Praha - Prezident nemusí souhlasit se jmény kandidátů na ministry, které mu navrhne budoucí premiér. Takový závěr plyne z memoranda Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, o které požádal Pražský hrad. Z ústavy totiž podle právníků nevyplývá, že by byl prezident kandidáty povinen bez výhrad přijmout. Na stanovisko upozornily Lidové noviny. Ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Kysela ale vidí hlavní pravomoc vybírat ministry v rukou ministerského předsedy, prezident má podle něj bdít nad právními překážkami jmenování jednotlivých ministrů.
Bárta versus Kysela - Spor o roli prezidenta při jmenování ministrů
„Prezident samozřejmě rozhoduje, protože nese politickou odpovědnost za svoje rozhodnutí před veřejností, takže nemůže být jen pasivním elementem. To by prezident v této věci vůbec nemusel ingerovat, ústava by krásně mohla napsat, že ostatní členy vlády si může předseda vlády jmenovat sám,“ řekl České televizi ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta.
Podle Bártových slov jde o jednoduchý jazykový výklad článku 68 Ústavy ČR, podle něhož „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Podle něj je důležité, že jde o prezidentovu pravomoc. „Máte-li pravomoc, musíte rozhodovat,“ zdůvodnil závěry svého názoru.
Ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta: „Prezident návrh předsedy vlády buďto provede, nebo neprovede… Ona věta v ústavě je tak jednoznačná, že já ji neumím přečíst způsobem, že prezident musí okamžitě poslechnout předsedu vlády a najmenovat mu, na koho si předseda vlády ukáže.“
Bárta prý stránkový posudek napsal poté, co se na něj s žádostí obrátil Hrad. „Chtěli ode mě shrnutý můj názor, který je Pražskému hradu znám, ale chtěli to ode mě napsané na papíře,“ prohlásil Bárta, který působil v prvním prezidentském období Václava Klause jako ředitel právního odboru na Hradě.Bárta má zato, že jmenování ministrů vychází z politické úvahy dvou hráčů, kteří činí dva ústavněprávní úkony. Jedním takovým úkonem je návrh předsedy vlády, druhým pak prezidentova reakce, že návrh zrealizuje, nebo ne.
- Ústav státu a práva Akademie věd ČR je veřejná výzkumná instituce, která mimo jiné „uskutečňuje vědecký výzkum v oblasti práva a právní informatiky, přispívá ke zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti, využívá výsledků vědeckého výzkumu; získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace; poskytuje vědecká stanoviska, posudky a doporučení.“
GALERIE
videogallery_402008
Ústavní právník Kysela: Jan Bárta patří k proprezidentsky orientovaným vykladačům ústavy
Jan Kysela souhlasí s částí posudku, že pravomoc dává prezidentovi možnost rozhodovat. „Nicméně předmětem sporu je to, jakou má prezident republiky diskreci, když rozhoduje. To znamená, jestli musí každého jmenovat a rozhodnout o jmenování, anebo si může podle nějakých kritérií vybírat… Pokud ústavu roztříštíme na jednotlivé věty, na kterých se potom budeme točit, tak k tomu asi nemusíme vykazovat žádnou zvláštní odbornost a tvářit se jako takzvaní znalci ústavního práva,“ míní ústavní právník, který mimo jiné upozorňuje, že i mezi ústavními právníky se část z nich orientuje proprezidentsky. Jana Bártu k nim řadí.
„Klíčové podle mého soudu je to, že je to předseda vlády, který si má vybírat členy svého kabinetu. Jejich odvolání rovněž může navrhovat pouze on a prezident nemá jinou možnost než je odvolat. Myslím si, že je věcí předsedy vlády, který je omezen politicky tím, že sestavuje vládu koaliční, ale není to věc prezidenta republiky, který není koaliční stranou, zakomponovanou do jednání,“ zdůraznil.
11 minut
Ústavní právník Jan Kysela: Prezident nemá zasahovat do výběru ministrů
Roli prezidenta vidí Kysela v dohledu nad případnými právními překážkami jmenování ministrů. Jako akceptovatelná z takového pohledu se jeví námitka jmenování někoho ministrem, pokud nedisponuje čistým lustračním osvědčením, případně představuje-li někdo bezpečnostní riziko pro stát. „Rozhodně nemá zkoumat předpoklady jazykové, ani zda by se mu líbil ten či onen na nějakém postu,“ podotkl Kysela.
Zeman se netají odhodláním mluvit do složení vlády
Prezident Miloš Zeman už v minulosti avizoval, že nemíní souhlasit s každým jménem, které mu Bohuslav Sobotka při skládání vládního kabinetu předloží. Přestože Hrad zatím konkrétní výhrady k žádným jménům neměl, deník Právo už přišel s tím, že problém může nastat se jmenováním Lubomíra Zaorálka. Také se Zeman nechal v nedávné minulosti slyšet s požadavkem odborníků na jednotlivých resortech. Ohradil se třeba proti Martinu Stropnickému jako možnému ministrovi obrany. „Nejmenuji jakéhokoli ministra, který nemá pro výkon příslušného resortu a jeho řízení odborné předpoklady,“ řekl Českému rozhlasu.
Odmítnout navržené ministry si Zemanův předchůdce nedovolil, říká
„Skřípal jsem zuby xkrát v řadě případů v těch minulých deseti letech, když jsem musel jmenovat toho či onoho ministra, o kterém jsem byl přesvědčen, že na funkci nemá. Zdráhal jsem se, bránil jsem se, polemizoval s předsedy vlády, ale bezprostřední moment, že bych odmítl jmenování, jsem si nedovolil,“ řekl dnes Klaus novinářům při spuštění nové lanovky na Sněžku. Současně doplnil, že „garnitura, která bude vytvářet vládu, není garniturou, kterou by volil“, a z nové vlády proto nebude mít radost. „Jestli bude o jedno místo jiné v té pozici nebo oné, trošku mě nechává chladným,“ řekl.
6 minut
Rozhovor s Václavem Klausem
