O pas i občanku bude možné požádat na kterémkoliv úřadě

O cestovní pas i občanský průkaz budou lidé moci požádat na kterémkoliv úřadě. Nyní je dostanou pouze tam, kde mají trvalé bydliště. Vydání pasu ve zkrácené lhůtě také zřejmě výrazně podraží. Změny podpořili v prvním čtení poslanci. Podle schválené předlohy budou lidé také hradit stokorunu za zrušení trvalého pobytu. Nyní změny projednají výbor pro veřejnou správu a ústavně-právní a bezpečnostní výbor. Obce by díky úpravám mohly získat navíc do svých rozpočtů zhruba 156 milionů korun.

Dosud stálo vydání expresního pasu 1500 korun. Nově za něj lidé zaplatí 4000 korun. Pas ale bude se strojově čitelnými biometrickými údaji a jeho vydání potrvá šest pracovních dní místo nynějších patnácti. Děti do 15 let budou mít „rychlý“ pas za 2000 korun místo nynější tisícikoruny. Tyto pasy už také nebudou mít omezenou platnost na šest měsíců jako nyní. Cestovní doklady bez biometrických údajů se od příštího roku nebudou kvůli malému zabezpečení vydávat vůbec.

Základní cena pasu, který budou chtít lidé do 30 dní, zůstane na 600 korunách. Novinkou novely je také to, že lidé budou moct požádat o cestovní pas na jakémkoliv úřadu a tam si jej také budou moci vyzvednout. Nyní dostanou pas pouze tam, kde mají trvalé bydliště. Tato úprava bude nově platit i pro občanské průkazy.

Návrh má také zavést poplatek 200 korun za vydání nového občanského průkazu kvůli zápisu titulu nebo vědecké hodnosti, případně z jiných osobních důvodů. Novela zákona zahrnuje i technické změny a sjednocuje pravidla kvůli novinkám v soukromém právu. Změny se dotknou i zákona o evidenci obyvatel. Česká televize a Český rozhlas by nově měly mít přístup do registru obyvatel kvůli evidenci poplatníků a vymáhání dlužných částek.

Obecní úřady budou muset podle novely umožnit lidem, kteří na nich mají hlášen trvalý pobyt, přebírat oznámení o uložení zásilky. „Toto ustanovení umožní použít fikci doručení a zefektivnit tím procesní řízení,“ stojí v důvodové zprávě. Zavedením stokorunového poplatku chce ministerstvo zabránit účelovému rušení pobytu, kterého lidé využívají hlavně v případech, kdy se skrývají před exekutory, soudy nebo policií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k páteční půlnoci.
07:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 2 hhodinami

Byla inspirací, řekl o pohřešované horolezkyni Kolouchové cestovatel Trávníček

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.
před 2 hhodinami

Zoo se přizpůsobují vysokým teplotám, letní provoz může být dražší než zimní

Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.
před 3 hhodinami

Nízké hladiny řek komplikují start vodácké sezóny. Půlka toků je nesjízdná

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.
před 4 hhodinami

Elektřina po výpadku opět proudí do všech odběrných míst

Česko v pátek zasáhl masivní výpadek elektrického proudu. Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou opět v provozu, podařilo se také již obnovit dodávky elektřiny do všech odběrných míst. Bez proudu byl podle dostupných informací asi milion odběratelů. Výpadek se dotkl zejména severozápadu republiky, ale i Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Příčinou byla technická závada. K běžnému provozu se vrátily již také vlaky. ČEPS pro ČT uvedl, že o půlnoci ukončil stav nouze pro území celého Česka. Večer dokončil úpravu klíčového vedení vysokého napětí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zlom těsně před polednem. Jak došlo k masivnímu výpadku proudu

Klíčový moment pátečního masivního výpadku nastal v 11:50, kdy v tuzemské přenosové soustavě reálně teklo o 850 megawattů proudu méně, než v tu chvíli mělo. Výsledkem byl masivní výpadek elektřiny. Odborníci uvádějí, že něco podobného už hodně dlouho nezažili.
před 13 hhodinami

Zásuvka nefungovala, plicní ventilátor běžel z baterie. Výpadek zasáhl i nemocnice

Běžně doma napájí Dita Horochovská plicní ventilátor přímo ze sítě, po pátečním rozsáhlém výpadku elektrického proudu ale musel životně důležitý přístroj čerpat energii z baterie. „Pokud by došla kapacita všech přístrojů, tak jsou varianty buď zavolat hasiče a poprosit je, jestli by mi nepřivezli záložní zdroj, nebo jet do nemocnice,“ popisuje Horochovská. První z variant využili třeba manželé Grunzovi. „Kdyby nepřijeli hasiči, nevím, co bychom dělali,“ říkají. Na záložních zdrojích fungovaly i některé nemocnice, například IKEM na situaci reagoval odložením některých menších plánovaných zákroků.
před 13 hhodinami
Načítání...