Návrat kardinála Josefa Berana do katedrály svatého Víta

Kardinál Beran se vrátil do svatovítské katedrály, uctila jej slavnostní bohoslužba

Kardinál Dominik Duka odsloužil v chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha slavnostní bohoslužbu u příležitosti návratu kardinála Josefa Berana do vlasti. Rakev s Beranovými ostatky bude až do pondělka vystavena a poté v katedrále uložena do nově zřízeného sarkofágu v kapli sv. Anežky.

Bohoslužbě předcházelo smuteční procesí ze Strahovské baziliky, kde ostatky kardinála Berana spočívaly od pátečního večera. Předtím je přivezl armádní speciál z Říma, kde byly uloženy v papežské hrobce v bazilice sv. Petra.

Sobotního procesí se účastnily stovky poutníků, rakev s ostatky kardinála Berana vezlo šestispřeží kladrubských vraníků. V zástupu šli biskupové a další duchovní, maltézští rytíři, orlové, sokolové, rodina kardinála Berana, poutníci a zástupci akademické obce.

Ze Strahova procesí prošlo kolem Lorety na Hradčanské náměstí, kde byla rakev na chvíli umístěna v Arcibiskupském paláci. Liturgický průvod pak rakev nesenou bohoslovci doprovodil do katedrály, před rakví byla nesena svatovojtěšská berla, za rakví šel Dominik Duka s lebkou svatého Vojtěcha.

„Vítám svého velkého předchůdce,“ prohlásil kardinál Duka v úvodu bohoslužby. Mše, která začala po jedenácté hodině, se sloužila i ve znakové řeči. Kardinál Beran byl totiž mimo jiné ředitelem ústavu hluchoněmých v Krči.

Josef Beran do katedrály svatého Víta vstoupil poprvé coby kardinál. Hodnost získal v roce 1965 až poté, co byl komunistickým režimem dlouhodobě internován a do katedrály se vrátit nesměl. „Dnes je to přesně 28 let, kdy do katedrály vstoupil jako posel svobody Jan Pavel II.,“ připomněl kardinál Duka historickou souvislost s datem Beranova návratu do Svatého Víta.

Video Události
video

Reportáž: Věřící uctili památku kardinála Berana

Reportáž: Věřící uctili památku kardinála Berana

Svatovojtěšská bohoslužba při návratu kardinála Berana

Mimořádné pořady ČT24: Návrat Josef Berana do vlasti

Duka přišel do katedrály na znamení úcty vůči kardinálu Beranovi bos a během projevu citoval kardinálova slova: „I když mé srdce v římském velechrámu v prach rozpadne se v chladné zemi cizí, má láska k vlasti nikdy nevymizí. Za národ svůj se modlit nepřestanu.“ 

V závěru bohoslužby zaznělo 19 pomalých úderů na zvon Zikmund, největší v katedrále i v celé zemi. Počet úderů symbolizuje součet let, která Beran strávil jako vězeň nacistického a komunistického režimu.

V katedrále je od tohoto týdne i nová socha sv. Vojtěcha, jejímž umístěním se plní jedno z Beranových přání.

Rakev nyní bude po tři dny vystavena pro veřejnost. V pondělí večer, symbolicky na svátek svatého Vojtěcha, bude kardinál Beran pohřben do nového sarkofágu v kapli svaté Anežky.

Kaple není uzavřená, jde v podstatě o výklenek oddělený nízkým plotem. Uložení rakve nad zemí do sarkofágu je výjimečné, dochází k němu zpravidla jen v případě svatých. Katolická církev ale doufá, že svatořečení, a v první fázi blahořečení, kardinála Berana bude úspěšně završeno.

Video 90’ ČT24 - Návrat ostatků kardinála Berana do vlasti
video

Biskup Václav Malý hovořil o návratu ostatků kardinála Berana

Biskup Václav Malý hovořil o návratu ostatků kardinála Berana

Hlavním hostem pátečního pořadu Devadesátka, který se věnoval významu kardinála Josefa Berana, byl katolický biskup Václav Malý. Moderátor Jiří Václavek zpovídal také historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Reportáž: Ostatky kardinála Berana se po půlstoletí vrátily do Česka

Reportáž: Beranovy ostatky převeze do svatého Víta šestispřeží starokladrubských vraníků

Vězeň obou totalitních režimů

Kardinál Josef Beran se narodil před sto třiceti lety v Plzni v katolické učitelské rodině. Po dokončení gymnázia odjel v roce 1907 do Říma, kde studoval na papežské univerzitě křesťanskou filozofii i teologii. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze. Po návratu působil několik let jako kaplan a poté jako ředitel pedagogiky Učitelského ústavu u sv. Anny. V roce 1932 se stal rektorem Arcibiskupského semináře v Praze.

Po okupaci nacisty se postavil za solidaritu českých bohoslovců a nacisté se na něj zaměřili. Nakonec ho zatkli šestého června 1942, nedlouho po atentátu na Heydricha. Vězněn byl na Pankráci a v koncentračních táborech v Terezíně i Dachau.

Rok po válce ho papež Pius dvanáctý jmenoval 33. pražským arcibiskupem, o měsíc později byl ve svatovítské katedrále vysvěcen. Po komunistickém převratu odmítl podřídit církev komunistické moci. Odplata přišla už v roce 1949. StB ho držela na různých místech dlouhých 14 let. Po propuštění nesměl pobývat v Praze, ani vykonávat arcibiskupský úřad. O čtyři roky později byla Beranovi udělena prezidentská milost, komunistický režim na něj ale neustále dohlížel.

Desátého ledna 1965 ho jmenoval papež Pavel VI. kardinálem. Režim mu dovolil odjet následující měsíc s tím, že se do vlasti už nemá vracet. Zemřel 17. května 1969 v nedožitých 81 letech na rakovinu plic. In memoriam získal Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Před dvaceti lety církev zahájila proces jeho blahořečení.