Změna klimatu může poškozovat plodnost, zjistili vědci při studiu brouků

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Změna klimatu má negativní dopad na biodiverzitu, bezprostřední příčiny ale podle autorů výzkumu zůstávají nejasné. Cílem studie bylo proto zjistit, jaký mají vlny veder vliv na rozmnožovací schopnost hmyzu. Konkrétně se vědci zaměřili na rozšířený druh brouků – na potemníky hnědé. 

Brouci jsou totiž jedním z nejrozmanitějších řádů hmyzu, který zahrnuje asi 400 tisíc popsaných druhů. Představují tedy přibližně čtvrtinu veškerých živočišných druhů na Zemi, poukázal Independent.  

Samotný výzkum vypadal tak, že vědci broukům střídali teplotní podmínky. Pět dní byl hmyz vystavený simulovaným vlnám veder, během kterých teploty přesahovaly ty optimální o pět až sedm stupňů Celsia. Následující dny zase brouci pobývali ve standardních teplotách.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poté  výzkumníci vyhodnotili, jak tato série experimentů ovlivnila rozmnožovací schopnosti brouků. Došli k závěru, že vlny veder výrazně poškodily hmyzí spermie. Pokud je navíc samec vlnám veder vystaven opakovaně, hrozí mu téměř neplodnost.

 „Vlny veder snižují produkci spermií, jejich životaschopnost a schopnost pohybu samičím tělem. Inseminované spermie v samičím těle jsou navíc horkem poškozené,“ uvedli autoři studie v článku.

Dalším poznatkem bylo, že horko má negativní dopad nejenom na brouky, kteří jsou mu vystaveni, ale i na jejich potomky. Ti měli kromě horších rozmnožovacích schopností také kratší životy.  

Plodnost samic ovlivňují horka pouze nepřímo

Samičí plodnost vlny veder podle výsledků výzkumu přímo neovlivňují. Podle vědců ale studie ukázala, že horka poškozují spermie inseminované v samičím reprodukčním systému. 

Autoři výzkumu se domnívají, že jejich objev může pomoct vysvětlit, proč má změna klimatu tak velký dopad na populaci druhů a na vyhynutí některých z nich.

„Chtěli jsme vědět, proč se to děje, a jedna z odpovědí by se mohla pojit právě se spermiemi,“ řekl podle serveru Phys.org jeden z autorů studie profesor Matt Gage. „A Protože funkce spermií je klíčová pro reprodukci a životaschopnost populace, tyto poznatky by mohly poskytnout jedno vysvětlení pro to, proč biodiverzita změnou klimatu trpí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 6 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 9 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 9 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 11 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 13 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...