Téměř tunový robot na šesti kolech dnes po osmiměsíční cestě vesmírem přistál na povrchu čtvrté planety sluneční soustavy. V následujících měsících se bude sám pohybovat po povrchu Marsu, sbírat vzorky a analyzovat je s využitím složitých přístrojů. Vědce na Zemi bude o výsledcích rozborů pravidelně informovat.
„Sonda sama o sobě není schopna vyvozovat žádné závěry. Analyzuje vzorky, posbírá údaje o svém okolí a sady těchto dat odešle na Zemi,“ popsal činnost Curiosity Straka. Odborníci se podle něj budou daty zabývat po mnoho následujících let. „Data mají pomoci vědcům odhadnout, jestli byl Mars dříve obyvatelný, jestli tam v minulosti mohl vzniknout život na mikroskopické bázi,“ uvedl Straka.
„Podle mého soudu to vypadá tak, že sonda bude hledat spíš příznaky života. Na povrchu Marsu velmi pravděpodobně nemůže v tuto chvíli život být, protože je zcela nehostinný pro život, jak ho známe z pozemských podmínek. Je možné, že na Marsu objevíme nějaké stopy života, který je úplně jiné povahy než té pozemské. To je ale velmi málo pravděpodobné,“ řekl v Událostech astronom a astrofyzik Jiří Grygar.
„Jsem přesvědčen, že jsme získali už teď dost signálů o tom, že se na Marsu život v mikroskopické podobě mohl vyskytovat. S jistotou má právě odpovědět Curiosity,“ sdělil ředitel pražské hvězdárny a planetária Marcel Grün. „Každá úspěšná sonda může být dalším schůdkem na cestě za poznáním Marsu - a tentokrát nejde o schod, tentokrát je to malý skok,“ dodal Grün. Pokud vědci po dvou letech činnosti vozítka zjistí, že na Marsu v minulosti život vzniknout nemohl, přesunou svou pozornost k výzkumu Jupiterova měsíce Europa nebo Saturnova měsíce Titan, uvedl ředitel planetária.
Vozítko je pro sběr vzorků vybaveno množstvím techniky. Při své misi na rudé planetě tak bude schopné vrtat do kamenů, tavit horniny laserem, měřit radioaktivní záření nebo sledovat počasí. Curiosity bude také sbírat vzorky půdy, analyzovat je, pořizovat barevné snímky okolí ve vysokém rozlišení a fotografie, které umožní zachytit detaily menší, než je šířka lidského vlasu. Sonda je podle americké vesmírné agentury NASA vybavena dosud nejpokročilejší sadou vědeckých přístrojů.
Předchozí vozítka analýzou vzorků zjistila, že se na povrchu rudé planety nacházejí horniny podobné těm, které lze nalézt na dně pozemských řek. Vědci z toho odvozují, že na povrchu Marsu kdysi tekly řeky, vysvětlil Straka. Podle NASA nebylo místo přistání sondy zvoleno náhodně. Pohledy z kosmu naznačují, že kráter Gale vykazuje známky dřívější přítomnosti vody, která je nezbytným předpokladem života ve formě, v jaké ji lidstvo zná.
