Senátní duel v Břeclavi: Podpora zemědělců a snížení administrativy

Nahrávám video
Senátní duel: obvod Břeclav
Zdroj: ČT24

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu 56 Břeclav se utká Rostislav Koštial (ODS), který získal 27,11 procenta hlasů, a Libor Nazarčuk (nestr. za ANO) se ziskem 20,67 procenta.

Jaké dvě věci považujete za nejdůležitější, které byste jako senátor chtěl prosazovat?

Libor Nazarčuk: Vyplývá to z volebního programu, hlavně je to podpora zemědělství a venkova s akcentem nejenom na vinařství a vinohradnictví, ale obecně celé zemědělství s problémy, jako je sucho, zadržení vody v krajině. Další problém, který vidím, je zastavěná plocha. Dnes už je to 11 procent našeho území a každý rok se o 0,4 procenta navyšuje. To je jeden z negativních jevů. Co se týče rozvoje, tak je potřeba další důležitá věc, a to je budování. Budování se neobejde bez pořádného stavebního zákona, který je momentálně komplikovaný a prodlužuje lhůty. Navíc je teď do řízení potřeba v rámci povolení ještě vyjádření územního plánování, které to ještě více zdržuje. Tím pádem jsou komplikace pro občany, živnostníky, podnikatele i města a obce, které jsou personálně zatíženy. Je potřeba tomu trochu ulehčit. To jsou hlavní obory, kterým bych se chtěl věnovat.

Když se zdržím u prvního z nich – u stavebního zákona jste byl konkrétnější, ale v případě boje proti suchu nebo zastavěné ploše – máte konkrétní představu, jak byste to jako senátor chtěl řešit?

Libor Nazarčuk: Některé věci už se řeší, ale je potřeba začít tím, že sucho je největší hydrometeorologický extrém v rámci zemědělství, ale hned druhý největší jsou povodně. Je potřeba řešit to komplexně, nejenom sucho, ale i povodně. Je zpracován projekt Intersucho, je zpracován generel vody v krajině. Ten má nabídnout opatření, která budou akceptovatelná i zemědělci. To znamená, že to nebude nějaký výmysl, ale bude to akceptovatelné v praxi.

Takže byste to jako senátor prostě podporoval.

Libor Nazarčuk: Podporoval ve spolupráci s odpovědnými ministry – životního prostředí nebo zemědělství.

Rostislav Koštial a jeho představa o tom, které dvě priority by jako senátor chtěl prosazovat.

Rostislav Koštial: Obdobně jako kolega jsem zemědělec, shodou okolností jsem také vystudovaný závlahář a můj obor byl meliorace závlahy. Mám zkušenosti ve vinařství, vinohradnictví a obecně rozsáhlé zkušenosti z historie. Parketa našeho regionu je vinařství. Co se týče sucha, tam se určitě shodneme. Nicméně to, co by senátor pro to mohl udělat, spočívá v tom, že je potřeba upravit systém dotací tak, aby nenahrávaly velkým korporacím, aby se tito zemědělci začali chovat k půdě jako k základnímu výrobnímu prostředku, který bude naše generace živit ještě do budoucnosti. Je potřeba uzpůsobit dotační systémy tak, aby nepodporovaly jenom velké korporace, ale hlavně opatření, která naši předkové, naši dědové a otcové uznávali. To znamená organická hmota do půdy, která pak dokáže zadržovat vláhu, orební způsoby. Zase se vracím k dotacím, které preferují velmi omezené střídání plodin. To půdě velmi chybí. Takže co se týče zemědělství a vinohradnictví, to je určitě tato parketa – podporovat dotačně takovou zemědělskou politiku, aby se zemědělci konečně mohli chovat k půdě jako hospodáři.

Berete to jako dvě oblasti? Kdybychom to shrnuli pod zemědělství, máte ještě další prioritu?

Rostislav Koštial: Druhá priorita je svoboda. My se dnes potýkáme s takovou záplavou nařízení a zákonů, že se podnikatel, občan cítí velmi nesvobodně. Druhá priorita je bránit nesmyslným nařízením a zákonům, které občany a podnikatele omezují. Je to EET, je to nový vinařský zákon. Shrnul bych to takto: Podnikatel má podnikat, a ne papírovat. Dnes na každý úkon podnikatele potřebujete 50 razítek. To je strašlivá administrativní zátěž a proti té je potřeba bojovat.

Pojďme k nákladům na vaši kampaň. Kolik vás stála kampaň, kdo ji platil, kdo byl největší dárce, jak jste přispěl vy sám?

Rostislav Koštial: Vzhledem k tomu, že jsme ve druhém kole, účet není úplně uzavřen. Nicméně troufám si říct, že řád se bude pohybovat kolem 500 tisíc. Největším podporovatelem je moje mateřská strana, kandiduji za ODS, do prvního kola šlo na kampaň 200 tisíc, do druhého kola 100 tisíc. Já sám jsem přispěl částkou 50 tisíc a zbytek jsou moji podporovatelé.

Libor Nazarčuk: Stejně jako kolega, není to ještě konečný účet. Všechno je vidět na transparentním účtu. Jsou to finance ze tří složek. První je od hnutí ANO, to je největší část. Druhá jsou příspěvky od mých podporovatelů, za což jim děkuji, a třetí je částka, kterou jsem přispěl sám. Řádově se pohybujeme kolem částky 700 tisíc celkem.

Máte představu, ve kterém výboru byste chtěl zasednout, pokud byste se stal senátorem?

Libor Nazarčuk: Myslím, že to vyplynulo z toho, o čem jsme hovořili. To znamená výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, eventuálně podvýbor jenom pro zemědělství. Také bych rád zasedl v komisi pro rozvoj venkova. A ještě mám plán: Jako mají pražští senátoři platformu, vytvořit platformu jihomoravských senátorů, abychom se shodli na prioritách pro celou jižní Moravu a prosadili to společně.

Rostislav Koštial také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu?

Rostislav Koštial: Obdobně, protože ta témata jsou mi blízká. Jako starostovi Mikulova je mi blízké také dopravní téma, protože situace – nazval bych to ostudou státu – která je u nás na spojnici Brno–Vídeň, je tristní. Musí se s tím něco udělat a musíme zabojovat všemi legislativními prostředky, aby se stav napravil. Takže výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Nicméně velmi rád bych se podílel i na oblasti ekologie, velmi rád bych pomáhal v napravení škod, které probíhají díky nesmyslným dotacím.

Takže možný další výbor by byl pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí?

Rostislav Koštial: Eventuálně ano, ale preferuji výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Je nějaký projednávaný zákon, kterým se zabývají poslanci, a už teď víte, že je to něco, co byste chtěli v senátorské funkci změnit nebo rovnou zamítnout?

Rostislav Koštial: Konkrétní zákon nebudu jmenovat. Ale rozhodně jsem pro to, aby byla zachována zastupitelská demokracie. Obecné referendum by mě nepotěšilo.

K tomu se dostaneme. Ale napadne vás něco z běžné agendy v Poslanecké sněmovně? Mluvil jste například o přehnaných regulacích nebo legislativě, která ztěžuje práci podnikatelům. Máte konkrétní představu o něčem, co už teď projednávají poslanci a vy byste to rád změnil nebo vrátil?

Rostislav Koštial: Zůstal bych v obecné rovině. V případě, že se stanu senátorem, seznámím se s agendami, které teď běží. Světem teď hýbal zákon proti zbraním a vůbec přejímaná legislativa z Evropské unie. Je potřeba dávat velmi velký pozor na to, abychom nelikvidovali podnikání a nelikvidovali osobní život a svobodu v České republice.

Jak sleduje dění v Poslanecké sněmovně Libor Nazarčuk? Vy už sledujete něco, co víte, že byste jako senátor chtěl měnit, vracet?

Libor Nazarčuk: Já jsem si to podrobně prošel a nenašel jsem žádný zákon, který by mně dělal zásadní problém. Na druhou stranu senátor by měl být spíše opravovatel toho, co ze sněmovny přijde do Senátu, takže si myslím, že bude velký prostor nejenom na to, co se aktuálně připravuje, ale také se podívat na to, co tam je, a hledat chyby. Snažit se zákony ne přijímat, ale spíše zrušit. Senátor by neměl být hodnocený podle toho, kolik toho přijme, ale spíše kolik toho zruší – aby nebyla byrokratická zátěž tak vysoká.

Jak je to v případě změn ústavy? Měla by se česká ústava nějak měnit?

Libor Nazarčuk: Nevidím k tomu žádný důvod. Myslím si, že je naše ústava napsána velice dobře. Je to kvalitní ústava. Nevidím žádný důvod, proč by se měla měnit.

Rostislav Koštial: Já si také myslím, že je ústava velmi kvalitní, prostor pro zásadní změny není. Rozhodně je potřeba ústavu chránit, protože se neustále objevují nápady měnit ústavní pořádek v našem státě. Třeba jak má ANO: Často jsme od nich slyšeli, že je Senát zbytečný a zrušit Senát. Touto cestou bych nešel. Chraňme ústavu, která je v pořádku.

Chtěl byste zrušit Senát, pane Nazarčuku?

Libor Nazarčuk: Myslím, že je to pojistka demokracie, která se ukazuje, že je potřebná. Viz třeba Slovensko, kde Senát nemají a problémy s tím jsou nebo historicky byly. Je potřeba říct, že nejsem člen hnutí ANO, jsem nezávislý, který kandiduje s podporou hnutí ANO. S tím, aby se zrušil Senát, se neztotožňuji.

Rostislav Koštial naznačoval, že obecné referendum není cestou, kterou by se Česko mělo vydat. Můžete to rozvést, dovysvětlit, proč by se to nemělo stát?

Rostislav Koštial: Jsem zastáncem zastupitelské demokracie. Myslím, že taková demokracie funguje velmi dobře. V různých volebních systémech si vybíráme zástupce, kteří jsou fundovaní, prochází to evolučním referendem a obecná referenda jsou velmi nebezpečná. Sám jsem zažil referendum ve městě Mikulově a je to vždy o tom, jak se položí otázky, jak se s lidmi manipuluje. Je to strašně nebezpečné. Jsou ze světa příklady, kdy se schválí úplné nesmysly. Máme nastavený celý pořádek: Probíhají primární volby, posunují kandidáty až do nejvyšších postů a dostávají důvěru občanů, kteří volí ve svobodných volbách a mohou projevit dostatek vůle, dostatek svobodného rozhodování.

Jaký názor má Libor Nazarčuk na zavedení obecného referenda?

Libor Nazarčuk: Myslím, že je to jedna z demokratických věcí. Myslím, že se to může zavést. Je otázka v jakých mantinelech. Určitě by byla výjimka na mezinárodní smlouvy, to znamená, nebylo by možné přijmout referendum třeba o našem členství v Evropské unii nebo NATO. Ale obecné referendum je nástroj, který by v budoucnosti mohl fungovat. Je potřeba stanovit si, jaká bude kvóta pro to, aby se mohlo vyhlásit, a kolik bude potřeba na to, aby bylo rozhodnutí přijato. Myslím si, že obecná myšlenka by měla být, že to bude minimálně polovina občanů žijících v České republice.

Velice stručně ještě poprosím o váš názor na to, jestli by se měly nějak měnit volby do Senátu.

Libor Nazarčuk: Model je, řekl bych, zavedený. Možná lze uvažovat o jednokolovém systému. Myslím, že jsou spíše technické problémy v tom, že spousta lidí neví, že volby vůbec budou, protože jim domů nepřijdou obálky s volebními lístky. Takže spíše se zamýšlet nad tím.

Rostislav Koštial: Já jsem přesvědčen, že jak je to nastaveno, je to velmi dobře – i dvoukolový systém. Je tam prostor rozhodnout se a občané mají prostor a čas vyjádřit svoji vůli. Neměnil bych na tom vůbec nic.

Před druhým kolem vyjádřili podporu Liboru Nazarčukovi tři neúspěšní kandidáti z prvního kola – Jaroslav Válka (ČSSD), Zdeněk Tesařík (KSČM) i Pavel Štogl (nestr. za Piráty)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 36 mminutami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 45 mminutami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 1 hhodinou

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 3 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 3 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 4 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 5 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 13 hhodinami
Načítání...