Učitelé se nejspíš dočkají vyšších odměn za třídnictví. Sněmovní školský výbor doporučil vládě, aby upravila příslušné nařízení. Šéf resortu poslancům vysvětloval, proč se pedagogům od ledna zvednou tarifní platy místo očekávaných devíti jen o čtyři procenta a zbytek navýšení mají dostat v odměnách. Mimo jiné právě za třídnictví.
Letos dá vláda na platy učitelů celkově o devět procent víc, tarify ale porostou jen o čtyři procenta a zbytek peněz půjde do odměn. „Pokrývá to v podstatě inflaci na letošní rok,“ řekl učitel Jiří Brůžek. Příplatky třídním učitelům se zřejmě zvýší ze současných 600 korun na 1500 až 2300 korun měsíčně.
Podle odborů, koaliční ČSSD i části opozice ale nárůst není dostatečný. „Je potřeba opravdu platy učitelů zvednout plošně, aby vzniklo konkurenční prostředí,“ řekl lidovecký poslanec Jiří Mihola.
„Ministerstvo je celé čtyři roky konzistentní a rostou jak tarifní složky platů, tak nadtarifní složka,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle něj stále platí, že vláda dodrží svůj slib a učitelé budou na konci letošního roku brát v průměru 150 procent toho, co brali v roce 2017. Platy se zvedly před dvěma lety o 15 procent, do tarifů šlo tehdy deset procent a zbytek do odměn.
Plaga: Učit by mohli i vysokoškoláci bez pedagogické kvalifikace
Poslanci jednali i o návrhu, který by umožnil učit vysokoškolákům bez pedagogického vzdělání. Teď to jde jen na výjimku. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech, ani tento nápad nemá jasnou podporu.
„Nevystačíme si s tím, že je někdo třeba skvělý zahradník nebo chemik, ale potřebujeme opravdu znalosti pedagogiky, didaktiky a metodiky,“ uvedla poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Argumentovala například stanoviskem Jednoty českých matematiků a fyziků, podle níž novela umožní učit matematiku a přírodní obory také těm, kteří z těchto oborů nematurovali.
„Je to trochu informace, že už může vlastně učit jakýkoliv vysokoškolák a zvládne to. Ale ono to tak není,“ popsal své obavy ředitel Základní školy Lyčkovo náměstí Jan Korda.
Podle ministra však k degradaci učitelského povolání nedochází. „Naopak chceme otevřít sekundární cestu, aby ředitel školy rozhodl, jestli člověk může být posilou, nebo ne,“ řekl Plaga. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, pokud by chtěli učit i po uplynutí této lhůty, uvedl.
Podle platného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může ředitel i nyní dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.
