Bílé plomby hradí pojišťovny jen na předních zubech

Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.

„V případě, že se pojištěnec rozhodne a souhlasí s metodou léčby nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění, hradí ji jako samoplátce,“ konstatovala mluvčí VZP Viktorie Plívová. Doplnila, že stomatolog má povinnost mít přístupný ceník zubních výplní, pacienta o ceně nehrazených informovat před ošetřením a vystavit za uhrazené služby účet.

Podle Šmuclera komora jednala s ministerstvem o možnosti doplatit si rozdíl mezi amalgámem a bílou výplní podobně jako na Slovensku, zřejmě k tomu ale nakonec nedojde.

Bílé zubní plomby může stomatolog vyrobit z různých materiálů. Takzvaný skloinomerní cement vzniká kombinací skleněného prášku s cementem, zub regeneruje a brání vzniku dalších kazů, má ale kratší životnost a nažloutlou barvu. Samopolymerující kompozit je materiál na bázi syntetické kompozice tuhnoucí chemickou reakcí, fotokompozit pak tuhnoucí pod modrým světlem. Takové výplně jsou v různých odstínech, mohou vydržet až dvacet let.

Podle ceníků na webových stránkách zubních ordinací stojí bílé plomby většinou patnáct set až tři tisíce korun podle materiálu, rozsahu a umístění v ústech. Malé výplně, které zaberou méně času, mohou někde začínat i na 750 korunách.

Lékaři loni pojišťovnám vyúčtovali asi 2,1 milionu amalgámových plomb. „Kolik si lidé zaplatili fotokompozitů, nikdo netuší, stejně tak keramické a skloionomerní výplně. Kdyby se přispívalo na všechny výplně, měli bychom aspoň přehled o počtu ošetření a kazivosti,“ podotkl Šmucler. Podle něj u dospělých počet výplní klesá, ale u dětí mírně roste.

Zákaz amalgámových plomb

V roce 2018 byly zakázané plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný neboli předem navážený a připravený amalgám. Zatím podle Šmuclera není jasné, zda EU k zákazu přistoupí. V roce 2017 avizovala, že by k němu mělo dojít v roce 2030.

U dětí do patnácti let, těhotných a kojících ho mohou zubní lékaři použít jen výjimečně. Pojišťovny jim místo toho hradí bílé plomby ze skloionomerního cementu. „Není-li možné použít skloionomerní cement z důvodu zdravotního stavu pojištěnce, lze použít dózovaný amalgám. Použití dózovaného amalgámu musí vyplývat ze zdravotnické dokumentace pojištěnce,“ shrnula VZP.

Pojišťovny hradí dětem do 15 let na všechny mléčné i stálé zuby plomby ze skloionomerního cementu a na řezáky a špičáky i ze samopolymerujícího kompozitu, stejná pravidla platí pro těhotné a kojící. Na stálé přední zuby dětí lze použít i fotokompozitní výplně. Mladí ve věku 15 až 18 let mají na přední zuby hrazené obě kompozitní výplně, na ostatních zubech amalgámové plomby.

Dospělým pojišťovny platí bílé výplně z kombinace skleněného prášku a cementu na řezácích a špičácích, na ostatních zubech amalgám. Některé zubní ordinace už amalgamové plomby ani nenabízejí. „Mladí stomatologové už amalgám u pacienta zpravidla ani na škole nezhotovovali, tak bude rychle mizet,“ dodal Šmucler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 2 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 8 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 19 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 23 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánovčera v 15:29‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.