Bečvář: Utratit peníze armádě trvá roky, skokové navýšení rozpočtu bychom nevyužili

90´: Armádní nákupy trvají dlouho, potřebujeme výhled (zdroj: ČT24)

Armáda potřebuje jasný výhled, kolik peněz dostane. Jedině tak může plánovat velké nákupy, na které potřebuje čas, řekl v pořadu 90' ČT24 náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Podle Bečváře je potřeba o modernizaci armády a investicích mluvit s předstihem. „Dnešní vzrušená debata o modernizaci armády se měla otevřít už před deseti lety. To jsme věděli, že potřebujeme přezbrojit další brigádu,“ upozornil náčelník generálního štábu.

„Akvizice jsou složité procesy, o moc by je nezrychlilo ani to, kdybychom na to měli více lidí. Učíme se to za pochodu,“ dodal Bečvář. Například debata o nákupu víceúčelového vrtulníku podle něj sice začíná už dnes, ale stroj se bude kupovat až za třicet let.

Podle náměstka ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Daniela Koštovala navíc armáda může připravit projekty teprve ve chvíli, kdy tuší, jak se bude vyvíjet její rozpočet. „Projekty se nedají plánovat do šuplíku, protože technologie se dál vyvíjí. Pět let staré projekty by byly k ničemu, začínalo by se od začátku,“ vysvětlil Koštoval, proč armáda obtížně utrácí peníze z rozpočtu.

Teprve mezi lety 2015 až 2016 se podle něj armáda dozvěděla, jak se bude v příštích letech vyvíjet její rozpočet a podobný výhled, který ulehčuje plánování nákupů, má armáda i dnes.

Česko chce do roku 2025 dosáhnout na 2 procenta HDP, jak zní závazek vůči NATO a podle Koštovala i historická zkušenost. Pětina rozpočtu by navíc měla být určena jen na investice. Jak na tom bude armádní rozpočet v příštím roce, zatím není jasné. V roce 2020 by to ale mělo být už 1,4 procenta HDP a k tomu by mělo Česko ze současného zhruba 1 procenta pomalu směřovat. 

Každá koruna, která se dostane do armády, je dobrá. Ale ekonomice se daří už čtyři roky, výdaje na armádu už se zvyšovat měly dávno. Ministr Chovanec dokázal pro policii získat peníze navíc, ministr Stropnický to nedokázal.
Jana Černochová
členka sněmovního výboru pro obranu

  Podle redaktora ATM Dušana Rovenského o pomalém tempu přezbrojování svědčí například obměna terénních vozů UAZ. „Ta začala už v polovině devadesátých let, dnes jsme dosáhli na víc než polovinu obměny. To ale znamená, že stále máme 630 obstarožních vozů. A i Land Rovery, které původní vozy UAZ nahradily, už jsou v současnosti zastaralé,“ dodal Rovenský.

Armáda by mohla vyslat více vojáků na mise

V příštích letech chce armáda doplnit své stavy, dnes v ní slouží zhruba 20 tisíc lidí a další 4 tisíce zatím chybí. „Máme jednu z nejmenších armád v NATO, ale jsme zatím konkurenceschopní,“ řekl Bečvář s tím, že v době nízké nezaměstnanosti si mladí lidé snadněji volí jinou kariéru než tu armádní.

UAZ-469
Zdroj: Albrecht Kister/Wikipedia

Na zahraniční misi by navíc mohlo vyjet více vojáků než dosud. „Jsme schopní to číslo navýšit až na 1300 vojáků na misi za rok. Nechceme ale rozšiřovat místa nasazení, šlo by o posílení počtu vojáků na stávajících misích,“ řekl Bečvář.

„Za každou misí armády si stojím, je účelná. Například mise na Golanských výšinách je pod hlavičkou OSN, tato zkušenost nám ještě před pěti lety chyběla,“ dodal Bečvář s tím, že mise je předělem v kariéře každého vojáka.

  • Afghánistán: V rámci výcvikové mise Resolute Support působí v Afghánistánu úkolové uskupení, do kterého patří poradci či polní chirurgický tým. Zároveň je součástí mise Resolute Support strážní rota působící na základně Bagrám.
  • Kosovo: Česká armáda zůstává součástí sil KFOR, v současnosti působí deset vojáků na velitelství KFOR v Prištině.
  • Velká Británie/Somálsko: Tři vojáci působí v Northwoodu na velitelství operace zemí Evropské unie s názvem Atalanta, která chrání plavidla před somálskými piráty.
  • Bosna a Hercegovina: V rámci mise Evropské unie působí v Sarajevu i dva čeští důstojníci. Mise s názvem Althea má především pomoci s výcvikem místních vojáků.
  • Itálie/Středozemní moře: Na velitelství operace EUNAVFOR MED, která má bojovat proti nelegální migraci ve Středozemním moři, působí čtyři čeští vojáci. Pohybují se na operačním velitelství v Římě i na vlajkové lodi operace.
  • Mali: Ochrana velitelství výcvikové mise EU v Mali a doprovod jejího velitele a štábu je hlavním úkolem skupiny českých vojáků. Jejími členy jsou vojáci mechanizovaných a motorizovaných praporů, ale i příslušníci 102. průzkumného praporu z Prostějova a dalších. Jeden voják v Mali působí také v rámci stabilizační mise OSN, dříve v ní působila i elitní 601. skupina speciálních sil.
  • Irák: Poradní tým české armády pomáhá iráckým vojákům s výcvikem na letounech L-159 Alca. V zemi působí i výcviková jednotka chemického vojska a 2. výcviková jednotka vojenské policie.
  • Egypt a Izrael: Letecká jednotka s transportním letounem CASA C-295M se zapojila do operace MFO na Sinajském poloostrově. Její členové dohlížejí na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. AČR má zároveň zastoupení i v pozorovatelské misi na Golanech, která dohlíží na dodržování míru mezi Izraelem a Sýrií.
  • Demokratická republika Kongo: Dva čeští vojáci se účastní pozorovatelské mise OSN.
  • Středoafrická republika: Tři vojáci se účastní pozorovatelské mise OSN.
  • Zdroj: Ministerstvo obrany