Kauza DPP: Sitta mladší na rozdíl od otce před soudem vypovídal. „Smlouva vznikla až příliš hladce, to bylo podezřelé“

Nahrávám video

Sjednání smlouvy na dodávku jízdenek mezi papírnou Neograph a pražským dopravním podnikem (DPP) šlo podezřele hladce a rychle, což vyvolávalo pochybnosti, uvedl před soudem bývalý obchodní ředitel Neographu Vladimír Sitta mladší. Podezření prý zesílilo rok a půl po uzavření kontraktu, kdy se v účetnictví Neographu objevila první faktura na vyplácení provizí společnosti Cokeville Assets. Podle obžaloby putovalo právě přes tuto karibskou firmu 17 haléřů z každé jízdenky k lobbistovi Ivu Rittigovi.

Sitta patří společně se svým otcem, zakladatelem Neographu, ke klíčovým svědkům v kauze údajného tunelování DPP. Zatímco Vladimír Sitta starší před pražským městským soudem v pondělí svědčit odmítl a překvapil tím předsedu senátu, jeho syn poskytl v úterý obsáhlou výpověď. Proti obžalovaným, mezi nimiž je Rittig či někdejší šéf DPP Martin Dvořák, dříve vypovídal také spolupracující obviněný, účetní Jaroslav Kubiska.

Rittiga prý často zmiňoval společník Janků: „Hodně o něm mluvil, když se tvořila zakázka“

Jízdenky pro dopravní podnik původně dodávala Státní tiskárna cenin a německá tiskárna Schwarz Druck – první z nich do automatů, druhá do trafik. Společník z Neographu, nyní obžalovaný Jan Janků, přišel podle Sitty s tím, že zakázku by mohl nově získat právě Neograph. Sitta se pak na tvorbě smlouvy podílel v technických záležitostech.

„S panem Rittigem jsem se osobně nikdy nepotkal, ale mnohokrát byl nepřímo zmiňovaný. Často ho zmiňoval pan Janků. Hodně o něm mluvil, když se tvořila zakázka pro dopravní podnik – že se musí jet poradit s Ivem, že to dohodne s Ivem,“ popsal Sitta na základě dotazu státního zástupce.

Na jaře 2009 se prý v účetnictví Neographu objevila první faktura za poradenství od firmy Cokeville Assets. „Ptal jsem se pana inženýra Janků přes telefon, co je to za provizi a komu. Okřikl mě, ať to po telefonu neřeším a že je to podmínka dopravního podniku,“ tvrdí svědek.

„Doklady o Cokeville Assets byly první hmatatelný důkaz, který jsme s otcem měli. Proto jsem kontaktoval policii, aby se to prošetřilo,“ řekl Sitta a připomněl, že je to už deset let. Policisté prý po něm chtěli, aby v Neographu zůstal a shromažďoval další materiály. Dva roky se podle něj nedělo nic a věci dostaly spád až poté, co Sitta inicioval schůzku s ředitelem protikorupční policie.

Janků ale u soudu popřel, že by Sittové o ničem nevěděli. „Do roku 2011 jim to nevadilo,“ reagoval Janků. Povinnost platit provizi podle něj vyplynula ze sjednání kontraktu, stejně jako u obdobných obchodních případů. Domnívá se, že Sittové situaci vyhrotili, protože si chtěli „postavit vlastní byznys“. „Můj vztah k nim se vyvinul od naprostého přátelství až k pokusu o moji majetkovou likvidaci,“ podotkl. 

Janků také odmítl zapojení Rittiga. „Pan Rittig neměl s Neographem vůbec nic společného až do roku 2012, a to ani majetkově, ani poradenstvím. Na mou žádost se jako přítel zapojil v roce 2012, kdy jsme v Neographu řešili vypjatou situaci,“ tvrdí Janků.

Podle Sitty mladšího ho při „násilném převzetí Neographu“ v roce 2011 zbili v jeho kanceláři tři bodyguardi. Následně čelil obvinění z údajného držení dětské pornografie a společně s otcem také stíhání za údajné tunelování Neographu. Oba Sittové to označují za mstu lidí kolem Rittiga. Soudy je sice pravomocně zprostily viny, nejvyšší státní zástupce však nedávno podal v neprospěch Sitty mladšího dovolání. Právě kvůli této neuzavřené trestní věci v pondělí odmítl vypovídat Sitta starší.

Kauza DPP má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, jejich tisku a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. DPP v kauze figuruje jako poškozený, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 milionu korun.

Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a za zpronevěru hrozí části obžalovaných pět až deset let vězení. Lidem obviněným z legalizace výnosů může soud uložit maximálně osm let vězení. Všichni obžalovaní kromě Kubisky vinu odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 41 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.