Senátoři za TOP 09 vystoupí z klubu STAN, oslabí ho tak před volbou předsedy horní komory

TOP 09 se rozkmotří se Starosty a nezávislými i v Senátu – dvojice jejích senátorů opustí klub a další dva nově zvolení členové horní komory do něj vůbec nevstoupí. Místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin uvedl, že strana je připravena podpořit ve volbě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který funkci obhajuje. Není však jasné, zda STAN nepřijde s protikandidátem.

O postavení senátorů za TOP 09, jejichž počet se v říjnových volbách rozrostl ze dvou na čtyři, se začalo spekulovat, jakmile byly výsledky voleb zřejmé. Nyní už je jisté, že bude klub STAN mít o čtyři členy méně, než se předpokládalo, bude tedy pouze 25členný.

Není přitom zřejmé, kam se chtějí senátoři za TOP 09 uchýlit. Pro založení nového klubu by jich muselo být pět, možnost tedy je domluvit se s některým z dalších nově zvolených senátorů, spekulovalo se ale také o jejich přestupu do klubu ODS. V tom případě by se síly mezi kluby STAN a ODS v Senátu vyrovnaly – tak tomu bylo i v posledních dvou letech.

Podle Tomáše Czernina by ale případný vstup do jiného klubu nebyl bez podmínek. „Chci, aby TOP 09 byla minimálně v názvu subjektu, v němž budeme,“ řekl.

Přesun senátorů za TOP 09 do jiného klubu může zásadně změnit poměry před volbou nového předsedy horní komory. ODS chce v této funkci udržet Miloše Vystrčila, s čímž TOP 09 souhlasí. Starostové se ale zatím nerozhodli, zda proti němu někoho nenominují. Jejich předseda Vít Rakušan po volbách, které STAN vyhrál, poukázal na nepsané pravidlo, že předsedu Senátu zpravidla má nejpočetnější klub. Starostové původně počítali, že nejpočetnější budou právě oni.

TOP 09 v minulosti se Starosty úzce spolupracovala, v letech 2010 a 2013 měla obě uskupení společnou kandidátku ve volbách do Poslanecké sněmovny a následně společný poslanecký klub. Spolupráce však ochladla a STAN ji nakonec vypověděl, pokračovala pouze v Senátu. Do sněmovních voleb v roce 2017 chtěli Starostové nejprve jít v koalici s lidovci, ti však nakonec couvli. Do sněmovny se nakonec dostaly všechny tři zmíněné strany – tedy KDU-ČSL, TOP 09 a STAN – všechny ale dostaly jen málo přes pět procent hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...