Základ nároku Altnerových dědiců vůči ČSSD je podle soudkyně oprávněný

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Dědicové Zdeňka Altnera mají podle předběžného názoru soudkyně nárok na odměnu za jeho právní služby
Zdroj: ČT24

Oprávněný je podle soudkyně Dagmar Stamidisové nárok dědiců právníka Zdeňka Altnera na 18,5 milionu korun, které jim má zaplatit Česká strana sociálně demokratická. Považuje to za daný základ nároku, který se Altnerovi dědicové snaží prokázat. Ti kromě původní jistiny ale žádají i příslušenství, s nímž by se nárok vyšplhal k půlmiliardě. Soud ale nekončí, pokračovat bude v únoru. Soudkyně zváží předvolání dalších svědků.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 vyřkla předběžný právní názor, že Altnerovi dědicové unesli důkazní břemeno ve věci jistiny za 18,5 milionu korun za zastupování ČSSD ve sporu o Lidový dům v devadesátých letech. Podle ní je základ nároku daný, vyplývá to ze smlouvy, kterou s advokátem Altnerem uzavřel tehdejší předseda strany Miloš Zeman.

„Mám za to, že smlouva byla jasná a dostatečně určitá, což potvrdil i inženýr Zeman. Řekl, že kdyby smlouva nebyla jasná, nikdy by ji nepodepsal. A kdyby měl nejasnosti, dal by ji k přepracování, což se nestalo. Mám za to, že žaloba je po právu,“ řekla Stamidisová. Zeman, který je nyní prezidentem republiky, ve sporu svědčil již dříve.

Není jasné, jak soud přistoupí k příslušenství. To zahrnuje smluvní pokutu, která by podle Stamidisové aktuálně činila zhruba 450 milionů korun, a dalších 39 milionů korun z úroků z prodlení. 

Čtyři svědci

V pátek před soudem vypovídali čtyři svědci. Altnerova někdejší sekretářka potvrdila pravost diářů, které dědicové Veronika a Patrik Altnerovi přinesli k doložení pracovních schůzek svého otce. Vypovídali také člen ČSSD Karel Březina a Barbora Snopková a Zdeněk Uhlíř, kteří měli v době sporu o Lidový dům na starost stranickou pokladnu.

Snopková byl vůči straně kritická, řekla, že považovala za „hroznou ostudu“, že Altnerovi nezaplatila vzhledem k tomu, že podle ní byl k ČSSD velmi vstříčný. „Sociální demokracie nebyla tenkrát zrovna oblíbená. Doktor Altner řekl, že by do toho šel a že by mu byla odměna vyplacena pouze v případě úspěchu,“ podotkla.

Snopková také v rozporu s tím, co tvrdí právní zástupce ČSSD, řekla, že smlouvu s Altnerem posoudila stranická hospodářská rada a že kontrakt prošel rukama právně vzdělaných sociálních demokratů včetně Pavla Rychetského a Zdeňka Jičínského. Právní zástupce ČSSD Jakub Matějček se k pátečním výpovědím a předběžnému stanovisku soudkyně nechtěl vyjádřit.

Soudkyně mu dala měsíční lhůtu, aby doplnil, jaké další svědky bude ještě navrhovat ke slyšení. Stamidisová také zváží, zda pozve Václava Halbicha, který za svou práci ve sporu o Lidový dům vysoudil 16,8 milionu korun. Stamidisová také vyzvala obě strany, aby se dohodly na smíru.

Veronika Altnerová avizovala, že by chtěli jednat s budoucím vedením ČSSD. Nynější předseda Jan Hamáček totiž oznámil rezignaci poté, co se strana v říjnových volbách nedostala do Poslanecké sněmovny. Alterovi vyzvali druhou stranu k jednání již před pátečním líčením, to ještě zástupce politické strany odmítl. Když jednání skončilo, právníci obou stran se již sešli k uzavřenému rozhovoru.

Sociální demokracie poté, co získala od státu Lidový dům, zaplatila Altnerovi pouze třetinu z fakturovaných 50 milionů korun. Zbytek složila do soudní úschovy, protože se o peníze zvlášť přihlásili Altnerovi spolupracovníci Václav Halbich a Václav Hájek.

Důsledkem byl vleklý soudní spor. V roce 2016 vyřkl Městský soud v Praze pravomocný verdikt, že má ČSSD Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a také smluvní pokutu 318 milionů korun. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek s tím, že smluvní ujednání o odměně nebylo dostatečně určité a že není jasné, co advokát pro stranu konkrétně vykonal.

Strana nárok odmítá. Dosavadní předseda strany Jan Hamáček v minulosti prohlásil, že ČSSD Altnerovi a jeho věřitelům za dobu trvání sporu zaplatila téměř 70 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 3 hhodinami

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 3 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 9 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 11 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 15 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 16 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 17 hhodinami
Načítání...