Nezaměstnanost v srpnu klesla na čtyři procenta. V Česku je rekordní počet volných míst

Nezaměstnanost klesla v srpnu na čtyři procenta z červencových 4,1 procenta. Uchazečů o práci bylo 296 826, což je nejméně od června 1998. Informoval o tom v pátek Úřad práce. V srpnu loňského roku činila nezaměstnanost v Česku 5,3 procenta. 

Vylepšení statistiky nezabránili ani čerství absolventi, kteří tradičně v letních měsících přicházejí na trh práce, uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Doplnila, že počet volných pracovních míst v srpnu dokonce zlomil další rekord, když se vyšplhal na 199 tisíc.

Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo tak dosahuje hodnoty pouhých 1,5. Na historicky nejnižších hodnotách se drží i podíl nezaměstnaných mladistvých a absolventů na celkovém počtu osob hledajících práci.

Prostor pro další snižování nezaměstnanosti je však již limitovaný, domnívá se ekonomka. Podíl nezaměstnaných by tento rok měl podle ní v průměru dosáhnout 4,2 % a příští rok klesnout na 3,8 %. Firmy tak budou stále častěji narážet na kapacitní omezení. Při snaze zvyšovat výrobu se budou muset vydávat spíše cestou investic do modernizace výroby než nabíráním nových pracovníků.

Video Události
video

Události ČT: Nezaměstnanost je nejnižší za posledních 19 let

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda upozorňuje na přehřívání pracovního trhu, mj. s poukazem na počet volných míst. „Problematické je, že na více než polovinu z nich stačí buď žádné, nebo jenom základní vzdělání,“ dodal.  

Nezaměstnaných je nejméně za 19 let

„Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin nadále rostl počet volných pracovních míst, a zároveň klesl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Ke konci srpna jich bylo v evidenci nejméně od června 1998, kdy tehdejší úřady práce evidovaly 289 537 nezaměstnaných. To svědčí nejen o dobré kondici české ekonomiky, ale také o dobrých výsledcích českých služeb zaměstnanosti,“ shrnula generální ředitelka Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Kateřina Sadílková.

Vývoj na pracovním trhu nadále ovlivňují sezónní práce, které jsou v plném proudu. V uplynulém měsíci nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 11 247 pozic v rámci krátkodobých pracovních poměrů, tedy brigád. Hledali například pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, řemeslníky, obsluhu pojízdných zařízení, nebo obsluhu na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru, uvedl úřad.

Video Studio ČT24
video

Ekonom Marek k vývoji nezaměstnanosti

Situace absolventů

Přestože se absolventi zpravidla hlásí na ÚP ČR až v průběhu září, patřila právě tato skupina uchazečů mezi ty, kteří během srpna přicházeli v hojnějším počtu do evidence. Ke konci předchozího měsíce bylo bez práce celkem 12 107 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých – meziměsíčně o 443 více, meziročně pak o 5167 osob méně.

„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Právě to se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů.“

Kateřina Sadílková

generální ředitelka Úřadu práce ČR

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 66 regionů. Největší pak okresy Jeseník (o 7,3 %), Písek (o 5,9 %), Rychnov nad Kněžnou (o 5,6 %). Naopak nezaměstnanost vzrostla v 11 regionech. Nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 2,8 %), Benešov (o 2 %) a 
Pelhřimov (o 1,7 %).

Velmi nízká míra nezaměstnanosti a zrychlující ekonomická dynamika vytvářejí tlak na mzdový růst. To bylo patrné na vývoji mezd ve druhém kvartále, kdy v nominálním vyjádření stouply o 7,6 procenta. Předčily tak nejen očekávání trhu, ale i samotné České národní banky.

„Po mimořádně silných statistikách o růstu HDP je situace na trhu práce a mzdový vývoj dalším argumentem, proč očekáváme, že centrální banka přijde s dalším zvýšením úrokových sazeb ještě před koncem letošního roku. Kurzu koruny vůči euru by se tak konečně mohlo podařit prolomit důležitou psychologickou hranici 26 korun za euro,“ uvedla Steckerová.