na počet volných míst. „Problematické je, že na více než polovinu z nich stačí buď žádné, nebo jenom základní vzdělání,“ dodal.  

Nezaměstnaných je nejméně za 19 let

„Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin nadále rostl počet volných pracovních míst, a zároveň klesl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Ke konci srpna jich bylo v evidenci nejméně od června 1998, kdy tehdejší úřady práce evidovaly 289 537 nezaměstnaných. To svědčí nejen o dobré kondici české ekonomiky, ale také o dobrých výsledcích českých služeb zaměstnanosti,“ shrnula generální ředitelka Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Kateřina Sadílková.

Vývoj na pracovním trhu nadále ovlivňují sezónní práce, které jsou v plném proudu. V uplynulém měsíci nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 11 247 pozic v rámci krátkodobých pracovních poměrů, tedy brigád. Hledali například pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, řemeslníky, obsluhu pojízdných zařízení, nebo obsluhu na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru, uvedl úřad.

Ekonom Marek k vývoji nezaměstnanosti (zdroj: ČT24)

Situace absolventů

Přestože se absolventi zpravidla hlásí na ÚP ČR až v průběhu září, patřila právě tato skupina uchazečů mezi ty, kteří během srpna přicházeli v hojnějším počtu do evidence. Ke konci předchozího měsíce bylo bez práce celkem 12 107 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých – meziměsíčně o 443 více, meziročně pak o 5167 osob méně.

Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Právě to se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů.
Kateřina Sadílková
generální ředitelka Úřadu práce ČR

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 66 regionů. Největší pak okresy Jeseník (o 7,3 %), Písek (o 5,9 %), Rychnov nad Kněžnou (o 5,6 %). Naopak nezaměstnanost vzrostla v 11 regionech. Nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 2,8 %), Benešov (o 2 %) a 
Pelhřimov (o 1,7 %).

Velmi nízká míra nezaměstnanosti a zrychlující ekonomická dynamika vytvářejí tlak na mzdový růst. To bylo patrné na vývoji mezd ve druhém kvartále, kdy v nominálním vyjádření stouply o 7,6 procenta. Předčily tak nejen očekávání trhu, ale i samotné České národní banky.

„Po mimořádně silných statistikách o růstu HDP je situace na trhu práce a mzdový vývoj dalším argumentem, proč očekáváme, že centrální banka přijde s dalším zvýšením úrokových sazeb ještě před koncem letošního roku. Kurzu koruny vůči euru by se tak konečně mohlo podařit prolomit důležitou psychologickou hranici 26 korun za euro,“ uvedla Steckerová.