Sobotka dnes během debaty opět zákon schválený v minulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) kritizoval. Neobsahuje prý dostatečné kontrolní mechanismy, objem majetku i lhůty jsou nereálné. Premiér ale taky zdůraznil, že norma prošla testem ústavnosti a je nutné ji respektovat.
Předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval metodický pokyn k vydávání majetku, který podle něho platí pro Státní pozemkový úřad, ale pro Národní památkový úřad nikoli. Je podle něho nutné jej doplnit a zpřesnit. „Dochází k určitým excesům, které bychom neměli pominout,“ řekl předseda komunistické strany. Existují podle něho vícečetné žádosti o majetek, nejsou prý respektovány zákon o pozemkové reformě z roku 1919 a o její revizi z roku 1947 ani soudní verdikty. Filip má prý navíc informace, že některý vydaný majetek se hned prodává, ač to zákon ve dvouleté lhůtě zakazuje.
Sobotka chce veškeré připomínky postoupit výboru
Sobotka řekl, že přesně tento okruh problémů patří do pravomoci monitorovacího výboru zřízeného v polovině března. Ministerský předseda chce všechny připomínky shromáždit a výboru postoupit. „Jsem připraven poskytnout sněmovně písemnou informaci monitorovacího výboru,“ uvedl Sobotka. Bylo by to zřejmě na zářijové schůzi poslanců.
Herman: Restituce probíhají dle zákona, schůze byla účelová
„Informace, o které byl zájem, zazněly. Pro samostatnou schůzi nebyl nyní vhodný čas,“ komentoval dění ministr kultury Daniel Herman a poukázal také na možnost interpelací. „Restituční zákon je naplňován a postupuje se striktně podle něj,“ potvrdil ministr kultury. „Nemůžeme se proto zbavit dojmu, že ta schůze byla účelová,“ myslí si Herman.
Okamura: Vláda téma církevních restitucí opustila
ČSSD téma církevních restitucí naprosto opustila, myslí si Tomio Okamura (ÚSVIT). „Už v červnu proběhla interpelace na premiéra a dočkali jsme se jen neuspokojivé obecné odpovědi,“ postěžoval si Okamura na nezájem předsedy vlády v situaci, kdy mnohé úřady například v jižních Čechách nedodržují všechny náležitosti územního plánování a nepožadují například kompletní územní plán.
Poslanci hnutí ÚSVIT podle něho nemají ambici měnit zákon, ale jen zvýšit kontrolu vydávání majetku a prodloužit jeho termíny. „Překvapilo mě, že celá koalice hlasovala proti tomu, aby občané dostali konkrétní zprávu,“ řekl Okamura a dodal, že například hnutí ANO po volbách jasně avizovalo, že má o církevních restitucích pochybnosti. „My žádné spojení s nikým nemáme, my máme vždy jen konkrétní téma,“ obhajoval Okamura fakt, že se pro zpochybnění církevních restitucí spojil s komunistickými poslanci.
Arcibiskup Dominik Duka napsal na svém blogu, že svolávání schůze je jen snahou o zviditelnění „skomírající“ komunistické strany. „Toto zbytečné jednání Poslanecké sněmovny je vlastně jen obří interpelací, kterou mohli komunisté klidně použít v normálním parlamentním provozu,“ uvedl.
Mimořádná schůze sněmovny skončila, protože poslanci neschválili její program. Zatímco ke svolání schůze sněmovny i mimo její řádný termín stačí požadavek pětiny poslanců, její program musí schválit nadpoloviční většina z nich, což se u podobně kontroverzních témat v minulosti mnohokrát nepodařilo. Neschválení programu zabránilo rozpuštění Poslanecké sněmovny v loňském roce i v září 2009, neschválený program zabránil i hlasování o návrhu na zvýšení DPH, zablokoval mimořádnou schůzi ke zdravotnictví i jednání sněmovny o umístění amerického radaru v Brdech.
KSČM a Úsvit kritizují postup úřadů
Vláda by měla podle navrženého programu informovat poslance o postupu úřadů při vydávání majetku. Podle zástupců komunistické strany a Úsvitu ale úředníci po žadatelích všechny potřebné doklady nechtějí a porušují tím zákon.
Podle lídrů opozičních KSČM a Úsvitu se úřady neřídí zákonem, ale metodickým pokynem. Ten prý požadavky pro vydávání v rozporu s normou snižuje. Komunisté a hnutí žádají po vládě vysvětlení. „Žádáme jasné zdůvodnění a zpátky dodržovat hlavní zákon. Není potřeba měnit zákon, ale dodržovat ten stávající,“ uvedl předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura.
Církve by měly získat zpět 56 procent majetku, a to pole, lesy, rybníky i nemovitosti za 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice nebo školy, i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.