Únosy, bojůvky a hákový kříž na radnici. Ústí nad Labem ovládli nacisté ještě před Mnichovem

Československo se před 80 lety připravovalo na konflikt, ve kterém už vlastně bylo. Na konci léta se totiž začaly německé bojůvky v Sudetech pouštět do střetů s československými ozbrojenými složkami. Jinak tomu nebylo ani v Ústí nad Labem.

Mobilizovaná armáda a na hranicích republiky nově vytvořená Stráž obrany státu. V ní vojáci, četníci, policisté a nebo i sokolové. To byla situace v Sudetech před osmdesáti lety. 

„Nálada místního obyvatelstva byla velmi nakloněna Sudetoněmecké straně a Hitlerově ideologii, odpůrci byli v menšině. Město po komunálních volbách už od května, června 1938 vedli představitelé Sudetoněmecké strany,“ připomněl historik z Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.

Události, komentáře: Ústí nad Labem ovládli nacisté ještě před „Mnichovem“ (zdroj: ČT24)

„A když 12. září zazněl Hitlerův štvavý projev, zvaný berka, bylo to bráno jako jakýsi povel k sudetoněmecké vzpouře. Například starosta Tauche vyvěsil vlajku s hákovým křížem,“ uvedl historik.

Společnost se rozdělila. Na velkou protinacistickou demonstraci v květnu 1938 přišlo dvacet tisíc lidí. „Byli tam společně němečtí sociální demokraté, němečtí komunisté, také samozřejmě zástupci české menšiny, ale bohužel ten samý den večer se zde sešli představitelé a příznivci Sudetoněmecké strany vyslechnout si projev Konrada Henleina a těch už bylo 70 tisíc,“ nastínil události v Ústí nad Labem před osmdesáti lety.

Archiv ČT24: Mnichovská dohoda v proměnách času a režimů (zdroj: ČT24)

„Prostředí bylo vůči Čechům, ale i vůči odpůrcům nacismu, německým sociálním demokratům a komunistům už vyloženě nepřátelské. Docházelo k únosům, třeba lidí do Německa, odpůrců nacistů, docházelo samozřejmě už i k dalším násilnostem, vybíjení oken českým spolkům a podobně,“ popsal další vývoj historik.

Na druhé straně místní Češi se hlásili do armády, připraveni bránit republiku. „To projevovali i němečtí odpůrci nacismu, ale většina německy mluvících rekrutů z této oblasti už odmítala nastoupit do armády československé, skrývali se v lesích nebo utíkali přes hranice do Německa,“ dodal Krsek.

Už v září, ještě před podpisem a akceptací mnichovské dohody, docházelo v pohraničí, i v Sudetech, k různým konfliktům. Nejkrvavější byl v Habartově, kde se střetli českoslovenští četníci s agresivní nacistickou bojůvkou.

„Byl to vlastně přepad, pokus už v předstihu před mnichovskou dohodou ovládnout některá území. A to se podařilo. Šluknovský výběžek byl už 21. září obsazen sudetoněmeckými bojůvkami,“ připomněl.

A není pravdou, jak se občas povídá, že se Češi nebránili. „Docházelo k regulérním bojům, střetům, kdy často velká přesila sudetoněmeckých bojůvek útočila na pár opevněných příslušníků české finanční stráže, četnictva, SOS, tedy stráže obrany státu a ti se hrdinně bránili. Například se podařilo osvobodit antifašisty, kteří byli zajati a připraveni na cestu do Německa,“ dodává Krsek.