„Prodlouží to pacientům jednoznačně život o několik let, sníží se počet hospitalizací a počet dalších příhod,“ tvrdí Martin Matoulek z 3. interní kliniky VFN v Praze. Lékaři se snaží změnit zaběhnutou praxi, kdy pacienti po srdeční příhodě zamíří rovnou do lázní. Hlavní rozdíl podle Matoulka spočívá v dohledu zdravotníků na pohybovou aktivitu.
Nejde ale pouze o lidi po infarktu, rehabilitační proces se týká i lidí třeba po náhradě chlopní. Nejdřív projdou zátěžovými testy, z nichž lékaři určí míru bezpečného pohybu. Řízené cvičení by pacienti měli absolvovat po tři měsíce, vedle tělesné aktivity se mění i jejich životní styl, jako třeba odvykání kouření.
Rehabilitační rozvrh pro kardiaky si lékaři z pražské Všeobecné fakultní nemocnice vypůjčili od kolegů ze švýcarského Bernu, kde funguje přes deset let. Rehabilitační programy pro kardiaky fungují i v dalších nemocnicích, právě švýcarský model by ale lékaři Všeobecné fakultní nemocnice rádi v budoucnu prosadili do všech českých kardiocenter.
