Pochybení ve vědecké práci Vojtěcha Adama jsou závažná a některá musela být učiněna vědomě. České televizi to řekl Pavel Tomančák, který vedl komisi, jež Adamovy publikace analyzovala. Místopředseda pracovní komise Rady vysokých škol Tomáš Foltýnek upozornil, že student by za podobné prohřešky čelil podmínečnému vyloučení.
Adamova pochybení byla systematická a závažná, shodují se experti
Mezinárodní komise, v jejímž čele Tomančák stál, hodnotila dvanáct Adamových článků označených za problematické na serveru PubPeer. Tento projekt umožňuje odborníkům diskutovat o vědeckých článcích – a právě na této platformě vyvolaly Adamovy příspěvky reakci.
Tým se zaměřil na texty, kde Vojtěch Adam byl uveden jako korespondenční autor, takže měl plný přístup k datům, kterých se dané publikace týkaly, a nese zodpovědnost za jejich obsah. V těchto vědeckých zprávách komise našla pochybení.
„Zaprvé případy toho, že byly duplikovány mikroskopické obrázky, to znamená, že jeden obrázek se tam objevil dvakrát. To samozřejmě může být chyba, ale komise dospěla k závěru, že v případě pana profesora Adama k nim docházelo příliš často,“ vysvětluje Tomančák.
„Tyto mikroskopické obrázky byly svým způsobem upravené, například pootočené, zvětšené nebo zmenšené, a to se těžko vysvětluje jako chyba, protože to vyžaduje vědomý zásah,“ komentuje další druh prohřešku.
Jak se to hodí
„V biochemii a molekulární biologii se běžně používá analytická metoda, která vizualizuje proteiny a nukleové kyseliny na gelech a membránách jako takzvané proužky. Tvar proužků pro vědecké závěry nemá žádný význam, ale každý proužek má vlastní identitu. A na tomhle typu dat se dá poznat, že došlo k jejich manipulaci,“ zdůrazňuje Tomančák.
Podobné problémy skupina objevila také v datech, která Adam dodal jako náhradu za data problematická. „To už poukazuje na určitou systematickou chybu a vytvářelo to dojem, že v laboratoři profesora Adama se tyto proužky umisťují tam, kde se to hodí. To je veliký problém,“ upozorňuje vedoucí vyšetřovací komise.
Jeho tým doporučil stažení několika článků. Dvanáct zpráv podle Tomančáka představovalo dostatečný vzorek na to, aby komise vyvodila obecnější závěry o Adamově práci. Česká vědecká komunita se k pochybením musela postavit a vyšetřit je, je přesvědčen.
Pochybení jsou závažná, míní Foltýnek
Adam ve svém pondělním prohlášení uvedl, že vědomě data nefalšoval. Podle místopředsedy pracovní komise Rady vysokých škol pro etiku ve vědecké a pedagogické práci Tomáše Foltýnka je ale problematické jeho spoluautorství. „Je třeba si uvědomit, že jeden vědecký článek je v podstatě atomická jednotka a všichni spoluautoři nesou zodpovědnost za všechno, co je v článku uvedeno.“
Pochybení, na která mezinárodní komise upozornila, považuje Foltýnek za velmi závažná. Upozorňuje, že pokud by se jich dopustil student v diplomové práci, skončil by před disciplinární komisí, která by mu udělila minimálně podmínečné vyloučení ze školy.
„Na druhou stranu pan profesor Adam je špičkový vědec a výborný manažer, takže si myslím, že by to nemělo být něco, co ho do konce života diskvalifikuje. Měl by dostat šanci zlepšit výzkumné procesy v jeho skupině tak, aby se to už neopakovalo, a svoji pověst očistit,“ myslí si.
Časopisy se naučily ohýbat měřítko kvality
Adam v pondělí prohlásil, že už podnikl kroky k napravení chyb. To je nicméně podle Foltýnka velmi obtížné, protože texty už vyšly. „Do budoucna je třeba nastavit kontrolní mechanismy tak, aby předtím, než je článek publikován, se na něj podívalo více lidí,“ konstatuje. Celou událost považuje za příležitost pro Mendelovu univerzitu, aby nastavila pravidla výzkumu lépe.
Foltýnek si také myslí, že zjištěná pochybení souvisí s množstvím vydávaných vědeckých článků. „Je to nastavené tak, že jak konkrétní vědci, tak instituce jsou do značné míry odměňováni za kvantitu vědeckých prací, které publikují,“ popisuje.
Kvalita článků se v Česku měří takzvaným impakt faktorem neboli počtem citací daného periodika. „Spousta vědeckých časopisů se naučila, jak impakt faktor ohýbat, a dokážou se pochlubit tímto měřítkem kvality, byť recenzní řízení tomu nemusí odpovídat,“ vysvětluje Foltýnek.
V českém prostředí se podle něj objeví takto závažná pochybení jednou za pět až deset let.