Podle soudu si lze jistě představit řadu jiných způsobů, jak předcházet průtahům v některých správních řízeních, některé možná vhodnější a účinnější. Přesto prý nelze současnou právní úpravu hodnotit jako protiústavní.
Proti novele v roce 2017 protestovaly zejména ekologické organizace. Před novelizací zákon o ochraně přírody a krajiny říkal, že se občanská sdružení mohou účastnit správních řízení, kde by mohly být dotčeny ekologické zájmy. „Spolek mohl právě v těchto případech namítat vlivy na přírodu, i když nebyl majitelem nemovitosti a mohl mít sídlo třeba deset kilometrů od místa, kde se stavěla například průmyslová zóna nebo hala,“ řekl Miroslav Patrik z hnutí Děti Země.
Po novelizaci jde už výslovně jen o „řízení podle tohoto zákona“, tedy zákona o ochraně přírody a krajiny.
Lidé z okolí staveb ztratili možnost ovlivnit rozhodování úřadů
Spolky tedy ztratily možnost účastnit se například některých řízení podle stavebního zákona, u kterých se neposuzují vlivy na životní prostředí podle jiného, speciálního zákona (EIA). Podle senátorů jde zpravidla o „středně velké záměry“.
Senátoři neúspěšně zpochybnili také tři novelizované odstavce stavebního zákona. Omezují možnost přezkoumání zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona.
Ochránci přírody kritizují i návrh stavebního zákona
Ochránci přírody kritizují také nový stavební zákon, jehož návrh loni schválila vláda. Podle exekutivy má nový zákon výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Norma, kterou projednává sněmovna, čelí kritice nejen kvůli svému obsahu a možným dopadům. Podle Svazu měst a obcí (SMO) neprošla řádným schvalovacím procesem, protože nebyla projednána s povinnými připomínkovými místy, a je tak v rozporu s legislativními pravidly vlády.
