Česku chybí koncepce boje proti korupci a politikům vůle prosadit potřebné zákony, zejména na ochranu oznamovatelů, o lobbingu a o státní službě, tvrdí česká pobočka organizace Transparency International. Ta zveřejnila svůj žebříček vnímání korupce, Česko je na 49. místě ze 180 zemí a oblastí – pod průměrem Evropské unie. Oproti minulému roku se pozice nezměnila.
Transparency International aktualizovala své mezinárodní srovnání korupce, respektive protikorupčního prostředí. Česko je s 54 body na sdíleném 49. místě spolu s Maltou a Mauriciem. O první příčku se dělí Dánsko, Finsko a Nový Zéland s 88 body. Toto skóre zohledňuje, jak dokáže země podle Transparency bojovat proti přímému úplatkářství, zneužívání veřejných peněz, zneužívání veřejných funkcí k osobnímu prospěchu, nepotismu i jaká je protikorupční legislativa.
Z toho, že je Česko v korupčním žebříčku pod unijním průměrem a že se nezlepšuje, viní Transparency International předchozí vládu, která skončila před loňskými Vánoci. „Zlepšit se nepodařilo takřka nic, naopak chaos a rozvrat veřejných institucí se dále prohluboval. K tomu se přidaly vlastní kauzy Andreje Babiše (ANO) a jeho hnutí, lokálními kauzami počínaje přes vulgární korupci v podání Jaroslava Faltýnka (ANO) až po střet zájmů teď již bývalého premiéra a privatizaci veřejného zájmu,“ uvedl ředitel české pobočky organizace Petr Leyer.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) je naopak přesvědčen, že za jeho vlády se podařilo situaci v zemi zlepšit. „Za naší vlády ani jeden ministr neměl žádný korupční problém. Všechno jsme to z nejvyšších pater politiky vymýtili, a pokud se někde dnes mluví a píše o korupci v politice, je to ve spojení se samosprávou. A to je oproti minulosti velká změna,“ uvedl. Z toho, že chybí potřebná legislativa, viní opozici. „Opozice ji jednoduše nechtěla,“ dodal Babiš. Připomněl, že jeho vláda byla menšinová.
Organizace je ale neméně kritická i k nové vládě Petra Fialy (ODS). Její programové prohlášení co do plánů na omezování korupce označila za velmi vágní. V důsledku nevidí žádnou vizi a politickou vůli řešit problémy.
Transparency charakterizovala poslední období termínem „privatizace veřejného zájmu“. Podle vedoucího analytiků organizace Milana Eibla se státní správa do různé míry transformovala na obhájce jedné politické skupiny. Stále častěji se podle Transparency stává, že protikorupční opatření nejsou dostatečně využívána, protože úřady odmítají novou agendu přijmout.
Kromě konkrétních politiků kritizovala Transparency, že v Česku stále chybějí zákony, které by chránily oznamovatele korupce, takzvané whistleblowery, regulovaly lobbing a zaručovaly nezávislost státní služby nebo státního zastupitelství.
„Ve většině oblastí nemůže dojít ke změně k lepšímu, dokud se neupraví stávající děravé zákony nebo se nepřijmou zcela nové právní normy,“ je přesvědčen právník Transparency International Jan Dupák. Například současný návrh zákona o lobbingu je podle protikorupční organizace polovičatým řešením.
Za vhodné kroky pro zlepšení situace považuje Transparency International přijetí zmíněných zákonů, od nichž si slibuje mimo jiné zvýšení efektivity, transparentnosti a stability státní správy. Česko by také podle ní mělo využít svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU k boji proti daňovým rájům, které kromě daňových úniků umožňují skrývat skutečné majitele firem.
Jedním z návrhů ke zlepšení situace je i vytvoření nezávislého protikorupčního úřadu. „Zásadní je důvěra veřejnosti ve vedení takového orgánu, takže je nezbytné zajistit dostatečné pojistky proti politickému ovlivňování úřadu,“ uvedl Leyer. Úřad podle organizace nemusí vzniknout na zelené louce, bylo by možné využít již existující struktury.
