Praha - Proces s bývalým úředníkem ministerstva financí Karlem Ponocným v kauze peruánského dluhu se bude opakovat. Muž byl v ČR v minulosti jako uprchlý odsouzen za fingované vymáhání údajně nedobytného státního dluhu ve výši 46 milionů korun z jihoamerického Peru. Před spravedlností se roky ukrýval v Kostarice, ta ho ale před časem vydala ke stíhání do Česka a nedávno byl eskortován. Ponocný minulou středu při výslechu využil svého práva, navrhl zrušení pravomocného verdiktu a opakování hlavního líčení.
Ponocný si proces kvůli smyšlenému státnímu dluhu zopakuje
„Hlavní líčení bude dle podmínek trestního řádu provedeno znovu. Městský soud rovněž rozhodl o vzetí Karla Ponocného do vazby, respektive přesunu z výkonu trestu do vazební věznice,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková. Kvůli aféře kolem peruánského dluhu rezignoval na funkci náměstka ministra financí Ladislav Zelinka. Ve funkci ředitele odboru mezinárodních finančních vztahů skončil i Ponocný, který pak uprchl do zahraničí. Ponocný a podnikatel Anton Murárik byli v roce 2007 uznáni vinnými z podvodu a dostali po sedmi letech vězení.
Muž žil v Kostarice údajně od roku 2004. Poté, co uzavřel sňatek s místní ženou, získal i občanství. Zadržen byl v září 2009 na základě zatykače Interpolu ve svém bytě na předměstí kostarického hlavního města San José. O mužově vydání rozhodovaly kostarické úřady uplynulé dva roky, extradiční žádosti českého ministerstva spravedlnosti vyhověly. Eskorta dopravila Ponocného do Česka 13. října.
Ponocný a Murárik podle rozsudku po vzájemné dohodě zamlčeli Zelinkovi podstatné informace o skutečném stavu údajného peruánského dluhu vůči ČR. Šestačtyřicetimilionovou pohledávku totiž nebylo třeba vymáhat, peníze ležely od 90. let na účtu v Československé obchodní bance (ČSOB). Ponocný to podle dřívějšího rozhodnutí soudů věděl - dříve pracoval v ČSOB v oddělení deblokací a měl peruánský dluh na starosti. Přestože muži podle obžaloby věděli, že jihoamerický stát už České republice nic nedluží, předstírali, že jde o nedobytné pohledávky. A Murárik Zelinkovi slíbil, že se pohledávky pokusí vyřídit s pomocí svého bratra a jeho firmy v Bolívii.
Soudní síň
Smlouva mezi bolivijskou firmou a ministerstvem financí, za které ji podepsal Zelinka, byla uzavřena v září 2001. Murárik pak podle rozsudku před Zelinkou předstíral, že bolivijská firma vyvíjí slíbené aktivity. Tvrdil mu, že vymožení celého dluhu je nereálné, že Peru by možná dalo jen nějakou symbolickou částku. V dodatku ke smlouvě z roku 2002 tak kvůli tomu byla stanovena vyšší odměna - 95 procent z vymožené částky.
O pár měsíců později dal prý Ponocný jako šéf ministerského odboru pokyn ČSOB, aby oněch 95 procent, zhruba 43 milionů korun, převedla na bankovní účet založený Murárikem. Murárik z účtu vybral 200.000 dolarů a zbytek peněz zmizel na kontech v zahraničí. Do státního rozpočtu putovalo jen zbylých pět procent, tedy asi 2,3 milionu korun. Pohledávky vznikly v letech1979 a1980, kdy byly Peru poskytnuty úvěry a zboží. Všechny věřitele zaštiťovala ČSOB. Téměř celá pohledávka byla podle žalobce vypořádána už v roce 1996.
