Česká republika je součástí koalice více než šedesáti zemí, které společně bojují proti Islámskému státu (IS). Americký prezident Barack Obama proto osobně pozval premiéra Bohuslava Sobotku do New Yorku, kde v úterý pořádá summit o boji proti Islámskému státu a terorismu. Jde o vůbec první setkání této koalice na nejvyšší úrovni. Podle Sobotky ale vojenský zásah spojenců konflikt v Sýrii nevyřeší. Porážku IS na zemi musí zvládnout arabské jednotky samy.
Sobotka: Evropa proti IS na zemi nezasáhne, musí to zvládnout Arabové
Sobotka: Pokud máme vyřešit migrační krizi, musíme porazit Islámský stát (zdroj: ČT24)
Česká republika podle Sobotky patří v koalici proti IS mezi aktivní účastníky. Do Iráku už například poslala munici, která jde z velké části kurdským bojovníkům. „Připravujeme i projekt výcviku iráckých policistů a dodávky letounů L-159, aby je irácká vláda mohla využít,“ řekl v pořadu České televize Týden v politice. Česko podle něj rovněž poskytuje humanitární pomoc. Aktivní je především v Kurdistánu, kde je řada uprchlíků.
„Pokud máme zvládnout současnou migrační krizi, tak je potřeba porazit nebo výrazně oslabit Islámský stát,“ poznamenal Sobotka. Situaci ale podle premiéra musí řešit především arabské státy. Evropa proto podporuje jen letecké údery a kurdské a irácké bojovníky. Prezident Miloš Zeman i pravicová opozice ovšem volají i po pozemním zásahu spojenců.
Dlouholetý konflikt mezi šíity a sunnity v tomto regionu se nedá vyřešit jednorázovým vojenským zásahem, a už vůbec nějakými evropskými nebo severoatlantickými expedičními sbory. Zbývá výcvik, výzbroj a letecká podpora. Porážku Islámského státu na zemi musí zvládnout arabské jednotky.
Podle Sobotky ale vojenský zásah není garancí udržitelného řešení. „Už jsme zažili vojenský zásah v Iráku, řadu let zasahujeme v Afghánistánu, zažili jsme omezený vojenský zásah v Libyi a vidíme dnes výsledky,“ poznamenal. I diskuse na půdě Evropské rady, která zasedala minulý týden, podle premiéra potvrdila, že žádná evropská země nenavrhuje pozemní operaci v Sýrii nebo v Iráku.
Trvalé kvóty na uprchlíky nechce ani Polsko
Kvůli válce v Sýrii ale míří v posledních měsících do Evropy desetitisíce lidí. Ministři vnitra EU proto i přes odpor Česka a dalších několika států odhlasovali přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi jednotlivé země Unie.
Pro nakonec hlasovalo i Polsko, na které se poté snesla kritika, že zradilo visegrádskou čtyřku (V4). Sobotka ale upozornil, že v Bruselu se schvalovalo pouze jednorázové přerozdělení běženců. Evropská komise ovšem připravuje i návrh na trvalý přerozdělovací mechanismus, který podle premiéra nadále odmítá celá V4, tedy i Polsko.
Mluvil jsem s polskou premiérkou Ewou Kopaczovou a potvrdila mi, že Polsko má stále stejný postoj, pokud jde o trvalý přerozdělovací mechanismus a pozici V4 v tomto ohledu podporuje.
„Bitva, kterou jsme teď odehráli a kde jsme zatím nezískali dostatečnou podporu, nás čeká znovu a bude mnohem zásadnější,“ upozornil premiér. Pokud by totiž trvalý mechanismus na přerozdělování uprchlíků prošel, vlády jednotlivých zemí by v příštích letech nebyly schopné zasáhnout do počtu přidělených migrantů.
Podle Sobotky je proto důležité mít dobrý vyjednávací potenciál, aby proti nevystupovala pouze V4: „Budeme hledat další spojence. Předpokládám, že i některé baltské a skandinávské státy a možná i některé státy na jihu Evropy budou mít podobnou kritickou pozici, jako má V4.“