Roky jezdily skautské a pionýrské skupiny na stejná místa, nyní kvůli kůrovci musí některé z nich své stany přesunout i na druhý konec republiky. Stromy napadené kůrovcem potřebují lesníci vykácet, okolí táborů by tak pro děti nebylo bezpečné. Na místech, kde už jsou kůrovcem poškozené stromy odklizeny, organizátoři řeší škody – rozježděné cesty nebo nedostatek stínu.
Opatření se dotklo například pionýrské skupiny z Jihomoravského kraje. „Kvůli stavu louky a okolí tábořiště po těžbě jsme bohužel museli přistoupit k tomu, abychom pro letošní rok změnili naše tábořiště. Shánět jsme začali již na jaře, neboť i přes covidovou nejistotu byl zájemci tábor už předem obsazený,“ zmiňuje Eliška Masaříková, zástupkyně pionýrské skupiny Galaxie z Jihomoravského kraje. Hledání náhradní lokality ale nebylo jednoduché. Táborníci se letos budou muset sejít na druhém konci republiky v Libereckém kraji.
Některé tábory se dozvídají o kácení ve svém okolí pozdě, přesuny a úprava programu jsou pak složitější. „Jsou oddíly, které musí řešit kvůli kalamitě přesun tábořiště, a to i na poslední chvíli. Může se stát, že se o kácení dozví těsně před svým začátkem, a pak budou muset nějak upravit provoz nebo program. Je to rozhodně starost navíc, protože tábořit v okolí těžby je dost nepříjemné,“ sděluje mluvčí Skautu Barbora Trojak.
Přesunutí tábořiště je až posledním opatřením, které organizátoři dělají. I přesto po něm musí sahat stále více táborů. „Vzhledem ke zvětšující se ploše zasažené kůrovcem poptávka po vhodných tábořištích každým rokem stoupá,“ vysvětluje mluvčí Pionýra Anna Mindlová.
Konzultace s lesníky
Ve většině případů tábory přijímají bezpečnostní opatření. „Pravidelně se s lesáky domlouváme, kde probíhá jaká těžba a kde by mohlo hrozit nebezpečí a těmto místům se vyhýbáme. Rovněž jsme vždy upozornili lesníky na termíny táborů a v případě kácení poblíž tábora či přepravy dřeva v okolí tábora byli zaměstnanci příslušných firem informováni o zvýšeném pohybu dětí, aby byla zajištěna obezřetnost i z jejich strany,“ vysvětluje přijatá opatření ředitel Domu dětí a mládeže Jihlava Vilibald Prokop.
„Vedoucí táborů by měli mít okolí zmapované a měli by vědět, kde jsou případně nebezpečné stromy, ty v nejbližším okolí třeba označí páskou, aby se do jejich blízkosti kluci a holky nedostali. Větší pozor je potřeba dávat, pokud je silnější vítr nebo bouřka,“ uvádí Trojak.
Kácení stromů postižených kůrovcem není jediným trápením táborů. Například Skaut eviduje letos podstatně více stížností od organizátorů na následky kácení kůrovcem postiženého dřeva. „Oddíly zmiňují, že nejde jen o samotné kácení v jejich okolí, které odhalilo dříve ukrytou louku a vystavilo ji slunci a prachu z polí, přítomnosti kolemjdoucích, ale jde také o nepořádek a zničené cesty, které po sobě těžaři zanechávají,“ popisuje Trojak.
Zmiňuje, že právě rozježděné cesty mohou být problémem i pro zásobování a komplikují tak běžný chod tábora. „Potíže působí následky po těžbě – rozježděný terén, zdevastované přístupové cesty a podobně. Pořádat táborovou činnost na stále otevřeném místě, kde se není možné schovat do stínu před sluncem, není vhodné,“ souhlasí Mindlová.
