Sobotka na slova lidovců slyší. O restitucích chce jednat s církvemi

Praha – Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka chce se zástupci církví a náboženských společností jednat o revizi církevních restitucí, schůzku si už domluvil jak s kardinálem Dominikem Dukou, tak s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem. Šéf vítězné volební strany tak vyslyšel požadavek potenciálního koaličního partnera – lidovců, pro které je debata o úpravě restitucí možná pouze za předpokladu, že na ni přistoupí samotné církve.

„Jako sociální demokracie jsme před volbami jasně řekli, že chceme po volbách do Poslanecké sněmovny vyvolat jednání se zástupci církví o revizi církevních restitucí,“ prohlásil Bohuslav Sobotka. „Nejjednodušší cesta, jak dospět k revizi, by byla nová dohoda s církvemi o tom, aby redukovaly své finanční požadavky na státní rozpočet v příštích letech,“ doplnil s tím, že schůzky se podle něho organizačně připravují. Podle mluvčího pražského arcibiskupství Aleše Pištory by se (vzhledem k Dukovu programu) mohla uskutečnit nejdříve příští týden.

„Budeme chtít, aby podoba této revize byla součástí koaliční dohody,“ doplnil Sobotka a zároveň upozornil, že jiná stabilní varianta vlády než ČSSD, ANO a KDU-ČSL není pravděpodobná. Poznamenal však, že s cílem změnit podobu restitucí, které byly schváleny v minulém volebním období za koaliční vlády Petra Nečase (ODS), kandidovala do sněmovny „celá řada jiných stran“. „Budeme spoléhat na jejich podporu při případných legislativních změnách,“ dodal Sobotka.

Katolická církev: A proč si poslanci nesáhnou na platy?

Sobotka odhaduje, že jednání nebudou jednoduchá - a dosvědčuje to i vyjádření Milana Badala, poradce pražského arcibiskupa. „Jednali jsme s různými stranami včetně ČSSD 20 let. Jestliže pan Sobotka požádá o to, aby mohl věci projednat, nevidím nic, co by jednání bránilo. Fakt ale je, že roční finanční náhrada jsou dvě tisíciny současných rozpočtových výdajů, čili asi tolik, co jeden a půl kilometr dálnice nebo roční chod parlamentu,“ prohlásil s tím, že se v rámci rozpočtu jedná o zanedbatelnou částku. „A jestliže to tak významná částka je, předpokládám, že poslanci budou řešit i snížení svých platů a financí na chod parlamentu.“

Prostor, který k jednání vidí katolická církev, tak podle Badala nyní leží spíše v hovorech o využití státních peněz – církev se podle něj nebrání tomu koordinovat se sociální demokracií své kroky tak, aby finanční náhrady směřovaly například na charitu. Nevylučuje ani tu možnost, že by část peněz inkasovala ve formě dluhopisů.

Impulsy z paláce Charitas

Sociální demokracie patřila mezi nejhlasitější kritiky stávající podoby církevních restitucí, napadla je i u Ústavního soudu a v předvolební kampani avizovala, že již podepsané smlouvy o majetkovém narovnání bude chtít coby vládní strana prověřit a výši náhrad případně upravit. Zatímco hnutí ANO, zvažovaný koaliční partner, se této debatě nebrání, a to zejména s ohledem na finanční nároky, které si vyžádala hospodářská krize, pro křesťanské demokraty se jedná o překročení programových principů.

První místopředseda lidovců Marian Jurečka proto už včera zopakoval, že cesta k dohodě vede přes debatu ČSSD s představiteli církví: „Pokud církve budou samy ochotny k nějakému kompromisu nebo změně parametrů, tak jsme tomu samozřejmě otevření.“ Jinak lidovci do restitucí zasahovat nechtějí, nic na tom nezměnilo ani úterní jednání s ČSSD. „V okamžiku, kdy je zákon a jsou podepsány smlouvy, tak se domnívám, že politici by ho měnit neměli. Je otázkou, jestli vůbec mohou,“ uvedl po schůzce předseda strany Pavel Bělobrádek.

Karel Štícha, ekonom pražského arcibiskupství v Událostech, komentářích:

„Ten názor, který ČSSD prezentuje není opřen o relevantní skutečnosti. Nemají v mnoha směrech pravdu, a proto se domníváme, že vysvětlením těchto věcí bychom možná nalezli i na spoustu věcí společný pohled.“

Proti zásahům do církevních restitucí se opět postavila někdejší vládní TOP 09. Česko by podle ní ztratilo věrohodnost, pokud by chtělo podepsané smlouvy vypovědět nebo změnit. „Není žádná firma na světě, která rozešle obchodním partnerům poselství 'vyměnili jsme ředitele, tudíž smlouvy, které jsme s vámi uzavřeli, neplatí'. Taková firma by skončila ihned v konkurzu,“ řekl novinářům předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Restituční smlouvy:

Smlouva podepisovaná mezi premiérem Petrem Nečasem (ODS) a zástupcem konkrétní církve vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.

Smlouva přesně stanovuje konkrétní výši finanční náhrady. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun, konkrétní částky se liší případ od případu. Nejvyšší suma, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.

Definován je také způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.

Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu – tento výdaj ročně dosahuje výše 1,5 miliardy korun.

Politologové: Restituce jako nechtěné dítě voleb

Podle politologů jsou přitom církevní restituce de facto nechtěné téma povolebních vyjednávání. „To téma mi přijde virtuální a obtížně řešitelné na úrovni koaličních jednání,“ konstatuje Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické aliance s tím, že ani lidovci se současnou podobou restitucí nesouhlasí, ale musí je hájit principiálně.

Podle Daniela Kroupy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně ovšem zároveň Sobotka nemůže z hovorů o restitucích couvnout. „V poslaneckém klubu má stále odpůrce, kteří čekají na jakoukoli jeho chybu, a církevní restituce jsou téma, které ČSSD v kampani přeexponovala. Pokud by to pan Sobotka odpískal hned na první schůzce, je to nejsnadnější terč pro jeho odpůrce tvrdit, že porušuje programové zásady a sliby veřejnosti,“ podotýká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo spravedlnosti nemělo přijímat bitcoinový dar, zjistil externí audit

Ministerstvo spravedlnosti nemělo přijímat miliardový bitcoinový dar. Vědělo totiž o okolnostech, které naznačovaly existenci významného rizika, že dar může pocházet z výnosů trestné činnosti. Před přijetím daru tedy mělo podniknout kroky, které by toto riziko vyloučily. K tomuto závěru dospěla externí auditorská firma Grant Thornton. Podle auditora úřad k transakci nepřistupoval s náležitou obezřetností v souladu s principem řádné správy.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Stát nabízí peníze na obranu proti vlkům či bobrům

Od července můžou pastevci žádat o dotace na budování obrany proti chráněným predátorům. Stát slibuje uhrazení nákladů až ze sta procent. Peníze mají jít například na vylepšení elektrických ohradníků na ochranu proti vlkům či zpevnění hrází kvůli norování bobrů. Za čtyři roky dosud ministerstvo obdrželo 146 žádostí o celkovou podporu devadesáti milionů korun. Pro porovnání – 130 milionů, tedy skoro o polovinu více, stály jen loni státní kasu kompenzace škod, které predátoři způsobili. „Prevence ve výsledku je nejenom levnější, ale pokud nedojde ke škodě, tak s tím nejsou spojené ty další konflikty,“ podotýká ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.
před 3 hhodinami

Ministr Kulhánek chystá podporu méně rozvinutých regionů. Podle opozice pozdě

Měsíc před parlamentními volbami chce ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) představit plán na podporu méně rozvinutých regionů, tedy Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. V materiálu se zatím – ještě čtrnáct dnů je možné ho připomínkovat – počítá hlavně s větší podporou místních podniků, s novými investory či s přesunem státních úřadů z Prahy. Opoziční hnutí ANO namítá, že kabinet přichází s iniciativou pozdě.
před 4 hhodinami

Na obchvatu Českých Budějovic brzdí provoz nedokončená svodidla

Řidiči na dálničním obchvatu Českých Budějovic si na vyšší povolenou rychlost v novém tunelu budou muset ještě počkat. Místo maximální stokilometrové rychlosti zatím platí omezení na osmdesátku. Důvodem jsou nedokončená bezpečnostní opatření – konkrétně chybějící speciální svodidla, která musejí být podle požadavků hasičů snadno rozebratelná pro případ zásahu složek integrovaného záchranného systému. Ředitelství silnic a dálnic plánuje nová svodidla nainstalovat na přelomu srpna a září.
před 4 hhodinami

Weby policie či ministerstva vnitra čelily kyberútoku, uvedl Radiožurnál

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
před 4 hhodinami

Dvoustátní řešení Izraele a Palestiny je klíčové, říká europoslankyně Gregorová

Poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová podporuje dvoustátní řešení v izraelsko-palestinském konfliktu a očekává, že Evropský parlament v září zaujme jasnější postoj k uznání Palestiny jako státu. Zdůrazňuje však, že klíčem zůstává dohoda obou stran a tlak na příměří. Odsoudila pak fakt, že se v Gaze u center humanitární pomoci střílí, považuje to za „obří chybu Izraele“. Kritická je i k nové celní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou považuje za nedostatečnou z pohledu evropské jednoty, uvedla v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 4 hhodinami

Moskva si jen myslela, že vyhrála. Před padesáti lety byl podepsán Závěrečný akt KBSE

Představitelé pětatřiceti zemí si v Helsinkách připomínají padesát let od třetí fáze Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Ta skončila podpisem závěrečného aktu nejvyššími představiteli 33 evropských států, USA a Kanady. Měl uvolnit napětí studené války. Konferenci předcházela několikaletá jednání mezi oběma znepřátelenými bloky vedenými USA a Sovětským svazem.
před 6 hhodinami

Žalobkyně nesouhlasí s koncem stíhání pohraničníka Muzikáře, podala stížnost

Státní zástupkyně Katarína Kandová nesouhlasí se zastavením trestního stíhání bývalého zástupce náčelníka pohraniční stráže Jana Muzikáře. Řekla to České televizi. Stíhání jedenadevadesátiletého muže zastavil Obvodní soud pro Prahu 1 minulý týden. Podle lékařského posudku Muzikář trpí demencí a není schopen porozumět účelu trestního řízení. Žalobkyně ho viní z toho, že pod jeho vedením pohraničníci zranili a usmrtili několik lidí snažících se za komunismu o přechod státní hranice.
před 9 hhodinami
Načítání...