„Vysoké školy budou vystaveny mimořádně obtížné situaci, jak udržet kvalitu,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Na výzkum a vývoj šlo loni 26 miliard korun. To je sice téměř dvojnásobek oproti roku 2001, od roku 2011 ale tato částka stagnuje a ani pro příští tři roky se nepočítá s jejím navýšením.
Pokud se zásadně nezlepší podmínky, podle rektora Vysoké školy chemicko-technologické Karla Melzocha pražská věda v roce 2020 prakticky přestane existovat. Pražským školám vadí hlavně to, že dosud mohly jen omezeně čerpat z evropských fondů, zatímco v regionech rostou z dotací obří vědecká centra. Dvě třetiny odborníků, kteří vystudovali v Praze, se přitom po škole vrací do regionů. Školy se proto nyní upínají na nový operační program na výzkum a vzdělávání a doufají, že budou podmínky čerpání nastaveny výhodněji i pro Prahu, která coby bohatý region nemá na dotace nárok.
Rektorům také vadí, že oproti zahraničí přispívají na výzkum málo soukromé subjekty. Z celkového balíku peněz určeného na vědu naopak ještě odčerpávají na vývoj vlastních inovací. „My nakupujeme drahé přístroje za stejné peníze jako univerzity z vyspělých zemí,“ upozornil rektor Českého vysokého učení technického Václav Havlíček. Kvůli změně kurzu navíc technika ještě podraží. Za stávajících podmínek prý nejsou schopní získat špičkové zahraniční experty.
