Pokud bude chtít Správa železniční dopravní cesty opravit všechna nádraží, která loni v létě převzala od Českých drah, bude na to potřebovat deset miliard korun. Největší část spolkne pražské hlavní nádraží resp. jeho historická budova, její oprava bude stát přes 700 milionů. SŽDC chce získat potřebné peníze od státu i Evropské unie.
Opravy všech nádraží budou stát deset miliard, nejvíce peněz spolkne pražské
UDÁLOSTI: Hlavní proměna nádraží má začít v roce 2018 (zdroj: ČT24)
Stát prostřednictvím SŽDC loni převzal asi 1500 budov na 900 nádražích. Oprava všech by stála deset miliard, železniční správa se chce v prvé řadě soustředit na 60 až 80 z nich, které zrekonstruuje v příštích třech nebo čtyřech letech.
Podle náměstka generálního ředitele SŽDC Tomáše Drmoly začnou již letos opravy nádražních budov v Náchodě, Turnově, Přerově, Břeclavi, Lipníku nad Bečvou, Kuřimi, Sokolově nebo Hradci Králové, správa počítá zhruba s 600milionovou investicí. Dalších 120 milionů půjde na přípravu dalších projektů. V roce 2018 by potom měly začít stamilionové rekonstrukce nádraží v Plzni, Českých Budějovicích, Teplicích či Pardubicích.
Největší opravy nádraží
Opravená nádraží, zejména pak ty největší budovy ve velkých stanicích, by po opravách neměly sloužit pouze cestujícím a železničářům. SŽDC je chce nabídnout například státním úřadům. „Velmi dobře víme, které potřeby stát má, víme až do úrovně okresních měst, kde stát za své úředníky platí soukromým majitelům domů,“ nastínil náměstek Drmola. Například v Břeclavi by nádražní budova měla po rekonstrukci poskytnout zázemí správě sociálního zabezpečení.
Třičtvrtěmiliardová oprava pražského hlavního nádraží
Více peněz než všechny letošní opravy nádraží dohromady však bude stát rekonstrukce Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží. SŽDC ji od Českých drah převzala, přestože měla historickou budovu i novou odbavovací halu dlouhodobě pronajatou italská společnost Grandi Stazioni. Ta v minulých letech rekonstruovala novou odbavovací halu, zatímco historickou budovu nestihla opravit v termínu. Kvůli tomu železniční správa pronájem neprodloužila a oznámila, že secesní Fantovu budovu zrekonstruuje sama.
Tomáš Drmola upřesnil, že práce na historické budově budou stát 730 milionů korun, SŽDC letos v dubnu vypíše výběrové řízení na vypracování projektové dokumentace pro první fázi oprav. Práce samotné by potom měly začít v příštím roce. První fáze zahrnuje fasádu, okna, dveře, zastřešení a opravu veřejných ploch. V roce 2019 naváže druhá etapa, která zahrne zbývající vnitřní části Fantovy budovy. Dokončení odhaduje správa železnic na rok 2022.
SŽDC se bude muset kromě nádraží samotného vypořádat také s jeho bývalým nájemcem. Grandi Stazioni do rekonstrukce stanice výrazně investovala a využívání lukrativních prostor během příštích 30 let mělo být její odměnou, nedočkala se jí však.
obrázek
Grandi Stazioni však dala najevo, že chce zpět peníze, které do opravy zchátralého nádraží vložila. Její ředitel Andrea Odoardi hovořil v době, kdy SŽDC oficiálně oznámila, že italská společnost na nádraží předčasně skončí, o miliardě korun. Státní organizace jí poté zaplatila 565 milionů korun jako úhradu prokazatelných nákladů, které Grandi Stazioni při rekonstrukci proinvestovala. Grandi Stazioni nakonec své nároky vyčíslila zhruba na tři čtvrtě miliardy, a tak se se SŽDC ještě soudí o 200 milionů.
Fantova budova měla být v novém v roce 2013
Pražské hlavní nádraží vzniklo v roce 1871 jako konečná odbočné větve Dráhy císaře Františka Josefa (z Vídně přes Gmünd a Tábor) a původně také neslo panovníkovo jméno. Současná velkolepá secesní budova nahradila původní novorenesanční stavbu na počátku 20. století, kdy již kapacita staršího objektu nestačila. Z nádraží Císaře Františka Josefa (později Wilsonova nádraží, za okupace a znovu od 50. let hlavního nádraží) se brzy stal nejdůležitější železniční uzel v Praze. Prostřednictvím spojovacích tratí se na ně postupně napojily téměř všechny trati, které do města vedly. Jako poslední získala až v 80. letech 20. století přímé napojení na hlavní nádraží trať od Děčína.
Fantova budova
Secesní odbavovací budova od architekta Josefa Fanty naplno sloužila více než 70 let, poté však její funkci převzala nová odbavovací hala, kterou stvořil tým architektů pod vedením Josefa Dandy. Fantově budově hrozila likvidace kvůli stavbě Severojižní magistrály, nakonec sice získala památkovou ochranu a přežila, ale kapacitní silnice ji trvale odřízla od zbytku města. Nová odbavovací hala potom byla obrovská a její plocha zůstala z velké části nevyužitá. Postupně ji obsadili stánkaři, bezdomovci a holubi, což se změnilo až koncem minulého desetiletí.
obrázek
České dráhy se na rekonstrukci nádraží a jeho dlouhodobém pronájmu dohodly s Grandi Stazioni v roce 2003, v prostorách pro cestující práce fakticky začaly koncem roku 2006 a tehdejší prezidenti České republiky a Italské republiky Václav Klaus a Giorgio Napolitano slavnostně otevřeli zrekonstruovanou halu o pět let později. V historické části nádraží však Grandi Stazioni opravila pouze Fantovu kavárnu a loni na jaře se začala zabývat fasádou.
Zcela opravený přitom měl být pražský secesní skvost podle původní smlouvy s ČD do roku 2013, později dráhy prodloužily termín o tři roky do loňského října.