Kauza DPP: Sitta mladší na rozdíl od otce před soudem vypovídal. „Smlouva vznikla až příliš hladce, to bylo podezřelé“

Sjednání smlouvy na dodávku jízdenek mezi papírnou Neograph a pražským dopravním podnikem (DPP) šlo podezřele hladce a rychle, což vyvolávalo pochybnosti, uvedl před soudem bývalý obchodní ředitel Neographu Vladimír Sitta mladší. Podezření prý zesílilo rok a půl po uzavření kontraktu, kdy se v účetnictví Neographu objevila první faktura na vyplácení provizí společnosti Cokeville Assets. Podle obžaloby putovalo právě přes tuto karibskou firmu 17 haléřů z každé jízdenky k lobbistovi Ivu Rittigovi.

Video Události
video

Události: Soud v kauze pražského dopravního podniku

Sitta patří společně se svým otcem, zakladatelem Neographu, ke klíčovým svědkům v kauze údajného tunelování DPP. Zatímco Vladimír Sitta starší před pražským městským soudem v pondělí svědčit odmítl a překvapil tím předsedu senátu, jeho syn poskytl v úterý obsáhlou výpověď. Proti obžalovaným, mezi nimiž je Rittig či někdejší šéf DPP Martin Dvořák, dříve vypovídal také spolupracující obviněný, účetní Jaroslav Kubiska.

Rittiga prý často zmiňoval společník Janků: „Hodně o něm mluvil, když se tvořila zakázka“ 

Jízdenky pro dopravní podnik původně dodávala Státní tiskárna cenin a německá tiskárna Schwarz Druck – první z nich do automatů, druhá do trafik. Společník z Neographu, nyní obžalovaný Jan Janků, přišel podle Sitty s tím, že zakázku by mohl nově získat právě Neograph. Sitta se pak na tvorbě smlouvy podílel v technických záležitostech.

„S panem Rittigem jsem se osobně nikdy nepotkal, ale mnohokrát byl nepřímo zmiňovaný. Často ho zmiňoval pan Janků. Hodně o něm mluvil, když se tvořila zakázka pro dopravní podnik – že se musí jet poradit s Ivem, že to dohodne s Ivem,“ popsal Sitta na základě dotazu státního zástupce.

Na jaře 2009 se prý v účetnictví Neographu objevila první faktura za poradenství od firmy Cokeville Assets. „Ptal jsem se pana inženýra Janků přes telefon, co je to za provizi a komu. Okřikl mě, ať to po telefonu neřeším a že je to podmínka dopravního podniku,“ tvrdí svědek.

„Doklady o Cokeville Assets byly první hmatatelný důkaz, který jsme s otcem měli. Proto jsem kontaktoval policii, aby se to prošetřilo,“ řekl Sitta a připomněl, že je to už deset let. Policisté prý po něm chtěli, aby v Neographu zůstal a shromažďoval další materiály. Dva roky se podle něj nedělo nic a věci dostaly spád až poté, co Sitta inicioval schůzku s ředitelem protikorupční policie.

Janků ale u soudu popřel, že by Sittové o ničem nevěděli. „Do roku 2011 jim to nevadilo,“ reagoval Janků. Povinnost platit provizi podle něj vyplynula ze sjednání kontraktu, stejně jako u obdobných obchodních případů. Domnívá se, že Sittové situaci vyhrotili, protože si chtěli „postavit vlastní byznys“. „Můj vztah k nim se vyvinul od naprostého přátelství až k pokusu o moji majetkovou likvidaci,“ podotkl. 

Janků také odmítl zapojení Rittiga. „Pan Rittig neměl s Neographem vůbec nic společného až do roku 2012, a to ani majetkově, ani poradenstvím. Na mou žádost se jako přítel zapojil v roce 2012, kdy jsme v Neographu řešili vypjatou situaci,“ tvrdí Janků.

Podle Sitty mladšího ho při „násilném převzetí Neographu“ v roce 2011 zbili v jeho kanceláři tři bodyguardi. Následně čelil obvinění z údajného držení dětské pornografie a společně s otcem také stíhání za údajné tunelování Neographu. Oba Sittové to označují za mstu lidí kolem Rittiga. Soudy je sice pravomocně zprostily viny, nejvyšší státní zástupce však nedávno podal v neprospěch Sitty mladšího dovolání. Právě kvůli této neuzavřené trestní věci v pondělí odmítl vypovídat Sitta starší.

Kauza DPP má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, jejich tisku a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. DPP v kauze figuruje jako poškozený, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 milionu korun.

Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a za zpronevěru hrozí části obžalovaných pět až deset let vězení. Lidem obviněným z legalizace výnosů může soud uložit maximálně osm let vězení. Všichni obžalovaní kromě Kubisky vinu odmítají.