Dopravní letadlo, které ve středu sjelo z ranveje pardubického letiště, hasiči přes noc vyprostili. Letiště je tak po incidentu opět v provozu. Šlo o Boeing 737 v barvách Smartwings, který si jejich mateřská společnost Travel Service pronajala na léto od amerického Swift Airu. Technici během dne stroj prohlédnou, aby zjistili, v jakém je stavu.
Boeing 737-800, který přiletěl se 168 lidmi na palubě z řeckého Heraklionu, přistával v Pardubicích ve středu po šesté večer. Přejel konec dráhy a zastavil těsně za ním. Incident přerušil provoz na letišti, které jinou ranvej nemá. „Naštěstí už jsme neměli žádný provoz. Toto byla poslední linka, kterou jsme operovali,“ uvedla ředitelka letiště Hana Šmejkalová.
Od čtvrtečního rána je však opět v provozu, dopolední lety tak opět mohli v Pardubicích odbavit. Stoj, který vyjel z dráhy, již na trávě není, hasiči jej přes noc dokázali vyprostit.
Nejprve museli stroj zabezpečit, aby se při manipulaci nepoškodil podvozek, potom ho velmi pomalu stahovali z travnaté plochy zpět na dráhu. Na vyprošťování se podle redaktora ČT Erika Knajfla podílel i přímo kapitán letu QS1903 z Heraklionu. Po půl třetí v noci s ním potom dojel na stojánku.
Není zatím jasné, zda letoun utrpěl nějaké poškození. Zjistí to technici, kteří ho během čtvrtka prohlédnou a rozhodnou, zda může dále létat.
Boeing se měl již ve středu vrátit na Krétu, to se nestalo, cestující, kteří v Pardubicích čekali, však dopravce odvezl do Prahy, odkud odletěli jiným letadlem.
Mluvčí leteckého úřadu: Chybovat může člověk i technika
Co přesně se ve středu v Pardubicích stalo, není zatím zřejmé. Vyšetřovatelům by mohlo napovědět video, které zveřejnil jeden z cestujících. Vyplývá z něj, že se letadlo dotklo země až na konci dotykové zóny, kterou vyznačují pruhy na obou stranách.
Jak podotkl mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký, nelze zatím odhadnout ani to, zda k události přispěl spíše člověk nebo technika. „Taková věc se stává buď z chyby pilota, nebo z chyby techniky. Může tam být vliv počasí – kdyby třeba bylo mokro nebo byla bouřka, což asi nebyl tento případ,“ poznamenal.
Předpokládá, že vyšetřovatelé budou vycházet především z výslechu posádky. „Většinou se vyslechne posádka, zjistí se, co se tam dělo. Když je příčina větší, mohou se zjišťovat data z palubních zapisovačů, zjistí se stav letiště, stav dráhy, vyslechnou se řídící provozu,“ popsal.
Boeing 737-800, který vyjel z dráhy, je starý sedmnáct let – létá od roku 2001. Od letošního března patří americké společnosti Swift Air, která jej na léto pronajala společnosti Travel Service. Jde o formu wet lease, se strojem tedy létá americká posádka. „Byla zkušená, oba piloti měli nalétáno kolem 10 tisíc hodin,“ zdůraznila mluvčí Travel Service Vladimíra Dufková.
Travel Service zaznamenal podobný problém s pronajatým letadlem i loni. Kvůli závadě na podvozku sjel Airbus A320 z dráhy na letišti v Burgasu, kam přiletěl z Brna. Česká společnost měla stroj pronajatý na léto od řecké společnosti Orange2Fly, která jej rovněž dodala i s posádkou. Ani při této události neutrpěl nikdo zranění. Přímo v Pardubicích pak přejel konec dráhy letoun Travel Service v roce 2013.
Středeční let do Pardubic z Heraklionu není jediným mediálně sledovaným, který do Česka mířil z Řecka. Na začátku týdne zůstaly na ostrově Rhodos uvězněny stovky cestujících - mezi nimi taky 180 Čechů. Důvodem téměř dvacetihodinového zpoždění byl kolaps odbavovacího systému.
A na řeckých ostrovech zůstali lidé déle oproti své vůli taky na začátku prázdnin, když měla technické problémy hned dvojice strojů při odletu z Heraklionu. Přes sto padesát Čechů čekalo víc než čtyřiadvacet hodin.
Cestující při komplikacích mohou žádat odškodnění
V podobných případech mohou cestující žádat od letecké společnosti finanční kompenzaci. Tu jim umožňuje nařízení Evropského parlamentu. V Česku se mohou obrátit třeba na Úřad pro civilní letectví. „Na nás se obracejí ti cestující, kteří nejsou spokojení a kteří podávají stížnost. Takže asi nejsem schopen úplně říct, jak časté ty případy jsou, ale určitě jsou to přes sezonu desítky případů,“ řekl mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký.
Vymáhání odškodného na leteckých společnostech je možné, ale zdlouhavé - shodují se ti, kteří se jím profesně zabývají. Při žádosti o finanční náhradu za zpoždění musí lidé oslovit přímo leteckou společnost, se kterou cestovali. Využít k tomu mohou třeba formulář z webových stránek Evropské komise.
Při splnění všech podmínek se výše náhrady odvozuje od délky letu v kilometrech. V nejvyšší kategorii cestující může dostat v přepočtu téměř šestnáct tisíc korun. Třeba cestující uvízlí na Rhodosu by podle tohoto sazebníku mohli žádat o 400 eur. Nároku předchází průzkum všech okolností.
Cestující by tak měli mít co nejvíce důkazů. Vhodné je tedy si uložit třeba elektronickou rezervaci letenky, palubní lístek a vyžádat si od letecké společnosti potvrzení o zpoždění a také o jeho důvodu. Vyřízení žádosti o vyplacení náhrady ale může trvat i delší dobu.
Častým problémem při návratu z dovolené může být i ztráta zavazadel. Pokud se ale podaří splnit všechny podmínky, kompenzace za zpoždění, poškození nebo ztrátu zavazadel může být až do výše 35 tisíc korun. Do tří týdnů se zavazadlo ale považuje pouze za zpožděné a dopravce je povinen hradit pouze náklady za nezbytné potřeby. Reklamaci je nutné nahlásit do sedmi dnů od příletu.
