Praha - Velká města se přehřívají. Například v Praze je v celoročním průměru o 2,5 stupně tepleji než v okolní přírodě. Teplotní rozdíl proti nezastavěné oblasti ale může činit i 10 °C, což má negativní vliv na lidské zdraví. Jak omezit přehřívání měst, jinými slovy, jak bojovat s efektem městského tepelného ostrova? Možnosti zkoumá projekt, na kterém se podílejí i Češi.
Velkoměsta se přehřívají. Jak zabránit zdravotním komplikacím?
„Ve městech je úplně jiný povrch než v přírodě. Místo půdy máme asfalt, beton, umělé materiály, sklo a je tu výrazná vertikální členitost - stěny budov přes den absorbují teplo a v noci je pak v zastavěných místech teplota výrazně vyšší než v okolní přírodě,“ řekl meteorolog Michal Žák, který je jedním z českých zástupců v evropském grantovém projektu The UHI Project (z Urban Heat Islands, tedy městské tepelné ostrovy). Projekt běží už dva roky a jeho řešitelé nyní finišují přípravu meteorologických modelů, které ukážou, jak je to s nadbytečným teplem v Praze vážné.
Teplo ve městech zvyšuje lidská činnost - vytápění, doprava, průmysl a klimatizace. Díky klimatizaci je sice uvnitř budov chladněji, ale ven je vypouštěno odpadní teplo, které zahřívá okolní vzduch. Nejhůře jsou na tom metropole na jihu Evropy, jako Řím, Atény nebo Madrid. Může za to vyšší hustota zastavění a méně zeleně. A vůbec nejvýraznější tepelné ostrovy jsou podle Žáka v severoamerických a v asijských městech.
Klimatologové vědí o jevu již od počátku 19. století. Nicméně dopad a souvislost s lidským zdravím začali zkoumat až v druhé polovině 20. století a zejména v posledních dvou dekádách.
9 minut
Meteorolog Michal Žák hostem Studia 6
V noci nedochází k ochlazení - je to permanentní zátěž
„Problém není přes den, ale v noci. Právě díky naakumulovanému teplu, které se v noci uvolňuje do okolí, se v centru vzduch málo ochladí a nepřichází k úlevě. Například v létě, když máme horkou vlnu, teplota v noci klesne v Praze na 20 stupňů, zatímco v okolí klesne na 13 stupňů. To má vliv na kvalitu spánku a potažmo na lidské zdraví. Je to permanentní zátěž,“ vysvětlil Žák.
Největší roli v zahřívání Prahy hraje urbanismus. „V Praze je to betonovo-asfaltová džungle. Je tam poměrně málo zeleně a parků, které by vzduch ochlazovaly,“ uvedl Žák, který navrhuje začlenit do prostoru zchlazující prvky, například světlejší materiály, které záření odráží a nepohlcují. Doporučuje i zelené střechy, tedy zahrady na střechách. „Pokud se bavíme o rozvoji celé čtvrti, mohou nastoupit meteorologové se svými modely a regulovat urbanisty,“ reagoval Žák například na chystané změny v Praze-Bubnech.
Efekt městských tepelných ostrovů
Městský tepelný ostrov je zástavba, která vykazuje znatelně vyšší teploty než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a mají větší tendenci ho absorbovat. Teplotní rozdíl proti nezastavěné oblasti může být až 10 °C. V Praze je to 2,5 °C. NASA prokázala, že v oblastech velkých měst s výraznými tepelnými ostrovy jsou četnější srážky.
Provoz na pražské magistrále
Důvodem, proč je Praha při studiu tepelných ostrovů hodná pozornosti, je její dopravní tepna, magistrála. „Je tu hluboký kaňon s minimem vegetace. Navíc samozřejmě k diskomfortu obyvatel v tomto případě přispívá i velké množství výfukových zplodin z aut,“ říká meteorolog. Pomyslné stěny pražského kaňonu kolem magistrály tvoří vysoké budovy, které narušují přirozené proudění vzduchu. To by jinak teplo a výfukové plyny odválo. Užívá se tak i termín „uliční kaňon“.
