Už při zápisu bylo jasné, že Petr bude mít ve škole potíže. Hyperaktivní dítě mělo problémy s chováním, čtením i psaním. Po první třídě tak škola požádala rodiče, aby odešel. „Že prostě přece jen nezvládají Petra natolik a že by pro něj bylo vhodnější najít nějakou lepší školu,“ popisuje Petrova maminka Hana Nová. To je ale pro dítě s podobnou diagnózou problém. Petrovi rodiče tak uspěli až v sedmé škole. „Na některých školách se nám nevyjádřili, na jiných zase řekli, že mají plno, no a na některých, že s těmito dětmi se ne moc dobře spolupracuje,“ dodává Nová.
Zárodky dyslexie hledejme v těhotenství
Pozdější potíže s učením mohou vznikat už v těhotenství. Lehké mozkové dysfunkce hrozí při komplikovaných porodech, u předčasně narozených dětí. Podle psychologů je rizikovým faktorem pro děti i stres. Dana Švancarová z České společnosti Dyslexie dokládá, že děti s dyslexií jsou neustále plné podnětů, takže se nedokáží dobře soustředit na jednu věc delší dobu.
Většina dětí s poruchami učení je integrována v běžných třídách, někde jsou specializované dyslektické. Školy na ně sice dostávají víc peněz, ty ale zdaleka nestačí. „Na navýšení pomůcek, které je nutné, máme na celý rok oproti běžnému dítěti příplatek 51 korun,“ bere si na pomoc přesná čísla Marie Zimová, ředitelka ZŠ Ohradní. Ministerstvo slibuje, že školy, kam chodí handicapované děti, podpoří víc. Nejen finančně, ale třeba i u chystaných srovnávacích testů v 5. a 9. třídě. „Tak, aby ten žák s handicapem mohl nastoupit na jakoukoliv školu,“ tvrdí Václav Koukolíček, mluvčí ministerstva školství.
Hlavně dyslektikům školu nezprotivit
Děti s poruchami učení by se podle psychologů neměly přetěžovat třeba neustálým opakováním toho, co jim nejde. Nejdůležitější je trpělivost a to, aby si školu nezošklivily.
