„Jako sociální demokracie jsme před volbami jasně řekli, že chceme po volbách do Poslanecké sněmovny vyvolat jednání se zástupci církví o revizi církevních restitucí,“ prohlásil Bohuslav Sobotka. „Nejjednodušší cesta, jak dospět k revizi, by byla nová dohoda s církvemi o tom, aby redukovaly své finanční požadavky na státní rozpočet v příštích letech,“ doplnil s tím, že schůzky se podle něho organizačně připravují. Podle mluvčího pražského arcibiskupství Aleše Pištory by se (vzhledem k Dukovu programu) mohla uskutečnit nejdříve příští týden.
„Budeme chtít, aby podoba této revize byla součástí koaliční dohody,“ doplnil Sobotka a zároveň upozornil, že jiná stabilní varianta vlády než ČSSD, ANO a KDU-ČSL není pravděpodobná. Poznamenal však, že s cílem změnit podobu restitucí, které byly schváleny v minulém volebním období za koaliční vlády Petra Nečase (ODS), kandidovala do sněmovny „celá řada jiných stran“. „Budeme spoléhat na jejich podporu při případných legislativních změnách,“ dodal Sobotka.
Katolická církev: A proč si poslanci nesáhnou na platy?
Sobotka odhaduje, že jednání nebudou jednoduchá - a dosvědčuje to i vyjádření Milana Badala, poradce pražského arcibiskupa. „Jednali jsme s různými stranami včetně ČSSD 20 let. Jestliže pan Sobotka požádá o to, aby mohl věci projednat, nevidím nic, co by jednání bránilo. Fakt ale je, že roční finanční náhrada jsou dvě tisíciny současných rozpočtových výdajů, čili asi tolik, co jeden a půl kilometr dálnice nebo roční chod parlamentu,“ prohlásil s tím, že se v rámci rozpočtu jedná o zanedbatelnou částku. „A jestliže to tak významná částka je, předpokládám, že poslanci budou řešit i snížení svých platů a financí na chod parlamentu.“
Prostor, který k jednání vidí katolická církev, tak podle Badala nyní leží spíše v hovorech o využití státních peněz – církev se podle něj nebrání tomu koordinovat se sociální demokracií své kroky tak, aby finanční náhrady směřovaly například na charitu. Nevylučuje ani tu možnost, že by část peněz inkasovala ve formě dluhopisů.
Impulsy z paláce Charitas
Sociální demokracie patřila mezi nejhlasitější kritiky stávající podoby církevních restitucí, napadla je i u Ústavního soudu a v předvolební kampani avizovala, že již podepsané smlouvy o majetkovém narovnání bude chtít coby vládní strana prověřit a výši náhrad případně upravit. Zatímco hnutí ANO, zvažovaný koaliční partner, se této debatě nebrání, a to zejména s ohledem na finanční nároky, které si vyžádala hospodářská krize, pro křesťanské demokraty se jedná o překročení programových principů.
První místopředseda lidovců Marian Jurečka proto už včera zopakoval, že cesta k dohodě vede přes debatu ČSSD s představiteli církví: „Pokud církve budou samy ochotny k nějakému kompromisu nebo změně parametrů, tak jsme tomu samozřejmě otevření.“ Jinak lidovci do restitucí zasahovat nechtějí, nic na tom nezměnilo ani úterní jednání s ČSSD. „V okamžiku, kdy je zákon a jsou podepsány smlouvy, tak se domnívám, že politici by ho měnit neměli. Je otázkou, jestli vůbec mohou,“ uvedl po schůzce předseda strany Pavel Bělobrádek.
Karel Štícha, ekonom pražského arcibiskupství v Událostech, komentářích:
„Ten názor, který ČSSD prezentuje není opřen o relevantní skutečnosti. Nemají v mnoha směrech pravdu, a proto se domníváme, že vysvětlením těchto věcí bychom možná nalezli i na spoustu věcí společný pohled.“
Proti zásahům do církevních restitucí se opět postavila někdejší vládní TOP 09. Česko by podle ní ztratilo věrohodnost, pokud by chtělo podepsané smlouvy vypovědět nebo změnit. „Není žádná firma na světě, která rozešle obchodním partnerům poselství 'vyměnili jsme ředitele, tudíž smlouvy, které jsme s vámi uzavřeli, neplatí'. Taková firma by skončila ihned v konkurzu,“ řekl novinářům předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Restituční smlouvy:
Smlouva podepisovaná mezi premiérem Petrem Nečasem (ODS) a zástupcem konkrétní církve vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.
Smlouva přesně stanovuje konkrétní výši finanční náhrady. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun, konkrétní částky se liší případ od případu. Nejvyšší suma, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.
Definován je také způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.
Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu – tento výdaj ročně dosahuje výše 1,5 miliardy korun.
Politologové: Restituce jako nechtěné dítě voleb
Podle politologů jsou přitom církevní restituce de facto nechtěné téma povolebních vyjednávání. „To téma mi přijde virtuální a obtížně řešitelné na úrovni koaličních jednání,“ konstatuje Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické aliance s tím, že ani lidovci se současnou podobou restitucí nesouhlasí, ale musí je hájit principiálně.
Podle Daniela Kroupy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně ovšem zároveň Sobotka nemůže z hovorů o restitucích couvnout. „V poslaneckém klubu má stále odpůrce, kteří čekají na jakoukoli jeho chybu, a církevní restituce jsou téma, které ČSSD v kampani přeexponovala. Pokud by to pan Sobotka odpískal hned na první schůzce, je to nejsnadnější terč pro jeho odpůrce tvrdit, že porušuje programové zásady a sliby veřejnosti,“ podotýká.
Rozhovor s Dukovým poradcem Milanem Badalem
Rozhovor s Dukovým poradcem Milanem Badalem
S - 14.11.13