S přípravou vůbec prvního atlasu denních motýlů Prahy pomáhají entomologům Pražané. Stačí fotka nahraná do aplikace nebo na Facebook projektu Hledejte pražské motýly a GPS souřadnice nálezu. Za tři měsíce přišlo od Pražanů téměř čtyři sta fotografií, nejvíce z nich bylo z Prokopského údolí nebo z Šárky. Kvůli vůbec prvnímu atlasu denních motýlů Prahy entomologové prosí veřejnost i o zmapování východních pražských částí.
Pátrání po motýlech odstartovalo na začátku března. Nyní je zmapováno přes aplikaci iNaturalist více než 350 motýlů, bezmála čtyřicet druhů. Dalších téměř čtyřicet fotografií lidé poslali přímo na facebookové stránky projektu Hledejte pražské motýly. S účastí jsou organizátoři zatím spokojení. „Splnilo to naše očekávání, lidé se zapojili,“ říká Lada Jakubíková z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která je jedním z partnerů projektu.
Nejčastěji pozorovaným druhem je okáč poháňkový, kterého vidělo 104 Pražanů, a modrásek jehlicový, kterého nafotilo 39 lidí. Někteří z nich si z hledání motýlů udělali nový koníček. „Dosud přes aplikaci jeden z pozorovatelů zaslal šedesát šest pozorování. Nejvíce druhů zaznamenaných jedním pozorovatelem je šestnáct,“ vypočítává Jakubíková. „Fotografie chodí nejčastěji z Prokopského a Dalejského údolí nebo přírodního parku Šárka-Lysolaje. Dále pak lidé motýly hledají hlavně v Troji nebo Horních Počernicích,“ doplňuje entomoložka.
Na území hlavního města je historicky doložen výskyt téměř tří čtvrtin všech druhů denních motýlů žijících v České republice. Aktuální stav však není zmapovaný. Díky pomoci veřejnosti se podařilo vyfotit i motýla, který se entomologům hledá velmi obtížně. „Za jeden ze zajímavějších nálezů lze považovat zaznamenání ostruháčka švestkového v Malešicích. Je to totiž druh, jehož dospělce je možné v přírodě nalézt jen v relativně krátké době od konce května do začátku července, často jen v nejbližším okolí trnek,“ popisuje Jakubíková.
Pátrání po babočce a ohniváčkovi
Přestože Pražané jsou v hledání motýlů aktivní, organizátorům projektu část dat chybí. „Z některých pražských oblastí nemáme údaje i o těch nejběžnějších motýlech. Obecně se tak ví velmi málo o výskytu denních motýlů ve východní části Prahy. Cenné pro nás budou i záznamy z míst, kam se odborníci ani nemohou při monitoringu dostat – například ze soukromých zahrádek, které řadě motýlů poskytují vhodné podmínky pro život,“ prosí Jakubíková Pražany.
Do atlasu ale entomologové hledají také méně známé druhy. Veřejnost by mohla značně pomoci s hledáním babočky osikové či ohniváčka černočárného. Babočka osiková je velký nápadný motýl, který však žije velmi samotářsky. Narazit na ni lze ve chvíli, když slétává ze stromů na zem kvůli sání vody nebo při vyhledávání hnijícího ovoce.
Ohniváček černočárný nebyl z území Prahy ještě donedávna vůbec známý. Rozšířil se zde až v posledních letech a lze ho zastihnout právě ve východních částech Prahy, dodává Jakubíková s tím, že entomologové uvítají i starší záznamy. „Užitečné jsou pro nás nálezy z posledních deseti let. I tato data budou využita do vznikajícího atlasu denních motýlů Prahy,“ doplňuje Jakubíková.
Připravovaný atlas nebude mapovat pouze aktuální situaci. „Atlas bude ukazovat i různá historická období,“ říká řešitel projektu Oldřich Čížek ze spolku Hutur, který už v minulosti spolupracoval třeba na atlasu denních motýlů v Ústeckém kraji. V atlasu, který by měl vyjít v polovině roku 2022, tak budou k dispozici i nálezy, které jsou dostupné třeba ve sbírkách muzeí nebo Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, se kterou autoři projektu spolupracují.
