Pokud je člověk dlouhodobě vystavený znečištěnému ovzduší, nepoškozuje to jen dýchací orgány, ale zřejmě také inteligenci a intelektuální schopnosti. Popsali to vědci, kteří zkoumali dopady znečištění na zhruba 20 tisících lidech v Číně.
Čínsko-americký tým si pro rozsáhlou studii vybral kolem 20 tisíc osob obou pohlaví, ve věku nad 10 let. V letech 2010 až 2014 museli tito lidé provádět matematické a jazykové testy postavené na 34, respektive 24 standardizovaných otázkách. Pak vědci výsledky porovnávali s tím, jaké jsou v místech, kde testované osoby žijí, úrovně znečištění oxidem dusičitým a oxidem siřičitým.
Ukázalo se, že čím více jsou lidé takovému vzduchu vystaveni, tím větší je poškození inteligence. Více přitom utrpěly dovednosti jazykové než ty matematické a horší poškození bylo vidět u mužů než u žen. Podle studie poslední bod souvisí především s rozdíly mezi tím, jak funguje mužský a ženský mozek.
Vědci popsali i fyziologické příčiny, které stojí za tímto poklesem v inteligenci. Tou hlavní je takzvaný oxidační stres, který souvisí s látkami obsaženými ve znečištěném vzduchu. Ví se, že vede k mnoha nemocem nejčastěji spojeným právě s mozkem – ateroskleróze, Parkinsonově nemoci, Alzheimerově nemoci, ale také k chronickému únavovému syndromu nebo infarktu myokardu.
Přestože výzkum probíhal jen v Číně, podle vědců jsou jeho výsledky aplikovatelné po celém světě. Nebezpečné úrovně znečištění dosahuje vzduch, který dýchá přes osmdesát procent obyvatel měst na celé planetě.
Podle Světové zdravotnické organizace je znečištění ovzduší neviditelným zabijákem zodpovědným za předčasná úmrtí více než sedmi milionů osob po celém světě. „Naše práce přináší důkazy, že dopad znečištění na jazykové testy se prohlubuje s tím, jak lidé stárnou – zejména u mužů a lidí s nižším vzděláním,“ uvádí studie, která byla zveřejněna v pondělí v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vědci současně potvrdili, že toto znečištění vzduchu zvyšuje pravděpodobnost vzniku degenerativních chorob, jako je Alzheimerova nemoc nebo některé formy demence. Pokud jsou lidé vystaveni dlouhodobému znečištění vzduchu, působí to, „jako by to snížilo úroveň jejich vzdělání přibližně o jeden rok, což je obrovské,“ komentoval pro britský deník Guardian výsledky jeden z autorů této práce. „Ale víme, že nejhorší dopad má na osoby starší 64 let – s opravdu vážnými důsledky,“ dodal.
Když je venku smog, mozek trpí
Tato práce navazuje na starší výzkumy, které ukázaly, že látky, jež jsou obsažené ve znečištěném vzduchu, poškozují mozek, zejména ten dětský.
Dýchání vzduchu znečištěného pevnými částicemi poškozuje podle zprávy UNICEF mozkovou tkáň a oslabuje kognitivní rozvoj. Znečištěné ovzduší souvisí s „verbální i neverbální inteligencí a pamětí, nižšími výsledky v testech, průměrem známek školáků a s dalšími neurologickými poruchami,“ uvádí zpráva. Následky jsou údajně celoživotní.
„S rostoucí urbanizací světa bude – bez patřičné ochrany a opatření ke zmírnění znečištění – v budoucích letech ohroženo čím dál více dětí,“ konstatuje UNICEF. Vyzývá k tomu, aby se více používaly ochranné masky i systémy filtrace vzduchu a děti nevycházely ven, pokud je míra znečištění ovzduší zvýšená.
Satelitní snímky, jež UNICEF při sestavování údajů použil, ukazují, že problém se začíná projevovat i ve městech na africkém kontinentě. Zpravodajský server BBC v této souvislosti připomněl studii, v níž vědci vycházeli z dat londýnských nemocnic. Znečištěný vzduch britské metropole se podle nich odrážel na nižší porodní váze, dětské úmrtnosti a pozdějších onemocněních.
