Na čestném pohřebišti na motolském hřbitově se sešli bývalí političtí vězni, političtí představitelé i další lidé, aby si připomněli památku obětí komunismu. Pietní místo vzniklo v části hřbitova, kde byly v 50. a 60. letech tajně zakopány ostatky obětí režimu. U části uren nebylo ani jasné, komu patřily.
Pieta na čestném hřbitově v Motole připomněla oběti komunismu
Pietní shromáždění zahájil projevem místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý, který připomněl okolnosti vzniku a objevu tajného motolského pohřebiště obětí komunistického režimu.
„Když komunisté ztratili nadvládu, začalo několik obětavých lidí pátrat po pohřebištích této krvavé éry. Jedno takové místo bylo nalezeno v motolském urnovém háji,“ připomněl.
Senátorka Renata Chmelová (nestr. za KDU-ČSL) v projevu popsala oběti pohřbené anonymně, pouze s čísly, jako „vzdělané a schopné lidi, občansky a politicky kompetentní osobnosti, které mohly desítky let dávat svoji energii, schopnost a um české společnosti“.
Předsedkyně správní rady Nadačního fondu Karla Hartiga Milena Kozumplíková pak obrátila pozornost i k soudobé politice. Někteří politici se podle ní „za každou cenu snaží komunisty použít pro vlastní setrvání u moci“. To považuje za chybu. „Dogmat (o třídním boji) se současní komunisté nikdy nezřekli,“ poukázala.
Ve vězeňských zařízeních zemřelo za totalitního režimu zhruba čtyři a půl tisíce lidí. Na popravišti skončilo z politických důvodů 248 lidí. Ostatky zemřelých nikdo z příbuzných nedostal, kromě Motola končily také v Ďáblicích. V 50. a 60. letech převezli komunisté urny na hřbitovy z věznic, kde původně zůstávaly.