Zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma, se jen příští rok promítne ve státním rozpočtu výpadkem zhruba 1,5 miliardy korun. V dalších letech to pak budou 3 miliardy korun ročně. Vyžádá si je snížení odvodů pojistného pro zaměstnavatele o 0,2 procentního bodu. V pořadu Partie FTV Prima to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle ministryně návrh státního rozpočtu na příští rok s opětovným zavedením proplácení prvních tří dnů nemoci nepočítal, protože v době jeho sestavování neexistovalo znění právní úpravy. Zrušení karenční doby schválili tento týden poslanci, návrh ještě musí projednat Senát.
Schillerová uvedla, že ročně bude zrušení karenční doby představovat zhruba tři miliardy korun; protože má vstoupit v platnost příští rok od července, tak v roce 2019 bude dopad zhruba poloviční.
„Peníze na to najdu, stejně jako na opravy silnic nebo slevy na jízdném. Rozpočet to nepoloží. Sleduji, jak čerpají jednotlivé resorty své výdaje a zda jsou schopné je dočerpat, a tam hledám úspory. A budu postupovat stejným způsobem,“ uvedla Schillerová.
Zrušení karenční doby kritizují zaměstnavatelé
Se zrušením karence ostře nesouhlasí zaměstnavatelé. Podle zástupců podnikatelů to povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem, zástup za nemocné budou za rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně.
Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala.
