Ústavními soudci Šimáčková, David a Rychetský. Výborný neprošel o hlas

Šimáčková získala v tajné volbě 59 hlasů, David 67 hlasů, Rychetský 62 a Výborný 36 hlasů. „Mám z toho velikou radost a pociťuji velikou odpovědnost. Doufám, že ji nezklamu,“ řekla po svém zvolení Šimáčková. David na brífinku uvedl, že výsledek hlasování vnímá především jako projev důvěry a samozřejmě jako závazek a odpovědnost do budoucna.

Rychetský uvítal, že končí období, kdy se Ústavní soud pro nedostatek členů někdy nemohl ani sejít a rozhodovat: „Byl bych velmi rád, kdyby pan prezident pokračoval v tom, jakým způsobem, podle mého soudu vysoce odpovědným, vybírá kandidáty tak, aby Ústavní soud byl nejen institucí naplněnou, ale především institucí odpovědnou a kvalitní.“ Zároveň ale poznamenal, že pokud se s ním prezident bude dál radit o možných kandidátech, nabízí se otázka, zda je vzhledem k nezvolení Výborného vůbec reálné Senátu opět navrhovat některého ze stávajících soudců. Významná je podle Rychetského i otázka kontinuity ÚS: „Když si představím, že by tam přišli lidé, kteří nikdy s Ústavním soudem úzce nesouviseli, tak je jasné, že otázka jakéhosi doktrinálního usazení je otázkou let, nikoliv měsíců.“

Výborný na brífinku zvoleným soudcům pogratuloval a ubezpečil je, že je nečeká lehká práce: „Ale oni to dobře vědí.“ Dodal, že pokud mu bude nabídnuta možnost pracovat v obecné justici, tak ji neodmítne. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha je Výborný renomovaný odborník a „určitě bude pro české právo a českou justici pracovat i v dalších letech na jiných pozicích“. Nad zvolením Výborného visel od počátku otazník. Hlavně senátoři z řad ČSSD mu podle kuloárových informací nemohou zapomenout jeho postoj k předchozím stížnostem, například na poplatky ve zdravotnictví. Podílel se i na zamítnutí levicové ústavní stížnosti na církevní restituce.

Výborný při projevu k senátorům k výhradám řekl, že slib soudce nikdy nezradil a vždy rozhodoval podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně. Objevila se podle něj i zmínka, že při opakovaném jmenování soudce může dojít k personální korupci. V této souvislosti podotkl, že ÚS se v posledních měsících zabýval celou řadou citlivých případů. Zmínil například církevní restituce nebo žalobu na prezidenta pro velezradu: „Kdybych byl personálně korumpovatelný, asi bych se rozhodnutí mohl vyhnout nebo rozhodovat jinak. Ono by se na výsledku dokonce vůbec nic nezměnilo, ale já bych tím zradil slib soudce.“

Zeman se v projevu věnoval především osobě Pavla Rychetského, který je předsedou Ústavního soudu a v Zemanově vládě vykonával funkci místopředsedy: „Je to člověk, který dokázal hájit své vlastní stanovisko a přitom plně respektovat mnohdy odlišné stanovisko ostatních, což se naposledy ukázalo při projednávání církevních restitucí.“ Na závěr proto řekl, že pokud bude Rychetský schválen, „vynaloží veškerou svoji nepopiratelnou výmluvnost, jakož i oslnivé osobní kouzlo“, aby ho přesvědčil k výkonu funkce předsedy soudu na příštích deset let.

Sobotka: Ústavní soud má rozhodovat, ne se líbit nějaké politické straně

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) ocenil, že Zeman do horní komory osobně přišel. „Je dobře, že prezident historicky poprvé v éře našich demokratických prezidentů přichází opakovaně představit své kandidáty,“ řekl ve Studiu ČT24. Výběr kandidátů byl podle Sobotky velmi dobrý, souhlasil i s opětovnou nominací Pavla Rychetského: „Přestože je původním členem sociální demokracie, tak v Ústavním soudu se choval vždy nepoliticky. Ústavní soud je od toho, aby rozhodoval, ne aby se líbil nějaké politické straně.“ Nepoliticky se podle Sobotky chová i Výborný: „Má za sebou deset let práce v Ústavním soudu, politika u něj nikdy nehrála roli, vždy šlo o odborný pohled ve vztahu k ústavě.“

Prezident už od svého zvolení navrhl osm kandidátů. Tři nové jmenoval do funkce začátkem května. V plénu zasedli Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Tomkovou zároveň jmenoval i místopředsedkyní soudu. Začátkem června Ústavní soud doplnil i Vladimír Sládeček.