I v roce 2018 budou soudy řešit vlekoucí se kauzy Rath či Nagyová. Průtahy přitom mohou ovlivnit výši trestů

Justice se letos znovu bude muset vracet k veřejně známým kauzám z uplynulých let. Řešit bude nově případ údajných manipulací se zakázkami pražského dopravního podniku, kde figuruje lobbista Ivo Rittig. Soud se také bude zabývat privatizací Mostecké uhelné společnosti. Po šesti letech by měl padnout další rozsudek v korupčním případu exhejtmana Davida Ratha. Některé případy, jako je třeba právě ten Rathův, se u soudů táhnou. Délka projednávaných kauz přitom může mít vliv i na následnou výši trestů.

  • Mostecká uhelná – Justice se začne zabývat jednou z nejstarších privatizačních kauz prodeje Mostecké uhelné společnosti.
  • Zakázky pražského dopravního podniku Případ, v němž je jedním z osmnácti obviněných i lobbista Ivo Rittig, poslal žalobce k soudu. V příštím roce by se tak kauza z roku 2012 mohla projednávat.
  • Kauzy Davida Ratha – V prvním případu by měl padnout rozsudek prvoinstančního soudu a žalobce věří, že dojde i na pravomocný verdikt. V druhé části kauzy, kde jsou obviněné i stavební firmy, se uzavírá vyšetřování a pak bude muset státní zástupce rozhodnout, zda případ pošle k soudu.
  • Případy kolem Jany Nečasové – Všechny tři větve případu kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové jsou u soudů. V té části, která se týká údajného zneužití Vojenského zpravodajství, by případ měl řešit dovolací městský soud. Mohl by tak padnout pravomocný verdikt.
  • Privatizace OKD – Do finále spěje i proces kvůli prodeji těžební společnosti OKD.

Od chvíle, kdy detektivové protikorupční policie zadrželi hejtmana středočeského kraje, vycházejícího z domku přátel v Rudné u Prahy s krabicí od vína plnou peněz, uplynulo víc než pět a půl roku.

Vyšetřování případu Davida Ratha – na rozdíl od mnoha jiných – bylo rychlé. Policie a státní zástupce poslali celý případ k soudu za tři čtvrtě roku. To třeba kauza kolem pražského dopravního podniku se vyšetřovala čtyři roky a deset měsíců – ač je nutné podotknout, že policie během té doby postupně rozšířila řady obviněných až na konečných osmnáct lidí.

Zpět ale k Rathovi. I přes rychlé vyšetřování se paradoxně právě jeho případ plný nečekaných zvratů výrazně protahuje. Už čtyři a půl roku se kauza projednává u soudů. Poté, co původní odsuzující verdikt zrušil vrchní soud a určil, že odposlechy nelze proti Rathovi použít jako usvědčující důkaz, musel o případu rozhodovat Nejvyšší soud, který klíčový důkaz vrátil zpátky do hry. Případ je tak znovu u prvoinstančního soudu.

Přesto státní zástupce Petr Jirát věří, že v příštím roce v kauze Davida Ratha uslyší pravomocný rozsudek. „Já pevně doufám, že ano. Ty průtahy už musí skončit a měl by padnout pravomocný verdikt,“ uvedl Jirát.

K soudu chodím stejně jako ostatní na nákupy, říká Rath

Zdržení v případu však leckdy bylo i na straně Ratha. Soud se například zbrzdil, když Rath spadl z kola a tvrdil, že se nemůže účastnit jednání. Předtím navíc kvůli průtahům soud rozdělil projednávání celé kauzy kolem Ratha a dalších obviněných na dvě části, aby se vzájemně nezdržovaly.

Sám Rath nechce odhadovat, kdy jeho případ skončí. „Vůbec netuším, to je věc, která se těžko odhaduje,“ upozorňuje Rath. „Já už šest let žiji v permanentním soudním řízení, člověk si zvykne na leccos. Soudní jednání se stala běžnou součástí mého života, jak lidé chodí na nákup, tak já chodím k soudům,“ dodává Rath, který však trvá na tom, že žádné úplatky nepřijal a není tak za co jej odsuzovat.

Přijdou nižší tresty?

Při neúměrně dlouze projednávaných kauzách soudy za určitých okolností snižují výši trestů, pokud se ovšem řízení neprotahovala kvůli záměrným snahám obžalovaných. Důvody pro snížení v případě Ratha podle žalobce Petra Jiráta nejsou. „Z mého pohledu to tady nebude platit, protože ta doba je podle judikatury zhruba sedm, osm let a to tady ještě nejsme,“ říká Jirát.

Prodlužoval se i případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nečasovou, dříve Nagyovou. Tam šlo ale o to, že se kauza donedávna předávala z jednoho soudu na druhý a pravomocný verdikt byl stále v nedohlednu. Kvůli této části případu se Nečasová zpovídá před soudem už od poloviny roku 2014. Ačkoliv ve věci padlo už několik rozhodnutí, na to konečné se doposud čeká. Soudkyně Helena Králová za to také čelí kárné žalobě, protože případ si přehazovala s nadřízeným městským soudem, který jí kauzu vracel k novému projednání.

Teď je tento případ a průtahy v něm jednou z pěti kauz, kvůli kterým ministr spravedlnosti podal na Královou kárnou žalobu. Už předtím Králové nadřízený soud případ Vojenského zpravodajství odebral a musela ho řešit jiná soudkyně. A výsledek? Zatímco žalobce v případu stále trvá na trestech vězení, soud rozdal podmínky.

„Pořád považujeme ty navržené tresty za přiměřené době trvání trestního řízení a době, která uplynula od spáchání trestného činu,“ říká žalobce Rostislav Bajger.

Soudkyně Pavla Hájková však rozdala podmínky a jako jeden z důvodů uvedla, že od zahájení stíhání uplynula dlouhá doba, kterou zapříčinily průtahy v řízení. K tomu dodala, že je nezpůsobili obžalovaní. Teď půjde případ k odvolacímu soudu, protože obžalovaní s tresty nesouhlasí. Podle nich totiž nemohlo jít o zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Radky Nečasové, protože prý jen chránili rodinu tehdejšího premiéra Petra Nečase.