Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.
„V případě, že se pojištěnec rozhodne a souhlasí s metodou léčby nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění, hradí ji jako samoplátce,“ konstatovala mluvčí VZP Viktorie Plívová. Doplnila, že stomatolog má povinnost mít přístupný ceník zubních výplní, pacienta o ceně nehrazených informovat před ošetřením a vystavit za uhrazené služby účet.
Podle Šmuclera komora jednala s ministerstvem o možnosti doplatit si rozdíl mezi amalgámem a bílou výplní podobně jako na Slovensku, zřejmě k tomu ale nakonec nedojde.
Bílé zubní plomby může stomatolog vyrobit z různých materiálů. Takzvaný skloinomerní cement vzniká kombinací skleněného prášku s cementem, zub regeneruje a brání vzniku dalších kazů, má ale kratší životnost a nažloutlou barvu. Samopolymerující kompozit je materiál na bázi syntetické kompozice tuhnoucí chemickou reakcí, fotokompozit pak tuhnoucí pod modrým světlem. Takové výplně jsou v různých odstínech, mohou vydržet až dvacet let.
Podle ceníků na webových stránkách zubních ordinací stojí bílé plomby většinou patnáct set až tři tisíce korun podle materiálu, rozsahu a umístění v ústech. Malé výplně, které zaberou méně času, mohou někde začínat i na 750 korunách.
Lékaři loni pojišťovnám vyúčtovali asi 2,1 milionu amalgámových plomb. „Kolik si lidé zaplatili fotokompozitů, nikdo netuší, stejně tak keramické a skloionomerní výplně. Kdyby se přispívalo na všechny výplně, měli bychom aspoň přehled o počtu ošetření a kazivosti,“ podotkl Šmucler. Podle něj u dospělých počet výplní klesá, ale u dětí mírně roste.
Zákaz amalgámových plomb
V roce 2018 byly zakázané plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný neboli předem navážený a připravený amalgám. Zatím podle Šmuclera není jasné, zda EU k zákazu přistoupí. V roce 2017 avizovala, že by k němu mělo dojít v roce 2030.
U dětí do patnácti let, těhotných a kojících ho mohou zubní lékaři použít jen výjimečně. Pojišťovny jim místo toho hradí bílé plomby ze skloionomerního cementu. „Není-li možné použít skloionomerní cement z důvodu zdravotního stavu pojištěnce, lze použít dózovaný amalgám. Použití dózovaného amalgámu musí vyplývat ze zdravotnické dokumentace pojištěnce,“ shrnula VZP.
Pojišťovny hradí dětem do 15 let na všechny mléčné i stálé zuby plomby ze skloionomerního cementu a na řezáky a špičáky i ze samopolymerujícího kompozitu, stejná pravidla platí pro těhotné a kojící. Na stálé přední zuby dětí lze použít i fotokompozitní výplně. Mladí ve věku 15 až 18 let mají na přední zuby hrazené obě kompozitní výplně, na ostatních zubech amalgámové plomby.
Dospělým pojišťovny platí bílé výplně z kombinace skleněného prášku a cementu na řezácích a špičácích, na ostatních zubech amalgám. Některé zubní ordinace už amalgamové plomby ani nenabízejí. „Mladí stomatologové už amalgám u pacienta zpravidla ani na škole nezhotovovali, tak bude rychle mizet,“ dodal Šmucler.
