Nemocnice se připravují na možnost, že jim v prosinci bude chybět personál. Lékaři chtějí na protest proti pracovním podmínkám a výši platů přestat sloužit přesčasy. V nemocnicích je vypověděla asi polovina. Toho, co se stane v prosinci, se obávají také pacienti. Nejsou si jisti, zda jim nepropadne platnost předoperačních vyšetření a zda vůbec na jejich plánované zákroky dojde.
Nemocnice se chystají na prosinec. Splní-li lékaři své hrozby, bude jich chybět někde třetina, někde polovina
Z dvaadvaceti tisíc nemocničních lékařů, respektive třinácti tisíc sloužících lékařů vypovědělo na prosinec přesčasy šest tisíc. Poměrně výrazný výpadek – nedojde-li k dohodě – čeká jihlavskou nemocnici, kde chce přestat sloužit přesčasy téměř polovina lékařů, v pražské Fakultní nemocnici Bulovka necelé dvě pětiny a ve Fakultní nemocnici Brno či Fakultní Thomayerově nemocnici třetina lékařů.
Co takový případný výpadek způsobí, není zatím zcela jasné. „Skládáme plán, jak budeme v prosinci fungovat. Jsme těsně před vypsáním služeb na prosinec. Každá klinika dostala za úkol připravit plán fungování, který teď operativně ladíme,“ ozřejmil situaci ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.
Nebudou-li mít dostatek personálu, upřednostní nemocnice akutní případy. Podle Feltla ani není na výběr, zajištění neodkladné péče ukládá lékařům zákon i etika. Otázka je, jak to bude s další péčí. „Někde bude směnný provoz, někde bude přizavřená klinika – trochu omezený provoz ambulancí nebo operačních sálů,“ přiblížil.
Také královéhradecká fakultní nemocnice podle mluvčího Jakuba Sochora počítá s omezením některých neakutních operací či ambulancí. „Přesné informace budou zveřejněny koncem listopadu na webu nemocnice,“ doplnil. Odkládat operace pravděpodobně budou muset i obě brněnské fakultní nemocnice, fakultní nemocnice v Olomouci a nemocnice v Jihlavě, Příbrami či Zlíně.
Pacienti se obávají o dlouho připravované operace
Primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bělohlávek věří, že v prosinci bude přece jenom snazší vypořádat se s výpadky, protože budou svátky. „Některá oddělení se zavírají, protože si lidé musí vybrat dovolenou,“ poukázal.
Přesto je nepřehlédnutelná nervozita některých pacientů, kteří by měli v prosinci podstoupit operace – často zákroky, na které čekali léta. Nejde jen o termín, ale třeba i o to, aby při dílčím posunu nepropadla platnost předoperačního vyšetření. To se musí provést dva až tři týdny předem.
Totéž platí pro výkony naplánované po operaci. „Všichni pacienti by měli mít zajištěnou následnou rehabilitaci. Když nenastoupí v daném termínu k operaci, nenastoupí ani k rehabilitaci. A tato pracoviště jsou velmi vytížena,“ upozornil primář ortopedie na Bulovce Radovan Kubeš.
Lékaři chtějí přidat peněz a ubrat přesčasů
Lékaři si stěžují na pracovní a platové podmínky a věří, že vypovídáním přesčasů je dokáží změnit. Chtějí uzákonit maximálně čtyřiadvacetihodinový pobyt na pracovišti, omezení dobrovolných přesčasů na 416 hodin za rok a žádají také navýšení základního platu na 60 až 130 tisíc podle délky praxe. Ministerstvo zdravotnictví s lékařskými odbory a dalšími skupinami, které protesty iniciovaly, jedná, rozhodnutí odřeknout přesčasy ale zatím trvá.
Nic na tom nezměnilo ani poslední středeční jednání. Zástupci protestujících lékařů z něj odcházeli s tím, že odmítli nabídku ministerstva na garanci nepodkročitelné výše platu. S ní stát přišel místo požadovaného zvýšení platových tabulek.