V lednu 2011 Česká televize informovala, že se na svobodu dostal 23letý cizinec, který pohlavně zneužil šest dívek ve věku devět až čtrnáct let. V červnu 2011 utekl z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích sexuální deviant Lukáš Ludvík. V obou případech měly být oběti a svědci okamžitě informováni. Jenže ani v jednom z nich se to nestalo.
„Za tři roky, co je tento zákon v platnosti, o to v naší léčebně nikdo nepožádal, respektive toho nikdo nevyužil,“ popisuje primář léčebny v Bohnicích Jiří Švarc. „Vidím tady chybu na straně orgánů činných v trestním řízení, pravděpodobně policie, která by měla oběť trestného činu v případě, že ji vyslýchá, poučit o právech,“ říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Reportáž Richarda Samka
Získat okamžitě zprávu v případě, že útočník utekl z vězení nebo byl propuštěn, je pro oběti důležité proto, aby dokázaly rychle reagovat na možné další nebezpečí. Jenže praxe ukazuje, že policejní poučení nestačí – oběti o svém právu na informaci nevědí. „Velice často hovoří o tom, že vůbec nevnímali, o čem jsou poučeni. Problém je ten, že i kdyby to vnímali, neví, jak v praxi toto právo realizovat,“ kritizuje současnou praxi prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.
Nyní platilo, že informace o uprchlém nebo propuštěném vězni či sexuálním deviantovi se oběti nebo svědci dozvěděli, pokud poslali žádost policii, soudu nebo věznici. Teď to ale nebude povinné. Novela trestního řádu totiž obětem a svědkům zaručí, že informace o útočníkovi dostanou včas. „Vedle informačního práva má oběť také právo být chráněna v případě, že jí hrozí reálné nebezpečí,“ dodává ministr Pospíšil. Novela trestního řádu teď míří na vládu. Ministr Jiří Pospíšil předpokládá, že bude platit do konce roku.
