Česko bude od května do listopadu předsedat rozhodovacímu orgánu neunijní organizace – Rady Evropy. V této úloze se chce zaměřit zejména na řešení důsledků politického vývoje v Turecku a na Ukrajině. Po setkání s generálním tajemníkem Rady Thorbjörnem Jaglandem to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Praha v Radě naposledy předsedala před více než dvaceti lety.
Zaorálek: V Radě Evropy se zaměříme na Turecko a Ukrajinu
Zaorálek: Budeme se věnovat problémům v Turecku a na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Mezinárodní organizace Rada Evropy sdružující sedmačtyřicet zemí starého kontinentu sídlí ve Štrasburku. Výsledkem její činnosti jsou například mezinárodní úmluvy, které se věnují ochraně lidských práv. Jedním z orgánů Rady Evropy je Evropský soud pro lidská práva, který dohlíží na dodržování Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Česko bude jejímu řídicímu orgánu – Výboru ministrů Rady Evropy – předsedat od května a podle šéfa tuzemské diplomacie jde o poctu; Česká republika v této roli byla naposledy před 22 lety a Rada Evropy navíc podle Zaorálka platí za jednu z institucí, které po Listopadu přispěly k obnově demokratického politického systému.
Zaostřeno na Ankaru a Donbas
Praha hodlá ve vůdčí pozici sledovat zejména situaci na východě a jihovýchodě. „Žijeme v době, kdy to lidská práva vůbec nemají jednoduché,“ prohlásil Zaorálek. „Budeme se věnovat teritoriálním problémům, které jsou často kolem nás a jsou vážné v zemích, jako je Ukrajina, jako je Turecko, a dalším.“
Konkrétní priority pro české předsednictví podle Zaorálka ministerstvo zveřejní až po projednání vládou. Ministr ale naznačil, že Česko se chce věnovat také pomoci lidem, kteří byli vyhnáni z domovů, nebo migraci dětí.
Jagland poznamenal, že Rada Evropy věnuje pozornost zejména aktuálnímu vývoji v Turecku, kde o víkendu v referendu občané schválili významné ústavní změny, které systém odklánějí od sekulární demokracie. Také současný vývoj v Evropě podle Jaglanda klade agendě lidských práv řadu složitých výzev.