Dolní Břežany - Projekt ELI na výstavbu největšího superlaseru na světě v Dolních Břežanech u Prahy je ve skluzu. Přístroj má umožnit nové objevy v lékařství, optice a přinést vývoj a testování nových materiálů. Jde o první celoevropskou vědeckou infrastrukturu v Česku, provoz má zahájit za necelé čtyři roky. Stavět se ale ještě nezačalo.
Projekt superlaseru ELI je ve skluzu
Zpoždění projektu přiznává i vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace. Problém přitom podle ní nejsou peníze, ELI má stát sice skoro sedm miliard, evropský program Výzkum a vývoj pro inovace ale zastaven není. Připraveny jsou i ty, kterými má na stavbu velkých vědeckých projektů přispět Česká republika.
„My jsme připravili národní program udržitelnosti, který by měl zajistit určité financování z národních zdrojů pro tyto velké infrastruktury až do výše 2,5 miliardy korun v příštích letech,“ tvrdí ministr školství Petr Fiala.
Za zdržení může i nový zákon o veřejných zakázkách, jakmile se do výběrového řízení přihlásí jen jeden dodavatel, tendr se musí zrušit. „Ty lhůty a procedury jsou takové, že mohou zkomplikovat i stavby, které jsou v daleko lepší situaci, než je ELI,“ říká Miroslava Kopicová, první místopředsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.
Situace je vážná, evropské peníze je totiž nutné vyčerpat ve stanovené lhůtě. Vedení projektu přesto stále věří, že stavba proběhne podle původního harmonogramu v lednu 2016. „Budeme mít postavenou budovu a budeme mít první záblesky pro uživatele na začátku roku 2016,“ podotýká Vlastimil Růžička, výkonný ředitel ELI Beamlines.
Ve hře ale je už i varianta, že zpoždění ELI nedožene. Evropská komise zvažuje, že by se realizace protáhla i do příštího programového období.
2 minuty
Reportáž Ivana Lukáše
