Změna klimatu může poškozovat plodnost, zjistili vědci při studiu brouků

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Změna klimatu má negativní dopad na biodiverzitu, bezprostřední příčiny ale podle autorů výzkumu zůstávají nejasné. Cílem studie bylo proto zjistit, jaký mají vlny veder vliv na rozmnožovací schopnost hmyzu. Konkrétně se vědci zaměřili na rozšířený druh brouků – na potemníky hnědé. 

Brouci jsou totiž jedním z nejrozmanitějších řádů hmyzu, který zahrnuje asi 400 tisíc popsaných druhů. Představují tedy přibližně čtvrtinu veškerých živočišných druhů na Zemi, poukázal Independent.  

Samotný výzkum vypadal tak, že vědci broukům střídali teplotní podmínky. Pět dní byl hmyz vystavený simulovaným vlnám veder, během kterých teploty přesahovaly ty optimální o pět až sedm stupňů Celsia. Následující dny zase brouci pobývali ve standardních teplotách.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poté  výzkumníci vyhodnotili, jak tato série experimentů ovlivnila rozmnožovací schopnosti brouků. Došli k závěru, že vlny veder výrazně poškodily hmyzí spermie. Pokud je navíc samec vlnám veder vystaven opakovaně, hrozí mu téměř neplodnost.

 „Vlny veder snižují produkci spermií, jejich životaschopnost a schopnost pohybu samičím tělem. Inseminované spermie v samičím těle jsou navíc horkem poškozené,“ uvedli autoři studie v článku.

Dalším poznatkem bylo, že horko má negativní dopad nejenom na brouky, kteří jsou mu vystaveni, ale i na jejich potomky. Ti měli kromě horších rozmnožovacích schopností také kratší životy.  

Plodnost samic ovlivňují horka pouze nepřímo

Samičí plodnost vlny veder podle výsledků výzkumu přímo neovlivňují. Podle vědců ale studie ukázala, že horka poškozují spermie inseminované v samičím reprodukčním systému. 

Autoři výzkumu se domnívají, že jejich objev může pomoct vysvětlit, proč má změna klimatu tak velký dopad na populaci druhů a na vyhynutí některých z nich.

„Chtěli jsme vědět, proč se to děje, a jedna z odpovědí by se mohla pojit právě se spermiemi,“ řekl podle serveru Phys.org jeden z autorů studie profesor Matt Gage. „A Protože funkce spermií je klíčová pro reprodukci a životaschopnost populace, tyto poznatky by mohly poskytnout jedno vysvětlení pro to, proč biodiverzita změnou klimatu trpí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 43 mminutami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 5 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 6 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 22 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
včera v 14:28

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.