Moderní bionické protézy výrazně ulehčí pacientům život. Ne každý na ně má ale nárok

Nahrávám video

V Česku mohou už dva roky pacienti získat nejmodernější bionické protézy. Ty reagují na impulzy přímo z mozku a dokážou věrně nahradit zdravé ruce nebo nohy. Zájem je především o horní končetiny. Jenže takové protézy jsou velmi drahé, často stojí miliony korun. Konto Bariéry zatím pomohlo 25 pacientům, Všeobecná zdravotní pojišťovna zhruba polovině.

O bionickou protézu žádala třeba 27letá Jitka Hloušková, která měla v dětství nádor v ruce. S klasickou protézou sice dokáže pracovat i sportovat, nadměrně ale zatěžuje zdravou levou ruku, se kterou začíná mít v poslední době potíže.

„Pomohlo by mi to při vaření, krájení pečiva. Ráda bych se naučila řídit,“ popisuje Jitka výhody moderní protézy. Její typ stojí 1,9 milionu korun.

Pojišťovny ovšem ze zákona hradí bionickou náhradu jen těm pacientům, kteří nemají žádnou ruku. Nebo musí být bez jedné ruky a tu druhou mít funkčně poškozenou, což není Jitčin případ. Proto se obrátila prostřednictvím Konta Bariéry na dárce a lidé už přispěli více než 650 tisíci korunami. 

Jitka by se s moderní protézou chtěla naučit řídit
Zdroj: ČT24

„Na to se nelze dívat, jako to dělá pojišťovna. Má jednu ruku, na druhou jí nepřispějeme, dáme jí invalidní důchod. Už jí 15 let platí důchod, za to by byly dvě bionické protézy,“ kritizuje ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků. „Tuto legislativu ovšem pojišťovny netvoří. Nemají možnost podávat dokonce ani návrhy na její případné úpravy,“ reaguje Iwona Navrátilova z tiskového oddělení VZP.

Mladík má protézy místo obou rukou, teď se dostal na hudební konzervatoř

S moderní bionickou protézou už se naopak sžil Jan Kříž, který v roce 2017 odstartoval řadu podobných sbírek, když přišel o ruce v drtiči na větve. Nakonec dárci přispěli dvěma miliony korun.

Mladík má bionické ruce rok a půl. „Když dám silnější signál, tak může i rotovat, tím se může přizpůsobit kde čemu. Na počítač je taky nastavená, že se může uchytit myš a normálně to ovládat,“ pochvaluje si Jan Kříž.

Jan Kříž má bionické ruce rok a půl
Zdroj: ČT24

Obvykle se lidé s takovou protézou sžívají měsíce. Jan to ale zvládl za dva týdny, i když se ovládání v praxi stále učí. Teď si dokonce splnil sen a od září nastupuje na hudební konzervatoř v Praze. „Pozoun si přidržím líp – je stabilnější a nějaké zlepšení díky tomu bylo,“ pochvaluje si. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 7 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 7 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 14 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 15 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 21 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.