Soud začal projednávat spor Hutky a Srpa kvůli donášení StB. Lidé stáli do síně frontu

Obvodní soud pro Prahu 2 začal projednávat spor bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa a písničkáře Jaroslava Hutky. Srp požaduje omluvu za Hutkovo tvrzení, že na něj donášel Státní bezpečnosti. Hutka to uvedl poté, co chtěl loni prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do čela Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Další jednání soud v pátek odročil na leden kvůli předložení důkazů.

Na projednávání sporu dorazila k obvodnímu soudu řada zájemců, justiční stráž proto rozdávala publiku lístky opravňující ke vstupu do soudní síně. Přišli i oba aktéři, při jednání za sebe nejprve nechali hovořit právníky. Po odročení soudu na příští rok ale okomentovali spor osobně. 

„Jsem přesvědčený, že pan Srp udával. To hlavní podstatné bylo, že StB o mně neměla vůbec žádné informace. (…) A v tu dobu se u mě doma objevil pan Srp s tím, že mně půjčí dvě jazzové desky. Ani jsem neměl gramofon a jazz jsem neposlouchal. A byl příjemně zvědavý a všechno chtěl vědět. Považovali jsme ho za důvěryhodnou osobu, tak jsem mu v podstatě všechno řekl,“ uvedl zpěvák. Srp podle něj StB prozradil i to, že se písničkář chystá emigrovat.

„Pan Hutka lže. Absolutně to pravda není. On sám dal žádost o emigraci a vycestování mu povolil – ne na pas, ale jen na kus papíru – sám ministr vnitra. To už o něčem svědčí,“ kontroval Srp. Připouští, že byl evidovaný jako spolupracovník s krycím jménem Hudebník, avšak podle něj neoprávněně a bez svého vědomí.

Srp: Nevím, kdo to byla StB

„Jakou informaci jsem měl podávat? Já nevím, kdo to byla StB. Oni nenosili žádný odznak,“ poznamenal s tím, že se setkával s inspektory kultury a s pracovníky z oboru, a pokud byli pracovníky StB, nemohl to vědět. Podpořil ho i právní zástupce Adam Černý. „Žalobce je velmi velkorysý v tom, že požaduje pouze omluvu, a nikoliv zadostiučinění,“ uvedl. 

Hutkův právník Jaroslav Svejkovský ale tvrdí, že mají dost důkazů o tom, že Hutkovy výroky na adresu Srpa jsou pravdivé. „Je naprosto ostudné, že lidé, kteří spolupracovali s StB, chtějí vstupovat do veřejného života. Že dostávají vyznamenání od současného prezidenta, má docela vypovídající schopnost,“ řekl před soudem.

Karel Srp u soudu
Zdroj: ČTK

Prezident Miloš Zeman se loni Karla Srpa pokusil prosadit do Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Proti tomu se ale ozvali členové komise i historici a bývalí disidenti, včetně Jaroslava Hutky. Srpovo jmenování nakonec nepodepsal premiér Bohuslav Sobotka.

„Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl loni v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka. 

Srp v minulosti čelil obvinění, že donášel Státní bezpečnosti. Sám to ale odmítá a také soud v roce 2000 rozhodl, že byl jako spolupracovník StB veden neoprávněně. Po Hutkovi proto žádá omluvu. 

Hutkovi Srp nejprve poslal předžalobní výzvu. Písničkář ale trvá na tom, že Srp s StB spolupracoval. Spor tak skončil u soudu. Srp tvrdí, že k udáním ve spisu Hutky ho připsala Státní bezpečnost bez jeho vědomí. Řekl mu to prý bývalý důstojník StB, kterého v minulosti vyhledal. V soudním sporu chce odkázat i na rozsudek, podle kterého ho StB evidovala neoprávněně.

Soud to tehdy zdůvodnil tím, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu. Podle historiků je ale nyní jiná situace než v roce 2000. Teprve několik let po rozhodnutí soudu, v roce 2007, se zcela otevřely archivy a badatelé v nich objevili řadu nových dokumentů. 

Agent Hudebník donášel i na Mertu

Případ Karla Srpa prostudoval badatel Miroslav Vodrážka. O tom, že Srp spolupracoval s StB, nepochybuje. Mělo jít o léta 1976 až 1983. Nejprve byl prý důvěrník, poté agent s krycím jménem Hudebník. Badatel prošel desítky dokumentů. Agent Hudebník byl podle něj vůči Státní bezpečnosti velmi aktivní.

Karel Srp
Zdroj: ČT24

„Ve vyhodnocení samotném se uvádí, že došlo ke 251 schůzkám s řídícími orgány a že bylo vypracováno na základě těchto schůzek 299 zpráv,“ řekl už dříve historik pořadu 168 hodin. Hlášení od agenta Hudebníka se objevují i na muzikanty Vladimíra Mertu nebo Mikoláše Chadimu. 

Podle Vodrážky by proto měl soud o Srpově působení u StB proběhnout znovu. Na rozsudek z roku 2000 se přitom odvolával i prezident Miloš Zeman. V roce 2013 ocenil Srpa, který jej podpořil v první prezidentské kampani, medailí Za zásluhy. Po neúspěšné nominaci do Etické komise ho loni navrhl i do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Srp ale jako bývalý člen Komunistické strany Československa nesplnil zákonné podmínky na člena rady.  

Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.

Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.

Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.

Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.

Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.

Karel Srp
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěOpozice škodí Česku a není možné s ní diskutovat, prohlásil Babiš

Vláda Andreje Babiše (ANO) by podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky neměla přijímat chaotická a nepromyšlená opatření ve vztahu k hrozící inflaci a zajištění bezpečnosti země. Měla by se také vzdát snah o omezování nezávislosti médií, uvedl Kupka v úvodu mimořádné schůze, kterou vyvolala opozice kvůli růstu cen pohonných hmot, posílení obranyschopnosti země nebo hrozbě ztráty unijních dotací. Premiér míní, že opozice nemá nápady ani osobnosti, škodí Česku a není možné s ní diskutovat. Očekává se, že poslanecké jednání skončí bez výsledku.
04:15AktualizovánoPrávě teď

Žena zadržená na Slovensku kvůli požáru ve zbrojovce bude převezena do Česka

Američanka zadržená na Slovensku v souvislosti s požárem haly pardubické zbrojovky bude ve čtvrtek předána do Česka. ČT to potvrdil mluvčí okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac. Žena před dvěma dny s vydáním souhlasila. Krajský soud v Bratislavě ji nejprve poslal po jejím zadržení na Slovensku do předběžné vazby. Pardubický soud pak zřejmě bude rozhodovat o uvalení vazby v Česku, dosud v případu poslal do vazby pět lidí.
10:59Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ceny benzinu a nafty poprvé od začátku bojů v Íránu klesly

Průměrná cena pohonných hmot v Česku v mezitýdenním srovnání poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 41,37 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta od té doby zlevnila o 3,72 koruny na průměrných 44,51 koruny za litr, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
11:37Aktualizovánopřed 16 mminutami

Na summit NATO mají jet podle vládního usnesení Babiš, Macinka a Zůna

Armádní letadlo mířící na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře vyčlenila vláda pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministry zahraničí Petra Macinku (Motoristé) a obrany Jaromíra Zůnu (za SPD). Vyplývá to z přílohy usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. O vedení delegace usiluje prezident Petr Pavel. Babiš v pondělí řekl, je nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací. Podle Pavla by mohl jet on i Babiš, sejde se s ním příští týden.
před 52 mminutami

O víkendu bude až dvacet stupňů, poté se ochladí

O víkendu bude v Česku pokračovat počasí s denními teplotami až kolem dvaceti stupňů Celsia. V neděli začne od západu pršet a poté se ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 4 hhodinami

Banky poskytly v březnu hypotéky za 55,4 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než před měsícem a o 69 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,43 procenta z únorových 4,46 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 6 hhodinami
Načítání...