Nová webová aplikace, kterou v spustil Archiv bezpečnostních složek, umožní veřejnosti přístup k informacím o tom, jak fungovalo komunistické ministerstvo vnitra o, jaké mělo útvary a kdo jim v letech 1969 až 1989 šéfoval. „Aplikace například umožňuje zobrazovat organizaci federálního ministerstva, jak se měnila den po dni. V tom je unikátní,“ uvedl zástupce ředitelky Archivu bezpečnostních složek Petr Zeman.
V útvarech Státní bezpečnosti, které pod federální ministerstvo vnitra spadaly, umožňuje aplikace zobrazovat také náčelníky a jednotlivé řídicí pracovníky. Základní orientace je dána časovou osou, pod níž se v jednotlivých letech dají informace o aktuální organizaci ministerstva vnitra najít vždy k 1. lednu daného roku. Je však možné zadat také libovolné datum, podle kterého aplikace žádané informace vyhledá.
Najdete konkrétní osobu
Údaje na tomto webu jsou zpracované za období od začátku roku 1969 do 15. ledna 1990, kdy byla Státní bezpečnost zrušena. „Při rekonstrukci personální struktury jsme začali Státní bezpečností. V celém projektu však jsou zahrnuty všechny organizační jednotky federálního ministerstva vnitra, které v tom období vznikaly a fungovaly,“ sdělil Petr Zeman.
Jedna z funkcí umožňuje uživatelům najít konkrétní osobu se všemi základními údaji, včetně hodností a zařazením do struktury ministerstva. Výhodou aplikace je, že její autoři odkryli pravá jména, která byla jinak v záznamech vedena pod krycími jmény. „Takové informace by běžnému badateli nic neřekly. Stejně jako čísla odborů, ze kterých není přímo zřejmé, k čemu byly určeny. Monolit Státní bezpečnosti tím získává svou podrobnější tvář,“ vysvětlil Petr Zeman.
Šustrová: Je správné si vzpomenout, že lidi z StB jsem viděla tady, támhle…
Jedním z těch, na které si StB vedla spis, byla i novinářka a disidentka Petruška Šustrová, která skončila na dva roky ve vězení. Její svazek ale zmizel těsně po listopadu 89.
„Patřil mezi takzvané živé svazky, které byly na rozkaz generála Lorence skartovány. A potom na rozkaz generála Lorence bylo po týdnu skartováno to sdělení o skartování,“ říká dnes Šustrová.
Podrobnosti už se tak nedozví, v registru je ale uvedeno číslo správy, odboru a oddělení, které svazek vedly. Kromě toho jí nová aplikace archivu bezpečnostních složek umožní pohlédnout do tváří těch, kteří její sledování nařídili a vedli.
„Je opravdu dobrý a správný, když si člověk může prohlídnout tu galerii těch poskoků toho režimu a vzpomenout si: aha, toho jsem tehdy, tam a tam…“ vrací se Šustrová do doby před rokem 1989. Kdyby chtěla ty, kteří ji sledovali, poznat blíž, mohla by si vypůjčit i jejich personální spisy.
Jak StB a ministerstvo stále více bytněly
Struktura Státní bezpečnosti od roku 1969 téměř až do konce této instituce neustále bytněla, probíhaly nejrůznější reorganizace, přidávaly se i rušily útvary. Na tom je dobře vidět, jak s přibývajícími léty normalizace federální ministerstvo vnitra nabíralo stále nové vlivy a jak Státní bezpečnost prorůstala společností. To přinášelo stále větší nároky na administrativu a komplikovalo efektivitu práce ministerstva.
„Aplikace vznikala dva roky. Zpočátku masovým doplňováním známých údajů. Potom následovala dlouhá fáze verifikace těch údajů, kdy jsme jedno datum dohledávali třeba několik dnů,“ uvedl Petr Zeman. „Byla to mnohdy mravenčí práce a doufám, že právě výsledek může zpřehlednit pro další badatele, nebo třeba studenty, důležité informace z moderní historie naší společnosti. Grafické zpracování je totiž vždy poněkud jednodušší a uživatelsky příjemnější.“
Moderní dějiny na českém internetu
Zatímco nová aplikace Archivu bezpečnostních složek obsahuje údaje o fungování mocenského represivního státního aparátu, kterým federální ministerstvo vnitra před listopadem 1989 bylo, zájemcům o historii Československa v důležitých etapách moderních dějin je k dispozici řada dalších webů.
V evropském měřítku unikátním je archiv příběhů a svědectví lidí, kteří prožili důležité události a období v průběhu 20. století, na webových stránkách Paměť národa. Autorem projektu je společnost Post Bellum a návštěvníkům Paměti národa je dnes k dispozici už přes tři tisíce příběhů včetně audio ukázek i celých nahrávek pamětníků. Projekt je součástí mezinárodního systému sběru orální historie a stále se rozrůstá.
Jednou odnoží projektu je v podobě mapy také webová i mobilní aplikace Místa paměti národa. Podle ní si zájemci ve svém okolí, nebo třeba v místě dovolené mohou naplánovat výlet po místech spojených s Příběhy 20. století. Aplikace je vhodná také pro školy a umožňuje poslech výpovědí pamětníků přímo v místech, kde prožívali události, o kterých vyprávějí.
Železná opona, žaláře, moderní dějiny
Speciální aplikací podobnou Místům paměti národa je interaktivní mapa po stopách lidí zavražděných v letech 1948 až 1989 na železné oponě. Projekt nazvaný „Usmrcení na československé hranici“. Na hranicích Československa zahynulo v tomto období nejméně 266 lidí. Aplikace představuje výsledky projektu, který se zabýval osudy těchto lidí. „Na základě podrobného zmapování jednotlivých případů lze volit vlastní pohledy, a skládat tak příběh této skupiny tragicky zesnulých,“ píše se na webu.
Zásadními místy, kde se teror a násilí komunistického režimu koncentrovaly, byly věznice, zadržovací cely nebo výslechové místnosti, které příslušníci StB proměnili v mučírny. K dispozici jsou například dvě aplikace, jež uživatelům umožní jejich virtuální prohlídku se všemi relevantními informacemi. Jsou to prohlídky věznice v Brně na Cejlu nebo prohlídka komunistického žaláře v Uherském Brodě.
Především pro střední i základní školy, jejich učitele i žáky, ale stejně tak pro kohokoli se zájmem o nedávnou historii je k dispozici unikátní portál Moderní dějiny.cz. Přehledně strukturovaný web průběžně aktualizovaný občanským sdružením Pant obsahuje stovky článků, dokumentů, odkazů nebo třeba výukových listů ke stažení a je využíván při výuce na stovkách škol v Česku, na Slovensku nebo v Polsku.
