Soud začal projednávat spor Hutky a Srpa kvůli donášení StB. Lidé stáli do síně frontu

Obvodní soud pro Prahu 2 začal projednávat spor bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa a písničkáře Jaroslava Hutky. Srp požaduje omluvu za Hutkovo tvrzení, že na něj donášel Státní bezpečnosti. Hutka to uvedl poté, co chtěl loni prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do čela Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Další jednání soud v pátek odročil na leden kvůli předložení důkazů.

Na projednávání sporu dorazila k obvodnímu soudu řada zájemců, justiční stráž proto rozdávala publiku lístky opravňující ke vstupu do soudní síně. Přišli i oba aktéři, při jednání za sebe nejprve nechali hovořit právníky. Po odročení soudu na příští rok ale okomentovali spor osobně. 

„Jsem přesvědčený, že pan Srp udával. To hlavní podstatné bylo, že StB o mně neměla vůbec žádné informace. (…) A v tu dobu se u mě doma objevil pan Srp s tím, že mně půjčí dvě jazzové desky. Ani jsem neměl gramofon a jazz jsem neposlouchal. A byl příjemně zvědavý a všechno chtěl vědět. Považovali jsme ho za důvěryhodnou osobu, tak jsem mu v podstatě všechno řekl,“ uvedl zpěvák. Srp podle něj StB prozradil i to, že se písničkář chystá emigrovat.

„Pan Hutka lže. Absolutně to pravda není. On sám dal žádost o emigraci a vycestování mu povolil – ne na pas, ale jen na kus papíru – sám ministr vnitra. To už o něčem svědčí,“ kontroval Srp. Připouští, že byl evidovaný jako spolupracovník s krycím jménem Hudebník, avšak podle něj neoprávněně a bez svého vědomí.

Srp: Nevím, kdo to byla StB

„Jakou informaci jsem měl podávat? Já nevím, kdo to byla StB. Oni nenosili žádný odznak,“ poznamenal s tím, že se setkával s inspektory kultury a s pracovníky z oboru, a pokud byli pracovníky StB, nemohl to vědět. Podpořil ho i právní zástupce Adam Černý. „Žalobce je velmi velkorysý v tom, že požaduje pouze omluvu, a nikoliv zadostiučinění,“ uvedl. 

Hutkův právník Jaroslav Svejkovský ale tvrdí, že mají dost důkazů o tom, že Hutkovy výroky na adresu Srpa jsou pravdivé. „Je naprosto ostudné, že lidé, kteří spolupracovali s StB, chtějí vstupovat do veřejného života. Že dostávají vyznamenání od současného prezidenta, má docela vypovídající schopnost,“ řekl před soudem.

Karel Srp u soudu
Zdroj: ČTK

Prezident Miloš Zeman se loni Karla Srpa pokusil prosadit do Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Proti tomu se ale ozvali členové komise i historici a bývalí disidenti, včetně Jaroslava Hutky. Srpovo jmenování nakonec nepodepsal premiér Bohuslav Sobotka.

„Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl loni v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka. 

Srp v minulosti čelil obvinění, že donášel Státní bezpečnosti. Sám to ale odmítá a také soud v roce 2000 rozhodl, že byl jako spolupracovník StB veden neoprávněně. Po Hutkovi proto žádá omluvu. 

Hutkovi Srp nejprve poslal předžalobní výzvu. Písničkář ale trvá na tom, že Srp s StB spolupracoval. Spor tak skončil u soudu. Srp tvrdí, že k udáním ve spisu Hutky ho připsala Státní bezpečnost bez jeho vědomí. Řekl mu to prý bývalý důstojník StB, kterého v minulosti vyhledal. V soudním sporu chce odkázat i na rozsudek, podle kterého ho StB evidovala neoprávněně.

Soud to tehdy zdůvodnil tím, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu. Podle historiků je ale nyní jiná situace než v roce 2000. Teprve několik let po rozhodnutí soudu, v roce 2007, se zcela otevřely archivy a badatelé v nich objevili řadu nových dokumentů. 

Agent Hudebník donášel i na Mertu

Případ Karla Srpa prostudoval badatel Miroslav Vodrážka. O tom, že Srp spolupracoval s StB, nepochybuje. Mělo jít o léta 1976 až 1983. Nejprve byl prý důvěrník, poté agent s krycím jménem Hudebník. Badatel prošel desítky dokumentů. Agent Hudebník byl podle něj vůči Státní bezpečnosti velmi aktivní.

Karel Srp
Zdroj: ČT24

„Ve vyhodnocení samotném se uvádí, že došlo ke 251 schůzkám s řídícími orgány a že bylo vypracováno na základě těchto schůzek 299 zpráv,“ řekl už dříve historik pořadu 168 hodin. Hlášení od agenta Hudebníka se objevují i na muzikanty Vladimíra Mertu nebo Mikoláše Chadimu. 

Podle Vodrážky by proto měl soud o Srpově působení u StB proběhnout znovu. Na rozsudek z roku 2000 se přitom odvolával i prezident Miloš Zeman. V roce 2013 ocenil Srpa, který jej podpořil v první prezidentské kampani, medailí Za zásluhy. Po neúspěšné nominaci do Etické komise ho loni navrhl i do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Srp ale jako bývalý člen Komunistické strany Československa nesplnil zákonné podmínky na člena rady.  

Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.

Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.

Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.

Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.

Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.

Karel Srp
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo ukončuje připomínky ke kulturní politice. Nikdo nás nepřizval, říkají umělci

Ministerstvo kultury v úterý uzavírá připomínky odborné veřejnosti k návrhu nové státní kulturní politiky do roku 2030. Někteří zástupci umělecké sféry si stěžují, že je k tvorbě materiálu nikdo nepřizval. A že dokument neotevírá zásadní témata, třeba situaci pracovníků na volné noze. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) ale dokument stanovuje věcné priority resortu a garantovat finance předem nemůže.
před 6 hhodinami

VideoAsijské knedlíčky jako hračka. Podle expertů mohou obsahovat nebezpečné chemikálie

Česká obchodní inspekce začala prověřovat oblíbenou senzorickou hračku. Takzvané mačkací knedlíčky, které připomínají pokrm z asijské kuchyně, se staly hitem sociálních sítí a sbírají je děti i dospělí. Jak ale ukázaly kontroly jinde v Evropě, některé jejich napodobeniny obsahují nebezpečné chemikálie. Trendy se navíc rychle mění a internetové prostředí produkuje stále nové podobné produkty.
před 6 hhodinami

Použití pyrotechniky na stadionech by mohlo nově být trestným činem, řekl Šťastný

Použití pyrotechniky na stadionech by nově mohlo být místo přestupku trestným činem. Po úterním jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech v Poslanecké sněmovně to řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Podnět podle něj vzešel z fotbalového prostředí. Návrh, jehož součástí má být i povinnost pro Národní sportovní agenturu zřídit bezpečný digitální registr osob vyloučených z fotbalových utkání, by chtěla koalice do legislativního procesu předložit v září.
před 7 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 12 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.